Fotky z Letní školy 2021

Koukněte na fotky z Letní školy 2021, kde se vystřídalo mnoho zajímavých hostů:

Jana Sehnálková: Jak se volí americký prezident?
Jana Sehnálková vystudovala Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd UK, kde se v současné době působí na Katedře severoamerických studií. Zabývá studiem čínsko-amerických vztahů, americkými dějinami, americkým politickým systémem a také americkou vnitřní politikou. V letech 2004-2006 studovala na Tamkang University na Tchaj-wanu, kde se zabývala vztahy mezi USA a Tchaj-wanem.  V letech 2008-2010 působila jako editorka webových stránek U.S. Politics Today společnosti EIN News, od roku 2010 se věnuje americké veřejné diplomacii.

Jan Kubíček: Lekce pro žáky do hodin - Volby v USA
Jan Kubíček vystudoval na Univerzitě Hradec Králové obor dějepis a společenské vědy. Od roku 2008 vyučuje na Gymnáziu Jana Palacha v Praze dějepis a humanitní studia. V současné době se podílí na programu Erasmus+ s názvem "Crititical and Creative Thinking", kde se věnuje výměně zkušeností s mediálním vzděláváním, a to ve spolupráci s dalšími čtyřmi partnerskými školami z EU. Od září 2018 je spolupracujícím lektorem mediálního vzdělávání pro organizaci Člověk v tísni v rámci programu Jeden svět na školách.

Jan Charvát: Radikalizace v USA: Krajní pravice, krajní levice, QAnon
Jan Charvát vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK a Politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku. Specializuje se na problematiku politického extremismu a souvisejících témat (krajní pravice, krajní levice, rasismus, subkultury mládeže aj.). Je autorem knihy Současný politický extremismus a radikalismus (2007, Portál) a editorem a spoluautorem knihy Mikrofon je naše bomba (2018, Togga). V současné době působí na Institut politologických studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy a Katedře politologie Filozofické fakulty Univerzity jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Jan Beneš: Sonda do současné americké společnosti
Jan Beneš je amerikanista působící na Ostravské univerzitě a externě na Masarykově univerzitě. Vystudoval anglistiku, překladatelství a mezinárodní vztahy a evropská studia v Brně a anglistiku v Texasu, kde mimo jiné učil potomky moravských migrantů do Texasu základy češtiny. Orientuje se
především na afroamerickou historii, literaturu a kulturu, ale učí rovněž kurzy britské a americké literatury a akademického psaní. Čas od času komentuje politické i kulturní dění v USA pro Deník N, A2, Host, či Českou televizi a na svém Twitter účtu @JanBenesAggie.

Lenka Bradáčová: Státní zastupitelství a jeho institucionální ukotvení
JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D. je absolventkou Právnické fakulty UK v Praze. V roce 1998 jí udělil rektor UK cenu prof. JUDr. Karla Engliše pro nejlepší studenty společenskovědních disciplín. V  roce 2001 ukončila doktorandského studium v oboru veřejné právo. Právnickou kariéru započala čekatelskou praxí u Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích, kam byla v roce 2001 jmenována státní zástupkyní. O dva roky později ji ministr spravedlnosti jmenoval náměstkyní Krajského státního zástupce v Ústí nad Labem. V roce 2006 působila coby stážistka na Ministerstvu spravedlnosti v pozici poradkyně ministra pro trestní právo. V roce 2012 jmenována vrchní státní zástupkyní v Praze. V letech 2008-2013 stála v čele Unie státních zástupců. Za zásluhy o Unii byla v roce 2014 oceněna zvolením čestnou prezidentkou Unie. Je členkou rekodifikační komise pro trestní právo procesní a členkou Rady pro mediaci a probaci. Absolvovala množství zahraničních stáží a pravidelně se věnuje přednáškové činnosti.

Michal Bláha: Covid a eGov: Krize jako spouštěč technologického upgradu
Michal Bláha: Od revoluce podniká. V roce 1997 spoluzaložil vyhledávač a portál Atlas.cz, který prodali v roce 2008.
Mezitím i poté založil či spoluzaložil řadu startupů a firem v České republice a Spojených státech. Od roku 2013 se aktivně zajímá o inovace, turnaround management, eGovernment, opendata a efektivitu státní správy. V roce 2016 vytvořil veřejně prospěšnou službu a neziskovku HlídačStátu.cz.
Hlídač smluv získal Křišťálovou lupu 2016 jako nejlepší veřejněprospěšný projekt roku 2016, jako nejlepší projekt roku 2017, v dalších letech na předních místech dalších katergorií, vyhrál Cenu Fondu Otakara Motejla a nejlepší Opendata aplikaci roku 2016 a 2017.
Michal Bláha se v letech 2017 a 2018 umístil na druhém a třetím místě jako Osobnost roku, v roce 2020 jsem byl vyhlášen Osobností roku 2020.
Od roku 2016, v rámci Hlídače Státu, aktivně lobuje za efektivní a zdigitalizovaný stát, od června 2018 do listopadu 2019 pomáhal s nastavením a prosazováním konceptu Digitální Česko pro Ministerstvo vnitra ČR.

Ladislav Cabada: Středovýchodní Evropa jako laboratoř nových politických fenoménů?
doc. Ladislav Cabada vystudoval politologii na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Lublani, působí jako prorektor a garant magisterského a doktorského programu Politologie na Metropolitní univerzitě Praha. V roce 2005 spoluzaložil mezinárodní odborný časopis Politics in Central Europe, jehož je šéfredaktorem. Zabývá se komparativní politologií středovýchodní Evropy, zejména politickými systémy, politickými aktéry volebními cykly a politickou kulturou.

Ivana Svobodová:  Co se děje v Radě ČT?
Způsob, jakým se vybírají radní, kteří pak působí v kontrolním orgánu České televize, je odbornou veřejností kritizováno mnoho let. V poslední době se situace vyhrotila a poslanci posílají do rad lidi podle jednoduchého klíče: “Rozumíte tomu a chápete roli kontroly? Pak neprojdete. Jste kritik ČT nebo bývalý  zaměstnanec ČT, co má důvod se pomstít  vedení? Vítejte.” Část radních dnes působí spíše jako skupina vybraná k šikaně ředitele ČT, než jako kontroloři, a to vše se děje v aranžmá s policejním doprovodem jedné z radních. Co je skutečným cílem radních, jak podobná situace dopadla například  na Slovensku - a mohou to vyřešit volby?

Ivana Svobodová: Posledních 10 let reportérka týdeníku Respekt, předtím pracovala v časopise Týden a v MF DNES. Věnuje se reportážím a tématům souvisejícím s politikou. Sleduje jednání mediálních rad a v poslední době zejména dění v Radě ČT a na lince mezi radou a sněmovnou.


Václav Moravec: Publicistika ve veřejnoprávních médiích; možnosti a limity aneb Nová krize České televize?
Přednáška s následnou diskusí se zaměří na specifika publicistiky jako součásti  žurnalistiky, rozdíly mezi publicistikou a zpravodajstvím a na proměny médií veřejné služby v komparaci ČR a evropských zem

Václav Moravec působí jako vysokoškolský pedagog na katedrách žurnalistiky IKSŽ FSV UK v Praze, kde je rovněž vedoucím Střediska žurnalistiky umělé inteligence, a produkce FAMU. Předmětem jeho odborného zájmu jsou novinářská etika, internetová a automatizovaná žurnalistika, konvergence audiovizuálních médií. Veřejnosti je znám jako moderátor a dramaturg České televize. Za svou práci získal několik ocenění (např. Novinářská křepelka, Elsa či TýTý).

Ondřej Soukup: Osud novinářů v autoritářských státech (příklad Ruska a Běloruska).
Úkolem novinářů, alespoň těch, kteří jsou hodni toho jména, je nezávisle a objektivně informovat své čtenáře, posluchače a diváky o tom, co se skutečně děje. Což logicky vadí těm, kteří se snaží vytvářet svůj pozitivní mediální obraz. Známe to i z Česka. Jenže v režimech jako je Bělorusko nebo Rusko to není o nepouštění na tiskovky nebo hanlivých výrocích. Zde jde bez nadsázky o svobodu i o život. V zasedačce ruského nezávislého listu Novaja gazeta visí portréty čtyřech zavražděných členů redakce, z nichž asi i mimo Rusko byla nejznámější Anna Politkovskaja. V Bělorusku jsou momentálně ve vězení desítky novinářů. Jedna novinářka z televize Belsat stačila utéct na Ukrajinu a úřady zatkly manžela její sestry a vyšetřovatel jí zavolal, že dokud se nevrátí do Běloruska, toho muže nepropustí. O tom, co hrozí novinářům, se na vlastní kůži přesvědčil Raman Pratasevič, kvůli kterému donutily běloruské úřady přistát v Minsku letadlo společnosti Ryanair a dnes mu hrozí až dvanáct let vězení.

Ondřej Soukup je redaktorem zahraniční redakce Hospodářských novin, což je v zásadě záminka jak se věnovat předmětu svého životního zájmu, tedy Rusku a dalším republikám bývalého Sovětského svazu a dostávat za to zaplaceno. Celkem v Moskvě strávil necelých osm let, naposledy jako dopisovatel HN.

Bourání stereotypů
Vzdělávací program Centra DOX k fenoménu předsudků a instalaci Vanitas umělce Epose 257

K čemu jsou nám naše stereotypy? Co nám umožňují a v čem nás omezují? A co dovedou předsudky? Žijeme v době a ve společnosti, v níž se projevy nenávisti stávají běžnou součástí našich životů. Je to rovněž doba testující naši dovednost interpretovat různé události a schopnost solidarity. O to víc, že mezi námi žije mnoho těch, kteří se setkávají s předsudky, posměchem i násilím z nenávisti kvůli své barvě kůže, sexuální orientaci nebo třeba proto, že jsou chudí. To vše se stává i díky mediální masáži a zneužíváním politickou reprezentací výbušným tématem. Zkusme se na fungování předsudků podívat úplně jinak a jinde, a to v oblasti, která zajímá naprostou menšinu populace – současné umění! Prostřednictvím rafinovaných aktivit a s využitím současného umění zmapujeme fungování našich stereotypů, abychom je posléze v řízené debatě podrobili kritické reflexi. Zkušenost jinakosti a různých pohledů.

Během příběhu
Vzdělávací program Centra DOX využívající metodiky Narrative 4 a obrazový materiál výstavy Vanitas

Vyprávění příběhů patří k člověku a jeho paměti od nepaměti. Příběhy si vytváříme, pamatujeme, zapisujeme, ilustrujeme, sdílíme. Zažijte příběh tak, jak s ním pracuje mezinárodní projekt Narrative 4 a koncept „radikální empatie“ – sdílení příběhů prostřednictvím vyprávění má mnoho užitečných efektů, které výrazně přesahují oblast literatury. Základem zážitkového programu jsou vlastní autentické příběhy účastníků, přičemž autenticita je zásadní. Osobní příběh má být na téma „čas“ a maximálně 5 minut dlouhý. A protože je určený ke sdílení, každý účastník by měl zvážit, zda bude vyprávět příběh smutný, veselý, závažný, nebo odlehčený.
Vyprávění a sdílení příběhů v programu má díky bezpečně nastaveným pravidlům moc přiblížit sobě navzájem i osobnosti zcela rozdílné. V rámci aktuální výstavy Vanitas máme navíc k dispozici pro příběhy kromě silného tématu i spoustu obrazového materiálu k inspiraci.


Jiří Boudal (Behavio): Proč není občanka sexy?
Výsledky výzkumu, které se týkají vnímání občanské výchovy veřejností.

Jiří Boudal je sociolog a spolumajitel společnosti Behavio, která se specializuje na výzkum podvědomého rozhodování a stojí třeba za Atlasem Čechů (www.atlascechu.cz). Dříve jako manažer Rekonstrukce státu napomohl ke zřízení registru smluv za veřejné peníze nebo zrušení anonymních akcií.

Alena Resl, Kateřina Semotamová a Radim Štěrba: (Odpovědné občanství): Jak se učí občanka v Rakousku - inspirace pro české školy?
Představíme, jak probíhá občanské vzdělávání v Rakousku a ukážeme, jak rozvíjet odpovědné občanství v prostředí českých škol. Prostřednictvím výukových aktivit si ukážeme možnosti, jak lze efektivně naplňovat kompetenčně pojatou výuku na vybraných tématech z občanské výchovy.

PhDr. Radim Štěrba, Ph.D. vystudoval obor učitelství občanské výchovy a dějepisu, základy společenských věd pro SŠ na PdF MU v Brně, poté absolvoval Ph.D. studium v oboru pedagogika na PedF UK v Praze. Působí jako odborný asistent Katedry občanské výchovy PdF MU. Byl také členem oborové skupiny pro společenskovědní vzdělávání při Národním ústavu pro vzdělávání. Je spoluautorem učebnic občanské výchovy a řady metodických materiálů.

Mgr. Kateřina Semotamová vystudovala učitelství pro základní školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současné době působí jako učitelka matematiky, německého jazyka a občanské výchovy na Základní škole Pražská ve Znojmě a jako metodička občanského vzdělávání v projektu MAP II v Brně. Je spoluautorkou několika metodických materiálů, které podporují kompetenčně pojatou výuku a pomáhají rozvíjet odpovědné občanství u žáků a studentů na základních a středních školách.

Alena Resl, M.E.S. vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a evropská studia na Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universtität Bonn. Profesně se věnuje občanskému vzdělávání již 15 let. Působila v Asociaci pro mezinárodní otázky a think
tanku Evropské hodnoty, v současné době pracuje Konrad-Adenauer-Stiftung. Je spoluautorkou ediční řady Výchova k občanství. Působila v různých pracovních skupinách pro občanské vzdělávání při MŠMT a Úřadu vlády.

Petra Slámová a Petr Čáp:  Konec občanky v ČR
Co přinesly tzv. malé revize RVP školám a občanské výchově? Jak obhajuje MŠMT tyto změny a do jaké míry ovlivní křehkou vyváženost naše české kurikula? Ví školy, co je čeká? Jsou obsahové a hodinové škrty v OV v souladu s dokumentem Strategie 2030+? Seznámíme vás s jednotlivými kroky vyjednávání Asociace s MŠMT.

Petra Slámová vystudovala Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, aprobaci ČJ - OV pro 2.stupeň. V současné době pracuje jako učitelka na Základní škole v České Lípě, kde zastává pozici koordinátorky občanského vzdělávání. Spolupracuje s Technickou fakultou v Liberci a MU v Brně, kdy se každoročně setkává v rámci výuky didaktiky se studenty a studentkami s aprobací občanské výchovy.

Petr Čáp vystudoval obor Pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2006 se jako lektor, metodik a vedoucí projektů věnuje převážně oblasti rozvoje kritického demokratického občanství jak u mladých lidí, tak u dospělých. V současné době spolupracuje jako metodik kritické pedagogiky s brněnskou organizací NaZemi, zastupuje Centrum občanského vzdělávání FHS UK v Evropské sítí občanského vzdělávání (NECE) a je výkonným ředitelem Národní sítě místních akčních skupin.

Záznamy přednášek ZDE: https://www.youtube.com/channel/UCMaBJ6Ab4F0ozI2aywA4-jg

Obrázky: 

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky