Vzdělávací materiály

Se šátkem, či bez? Írán

Anotace:

V jedné přednášce se Zuzana Kříhová (v odkazu samostudia) zabývala rolí žen v náboženské revoluci v roce 1979, poté co bylo v roce 1936 Rézou Chánem nařízeno povinné sejmutí šátků a Iránky se měly začít oblékat evropsky, tak se část jedné celé generace zavřela doma a odmítala vyjít ven. Možná právě dcery těchto žen se pak staly jedním z nejnosnějších (symbolických) pilířů íránské revoluce v roce 1979, frustrované povinností nějak se oblékat. Mohu si o tom myslet svoje, ale právě jejich frustrace nakonec spoluposloužila k legitimizaci současného totalitního režimu v Íránu. Pro mě je oblékání otázkou vkusu, nemá žádnou symbolickou hodnotu, ale pro současné Íránky je to věc osobní integrity. Nyní se role vyměnily a frustraci a bezpráví cítí ty, které chtějí šátek sejmout, ráda bych jim svojí lekcí vyjádřila podporou, protože si myslím, že stát ani církev nemají diktovat, co mohu nosit.  Zamýšlím se nad formou. Napadlo mě využít část dokumentu, který je volně dostupný na https://www.jedensvetonline.cz/movies/bud-muj-hlas_78812, kde hlavní hrdinka z emigrace podporuje občanské protesty žen, které se projevují sejmutím šátku na veřejných místech, vyfocením se a sdílením na sociálních sítích. Aktivistka cítí největší příkoří ve chvíli, kdy ženská část švédské delegace při oficiální návštěvě Íránu a setkání s prezidentem Hasanem Rúháním si do jedné vezme šátek. Masíh, íránská exilová novinářka, má pocit, že Západ by měl stát za svými hodnotami a podporovat je (rovnost žen).
Cílem lekce tudíž není žákům něco osekat a předat, ale nechat je zhodnotit celou situaci formou příběhu inspirovaného právě výše zmíněnou státní návštěvou, kdy oni budou onou švédskou delegací a při znalosti mnoha dostupných perspektiv se budou muset rozhodnout, zda si ženská část delegace má šátek vzít či nevzít. Naučí se i mnoho pojmů ze SV (např.volný mandát, teokracie, norma)

Být novinářem v...

Milí učitelé, otevřeli jste si balíček, který jsme dávali dohromady přes půl roku. Nápad vznikl z potřeby přiblížit žákům fungování politických systémů v jiných zemích. Stále nám v mediálním prostoru chybí více zahraničního zpravodajství. Tuzemské problémy jsou jistě důležité, ale mají své přes hraniční, popřípadě mezinárodní kontexty. Jak moudře Bible praví: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ (Mt 7,3)... aneb Někdy se příčiny, následky a řešení hledají líp na něčem, co se nás bezprostředně netýká.
Vybrali jsem pro Vás země: Slovensko, Polsko, Bělorusko.
Země, které se od sebe liší historií i současností a v budoucnu je pravděpodobné, že se jejich vývoj bude oddalovat ještě více. Přesto jsou to země, kde můžeme sledovat
jevy, které známe buď z naší minulosti, současnosti a kterým by bylo dobré se vyhnout. Přes příběhy novinářů, novin nebo televizních stanic vám prostřednictvím přednášek a lekcí ukážeme, o které jevy jde. Můžete se těšit na přednášku Petera Bárdyho (šéfa Jána Kuciaka), Andreje Poleščuka, Dany Drábové nebo např. Vítka Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky).
Lekce jsou vytvářené tak, že je zvládne použít i učitel/ka, který/á nemá hluboké politicko-historické znalosti o jednotlivé zemi. A nebojte, v přednášce najdete vše, co byste potřebovali k diskuzi s žáky. K přednáškám, jak již bývá naším dobrým zvykem, jsme pro Vás vytvořili autorské lekce přímo do hodin, které si můžete jakkoliv upravit, popřípadě použít jen část, text,
ukázku, prezentaci. Jedná se vždy o aktuální vstupy do politických situací jednotlivých zemí skrze optiku médií, v přednášce vždy dostanete i historický kontext. Na konci kapitol i publikace
najdete linky na starší lekce, popřípadě přednášky se souvisejícím tématem. Závěr věnujeme starším lekcím a přednáškám týkajících se našeho mediálního
prostoru, balíček obsahuje i lekce k Ukrajině, které vytvořili naši zkušení didaktici, spojujícím motivem budou opět média.
 

Pokud Vám naše činnost dává smysl, prosím podpořte nás:
https://www.obcankari.cz/podporte-nas

Nejdelší válka 20. stol.

Anotace:

Žákům je přiblížen průběh války mezi Íránem a Irákem. Pracují s publicistickým textem
Petrušky Šustrové a komiksem Persepolis 2. Komiksem je přiblížená situace ztraceného dětství a dospívání jedné generace. Žáci získávají přehled, který jim bude sloužit k lepší orientaci v současném mezinárodním prostředí.

Tady vaše fatwa neplatí! Svědectví íránské exilové opozice

Aktivita se zaměří na opozici proti oficiálnímu režimu Iránu. Snaha lidí, kteří se z exilu
pokouší měnit poměry ve své vlasti. Aktivita pracuje s příběhy muslimů (Iráčanů), kteří sami odsuzují násilí a fundamentalismus. Lekce vychází z knihy: Tady vaše fatwa neplatí - Příběhy z boje proti muslimskému fundamentalismu

Geopolitika a Írán

Lekce si klade za cíl seznámit žáky s geopolitickou situací Blízkého východu se zaměřením na Írán. Lekce vychází z přednášky Ireny Kalhousové: https://youtu.be/agR9bBo1jAk, v příloze najedete i PPT k přednášce

Přednáška analyzuje íránskou bezpečnostní strategii. Vysvětluje, že při prosazování svých cílů využívá Írán hybridní způsob boje, při němž jsou, často najednou, používány konvenční i nekonvenční nástroje a otevřené i skryté aktivity, které jsou prováděny vojenskými jednotkami i nestátními ozbrojenými skupinami. Cílem je odstrašení, nátlak i podvratná činnost. Důležitým úkolem íránské hybridní kampaně je možnost popřít odpovědnost
za přípravu a účast na dané aktivitě a díky tomu minimalizovat pravděpodobnost odvety protivníka a přímé vojenské konfrontace s ním.


Irena Kalhousová
Je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, kde také přednáší na Fakultě sociálních věd. Dříve působila jako výzkumnice v Institute for National Security Studies v Tel Avivu a jako hlavní analytička v pražském Institutu bezpečnostních studií.
Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě. V současnosti se zájem jejího výzkumu přenesl více do střední Evropy. Ve své doktorandské práci se věnovala vztahům Polska, České republiky, a Maďarska k Izraeli. Vystudovala doktorát na London School of Economics & Political Science, magistra na univerzitě v Cambridge a bakalářský titul má z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky