Schopnosti a dovednosti

Nabízíme materiál využitelný při výuce o schopnostech a dovednostech. O inteligenci najdete více informací pod stejnojmenným odkazem.

Schopnosti a dovednosti

V psychologii se schopnosti obecně vymezují jako souhrn předpokladů jednotlivých duševních funkcí k určité činnosti (vyřešení problému, orientace v situaci a odpovídající reagování na její podmínky atd.). Předpoklady pro úspěšné provádění konkrétních činností za běžných podmínek se označují jako dovednosti. Dovednosti získává člověk zafixováním určitých operací, učením a procvičováním. Dovednosti v oblasti poznatků se označují jako vědomosti.

Vrozenou základnou, schopností geneticky podmíněnou, jsou vlohy jako konkrétní osobité uspořádání organismu, zejména nervové soustavy. Vlohy jsou vlastně možnostmi a mezemi rozvoje schopností. Mnohé z nich mohou zůstat v životě jedince nevyužity a dokonce jím ani neodhaleny. Dále se ukázalo, že je možno určitý nedostatek vloh pro některé  schopnosti do jisté míry kompenzovat. Někdy se ještě v dané souvislosti hovoří o nadání či talentu jako specifických, výrazně rozvinutých, vyhraněných vlohách. Rozvinutí talentu předpokládá příznivě působící sociální prostředí i ochotu a schopnost vytrvalého úsilí. R. S. Renzulli ve svém  tříúrovňovém modelu nadání klade důraz na interakci tří základních komplexů vlastností: 1. všeobecných schopností, 2. kreativity a 3. angažovanosti rozvinutých na vysokou úroveň.

Pojmy nadání a talent jsou chápány jako synonyma, nebo jako odlišné jevy. Kritéria odlišení jsou chápána různě. Schopnosti jsou tedy tím faktorem, který rozhoduje o úrovni výkonů jedince. Při stejném učení a motivaci je  různá míra schopností příčinou odlišného výkonu v dané činnosti u dvou osob. Schopností a dovedností lze určit celou řadu např.:
• perceptivní (zraková, sluchová, chuťová ap., citlivost a vnímavost),
• pozornosti (koncentrace, zaměřenosti, distribuce ap.),
• psychomotorické (pohybové - rychlost, síla, obratnost, koordinace pohybů ap.),
• intelektové (rozumové, inteligence),
• paměťové (schopnost vštípení a podržení informace a její aktuální vybavení),
• verbální (plynulé vyjadřování, rychlost mluvení při věcné správnosti ap.),
• výkonové (schopnost dosahovat určitých výkonů v užším slova smyslu, vytrvalost, manuální zručnost ap.).

Za obecnou rozumovou schopnost a někdy za obecný základ všech schopností vůbec bývá považována Inteligence. Jedná se v podstatě o určitý kvalitativní aspekt kognitivních funkcí, v užším smyslu zejména o kvalitu myšlení. Za nejdůležitější součást inteligence jsou zpravidla považovány předpoklady, jako přizpůsobivost, učenlivost (včetně schopnosti poučit se z chyb), chápavost (důvtip, vhled), schopnost řešit problémy, logicky uvažovat a abstraktně myslet a často i schopnost verbálního vyjadřování. Rozlišuje se teoretická a praktická inteligence, sociální inteligence . R. B. Cattell rozlišuje inteligenci krystalickou (rozvíjenou učením) a fluidní (geneticky podmíněnou).

Ukazatelem intelektové úrovně je tzv. inteligenční kvocient. Stanovuje se inteligenčními testy. Praxe ovšem často ukazuje, že vysoké IQ ani dobrý školní prospěch a nejsou ještě zdaleka zárukou úspěšného uplatnění v zaměstnání a v životě vůbec. Kritéria školního úspěchu jsou od praktických požadavků mnohdy i značně odlišná. Podobně testy inteligencev podstatě předkládají určité typy problémů, které reprezentují reálné situace jen přibližně a zpravidla zjednodušeně. Proto je důležité spíše než obecné intelektové předpoklady zkoumat tu míru schopností nebo dovedností, které jedinec dokáže v životě efektivně využít i za více méně nepříznivých okolností. V tomto smyslu se hovoří např. o účinné kapacitě rozumu jako o té části reálné intelektuální kapacity, kterou jedinec skutečně v běžných (i náročnějších) podmínkách dovede efektivně využívat, nebo zejména v poslední době o emocionální inteligenci.

Emocionální inteligencí se rozumí schopnost orientovat se v emocích vlastních i ostatních lidí a vlastní emoce zvládat vnitřní kázní. Člověk je pak schopen ovládat svou náladu a nepodléhat jejím zejména negativním výkyvům, neztrácet naději i elán ani v potížích, ovládat své pohnutky (a např. odolávat impulsům k okamžitému uspokojení a odložit uspokojení na později) a ovlivňovat svou motivaci natolik, že se nevzdává v náročných situacích. Emocionální inteligence je jedním z předpokladů pro dobré vztahy s lidmi (v tomto smyslu je blízká sociální inteligenci). Analogicky jako o IQ se hovoří o EQ (emoční kvocient), který není protikladem IQ, ale různou měrou jej doplňuje a může být poměrně dobrým prediktorem úspěšného praktického uplatnění. 

PAULÍK, Karel. OBECNÁ PSYCHOLOGIE PRO DOPLŇUJÍCÍ PEDAGOGICKÉ STUDIUM [online]. Ostrava, 2004 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/cdv/dokumenty/obecna_psychologie.pdf. Skripta. OSU.


O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky

V našich lavicích sedí budoucí premiéři, ministři, zastupitelé, prezidentky, lékaři, lékařky... celá společnost.
V rámci občanky padají ty nejdůležitější a nejpodstatnější otázky.
Řešíme demokracii, politiku, právo, lidská práva, rasismus, xenofobii,...
Záběr občanky je tak velký, že v něm prostě všichni plavou!
Chybí metodiky, kvalitní vzdělávací materiály, spolupráce mezi učiteli...
...chybí protor pro nás, pro občankáře!
Rozhodli jsme se zvýšit prestiž ZSV.
Rozhodli jsme se, že vytvoříme Asociaci, zázemí pro všechny občankáře.
Musíme začít teď hned a pomoc si sami!