Vzdělávací materiály

Když se člověk stává vězněm

Ráda bych lekci uvedla vtipem, kterým zpestřila debatu s učiteli Eva Vášová, její přednáška je základem lekce. Jdou dva forenzní psychologové a na ulici vidí zmláceného člověka. Jeden se podívá na druhého a zvolá: Pojď honem, musíme pomoc pachateli. Naštěstí tento trend se v současné době mění. Ale ano, tato lekce se také zabývá pachatelem, oběti se hodně věnujeme v lekci:
https://www.obcankari.cz/edukacni-material-trestni-pravo-ve-21-stoleti-restorativni-justice. Nechceme vyvolat pocit, že jedna strana by měla vzbuzovat zájem na úkor druhé.

Trestní právo: Jak zohledňovat následky trestné činnosti při ukládání trestu?

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky?
Jak zjistíme, že posttraumatická porucha vznikla ryze z jednání nebo z dalších 6 problémů? Jsou ji znalci schopni skutečně izolovat? Zásada in dubio pro reo soudci velí při pochybnosti stranit obžalovanému. Trestáme jednání nebo následky trestné činnosti? Pachatel dopad své trestné činnosti předem nezná. Chceme viníky přísně trestat nebo věříme v další šance?
Mají soudci mít nějaké návody, jak při vynesení trestu postupovat nebo je dobře, že mají volnou ruku? A nevadí nám pak že v jednom městě za stejnou trestnou činnost dostanu trest podmíněný, kdyžto v dalším nepodmíněný?

Jak pomáháme? EU a Ukrajina

Volby do Evropského parlamentu jsou vždy příležitostí, abychom žákům zvědomili, čím se Evropská unie zabývá. V rámci této lekce se zaměříme na bohužel stále aktuální téma války na Ukrajině. Na několika konkrétních příkladech si představíme, co jsme pro Ukrajinu a její občany udělali.

Ekonomické systémy pro 21. století

I kdyby se bohatý svět uskrovnil na nejvyšší míru, stále je tady svět chudý. Abychom zajistili důstojné podmínky k životu strádajícím, potřebujeme hospodářský růst. Protože každý si zaslouží důstojné přístřeší, důstojné materiální zázemí a přiměřenou zdravotní péči. V ekonomii tvorbu těchto statků nazýváme hospodářský růst.

Chceme-li vyrábět věci, potřebujeme energie. Spousta lidí toho bohužel moc nemá, takže potřebuje hodně věcí, hodně energie. Válkou sužované země se nemohou dočkat, až začnou stavět domy, cesty.
K výrobě věcí potřebujeme energie. Hospodářský růst stojí převážně na energiích, jejichž přeměna však způsobuje stále další a další produkci CO2, tedy příčinu dalšího a dalšího oteplování planety.
Populace planety roste. Každý potřebuje jíst, bydlet. Každé auto, každý zubní kartáček i rohlík znamená přeměnu energie, tedy další  CO2. A další vytěžování zdrojů půdy, další kontaminaci zdrojů vody, další odpad.

Lze růst a zároveň jako lidstvo na Zemi přežít?

V lekci se seznámíme se základními pojmy, které bychom měli dobře znát: co je hospodářský růst, co znamená nerůst, co je hnutí nerůst, co je doughnutová ekonomika, cirkulární ekonomika, decoupling.

SEDM HLAVNÍCH HŘÍCHŮ

Metodika Moniky Stehlíkové: Aktivitu lze využít při výuce středověké literatury v českém jazyce, v občanské výchově a ZSV v rámci etiky či středověké filosofie, v dějepise a v hodinách určených osobnostně sociálnímu rozvoji.

Ukázka žákovských projektů:

1) ZDE

2) ZDE

3) ZDE

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky