Etika a filosofie

Prostřednictvím aktivity si připomínáme Milgramův experiment, diskutujeme o míře poslušnosti v eticky sporných situacích, představujeme si doporučení sociálních psychologů, jak se v takových situacích zachovat. Aktivitu lze realizovat v hodinách sociální psychologie – sociální vliv (konformita a poslušnost), politologie (téma totalitní a autoritářské režimy, demokracie), sociologie.

Přikládáme také dvě kapitoly z románu Louise de Bernièrese , kde jsou následky poslušnosti ve státě řízeném armádou zobrazeny - Válka o zadnici dona Emanuela. Lze zadat studentům jako domácí četbu.

V rámci aktivity pracujeme s textem Senekovy Medeji, na kterém si demonstrujeme základní charakteristiky stoické filosofie. Diskutujeme o emocích hněv, vztek a jejich projevech formou agrese, zabýváme se teoriemi vzniku agrese (psychoanalytická teorie, teorie sociálního učení). Představujeme si přístupy pozitivní psychologie jako možnost prevence před silně nelibými emocemi.

Argumentace leží v srdci kritického myšlení. Cílem kritického myšlení ve zkratce je, abychom měli dobré důvody pro svá přesvědčení či přijímaná tvrzení. Důvody (premisy) pro tvrzení (závěry) vyjadřujeme právě ve formě argumentu. Žáci i ostatní lidé obecně mají však často obtíže argumenty pochopit a posoudit: co je vlastně tvrzeno, co jsou důvody, na kterých má tvrzení stát a zda důvody pro závěr jsou dobré a dostatečné.

Žáci by si měli z hodiny odnést základní pochopení toho, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy toto stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).
 

Žáci by si měli z hodiny odnést základní porozumění tomu, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy to stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).

Aktivita se zaměřuje na proměny vnímání odkazu Jana Husa v druhé polovině 20. století. Žáci by měli mít základní povědomí o probírané době. Rozebírají se filmové ukázky, písničky i fotografie. Aktivita pracuje s dokumenty ČT. Aktivita vyžaduje, aby učitel doplňoval jednotlivé slajdy výkladem. Je možné si PPT zkrátit dle časových možností.

Klíčová slova:

propaganda, Jan Hus, druhý život

Průřezová témata:

Mediální výchova, výchova demokratického občana

Doporučený věk:

13 +

V rámci aktivity budou žáci diskutovat o pojmech cenzura a autocenzura. Aktivita se zaměří na podoby cenzury a autocenzury v tištěných médiích od normalizace po současnost. Žáci prezentují své postoje k profesi novináře obecně. Formou skupinové práce vytváří vlastní etický kodex pro novináře. Žáci by měli mít povědomí o událostech během pražského jara a době následující.