Vzdělávací materiály

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Vzdělávací balíček Írán (geopolitika, kultura a zkušenost - mezinárodní vztahy)

Milí učitelé,
představte si, že se chystáte na dobrodružství do země, kde historie a modernita tancují v rytmu tisíciletých tradic a kde každý kousek vypráví příběh. A ne, nemusíte balit kufry, ani vyhledávat nejbližší letenky. Vaše cesta začíná tady a teď, v pohodlí vaší třídy či obýváku, díky našemu vzdělávacímu balíčku o Íránu.

Vzdělávací balíček - Vězeňství (Trestní právo)

Vážení pedagogové,
připravili jsme pro vás nový vzdělávací balíček, který se zaměřuje na témata trestního práva, vězeňství a procesu návratu lidí z vězení zpět do společnosti. Zabývá se i pomoci obětem trestných činů. Naším cílem je poskytnout vám přístupné a praktické zdroje, které můžete využít při výuce.

Se šátkem, či bez? Írán

Anotace:

V jedné přednášce se Zuzana Kříhová (v odkazu samostudia) zabývala rolí žen v náboženské revoluci v roce 1979, poté co bylo v roce 1936 Rézou Chánem nařízeno povinné sejmutí šátků a Iránky se měly začít oblékat evropsky, tak se část jedné celé generace zavřela doma a odmítala vyjít ven. Možná právě dcery těchto žen se pak staly jedním z nejnosnějších (symbolických) pilířů íránské revoluce v roce 1979, frustrované povinností nějak se oblékat. Mohu si o tom myslet svoje, ale právě jejich frustrace nakonec spoluposloužila k legitimizaci současného totalitního režimu v Íránu. Pro mě je oblékání otázkou vkusu, nemá žádnou symbolickou hodnotu, ale pro současné Íránky je to věc osobní integrity. Nyní se role vyměnily a frustraci a bezpráví cítí ty, které chtějí šátek sejmout, ráda bych jim svojí lekcí vyjádřila podporou, protože si myslím, že stát ani církev nemají diktovat, co mohu nosit.  Zamýšlím se nad formou. Napadlo mě využít část dokumentu, který je volně dostupný na https://www.jedensvetonline.cz/movies/bud-muj-hlas_78812, kde hlavní hrdinka z emigrace podporuje občanské protesty žen, které se projevují sejmutím šátku na veřejných místech, vyfocením se a sdílením na sociálních sítích. Aktivistka cítí největší příkoří ve chvíli, kdy ženská část švédské delegace při oficiální návštěvě Íránu a setkání s prezidentem Hasanem Rúháním si do jedné vezme šátek. Masíh, íránská exilová novinářka, má pocit, že Západ by měl stát za svými hodnotami a podporovat je (rovnost žen).
Cílem lekce tudíž není žákům něco osekat a předat, ale nechat je zhodnotit celou situaci formou příběhu inspirovaného právě výše zmíněnou státní návštěvou, kdy oni budou onou švédskou delegací a při znalosti mnoha dostupných perspektiv se budou muset rozhodnout, zda si ženská část delegace má šátek vzít či nevzít. Naučí se i mnoho pojmů ze SV (např.volný mandát, teokracie, norma)

Společenská smlouva jako základ spravedlivého státu (Vlastnictví)

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Hany Fořtové, Politická filosofie: je nezbytná donucující moc, aby něco bylo skutečně „mé"? , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Žáci v rámci hry sestavují pravidla/zákony, které jim pomohou ochránit, co je jejich vlastnictví. V závěru se seznamují s pojetím vlastnictví u Locka a Rousseaua v rámci teorie společenské smlouvy. Následně dle vzoru jednoho z filosofů vytvoří vlastní svět se svými pravidly. Lekce je vhodná do hodin filosofie, ale i literatury k tématu osvícenství.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky