Osobnost, psychologie

Argumentace leží v srdci kritického myšlení. Cílem kritického myšlení ve zkratce je, abychom měli dobré důvody pro svá přesvědčení či přijímaná tvrzení. Důvody (premisy) pro tvrzení (závěry) vyjadřujeme právě ve formě argumentu. Žáci i ostatní lidé obecně mají však často obtíže argumenty pochopit a posoudit: co je vlastně tvrzeno, co jsou důvody, na kterých má tvrzení stát a zda důvody pro závěr jsou dobré a dostatečné.

Konfirmační zkreslení (z anglického „confirmation bias“) je pojem označující naši přirozenou tendenci selektivně se soustředit na fakta a argumenty, která jsou v souladu s naším názorem, a naopak ignorovat ty skutečnosti, které mu odporují.

Žáci by si měli z hodiny odnést základní pochopení toho, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy toto stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).
 

Žáci by si měli z hodiny odnést základní porozumění tomu, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy to stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová aktivita zkoumá fenomén sociálně-psychologického jevu zvaného "apatický svědek" (angl. bystander effect).

Kterého slona si budete pamatovat? Nabízíme materiál k tématu paměť v angličtině. Prozatím...

Při výuce na téma osobnost patří k oblíbeným zpestřením hodin nějaký osobnostní test. Zaujetí, se kterým žáci čtou, jací vlastně jsou, patří k věku dospívání a je otázkou, jestli jim tuto radost brát. Proto text Pavla Kasíka o Forerově efektu ( viz odkazy) potěší možná spíše nás. Autor článku se s námi navíc podělil o metodiku, kterou využívá při výuce Forerova efektu na vysoké škole FSV UK v předmětu Věda v médiích, i o výsledky experimentu, který provedl TECHNET. Moc děkujeme!  

Zabijte dvě mouchy jednou ranou - efektivní učení a kritické zkoumání zdrojů v jednom.

Použijte ve výuce pracovní list s podtitulem: "Sociálně psychologický profil pachatelů masakru židů v Jósefówě ve světle Kohlergových stádií morálního vývoje". Kniha a metodické materiály vznikly ve spolupráci s portálem Moderní dějiny.cz a Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd - Občankáři.cz

Předkládáme Vám výukový materiál (metodiku spolu s pracovním listem) věnující se problematice šikany.

Aktivita ošetřuje vztah učitel – žák, nikoli žák – žák.