%

O ODVAZE A STAVU PO NÍ (Protirežimní protesty v Bělorusku)

Lekce je součástí balíčku Být novinářem v... Balíček si klade za cíl představit mediální prostor ve třech zemích s rozdílnou historií i aktuálním děním. Skrze příběhy novinářů nebo představení mediální krajiny sondujeme politické systémy, které vykazují nejproblematičtější fenomény dneška. Lekce, kterou máte v ruce přibližuje dění v Bělorusku (níže najdete odkazy i na starší projekty k tématu Běloruska). Lekce vychází z přednášky Andreje Poleščuka: ZDE

Anotace lekce:

Tři jednoduché aktivity, které je možné dělat samostatně nebo v návaznosti, by měly přiblížit v čase občanské protesty proti Lukašenkově diktatuře a vést k přemýšlení o vytrvalosti, o generační výměně, a především o šancích a riziku, která vystoupení proti diktatuře obnášejí. V první žáci prozkoumají web organizace Reportéři bez hranic, který na základě pěti kategorií definuje míru svobody médií v jednotlivých zemích, ve druhé se pokusí na základě série fotografií popsat podoby občanského odporu v posledních šestnácti letech a ve třetí, časově nejnáročnější, srovnají výpovědi účastníků demonstrací v letech 2010 a 2020 na základě dokumentárního filmu a textu z knihy běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové.

Co drží českou společnost pohromadě?

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji. Nemusíte lekci využívat v celku, obsahuje PPT, PL i odborné články, lze využít jen časti.

Anotace samotné lekce:
Žáci si definují pojem hodnota, společnost a společenská smlouva.
Lekce pracuje s autostereotypy a mýty ohledně české společnosti, na závěr řešíme, co je našim společným cílem, proč držet pohromadě. Lekce je aktualizovaná k současné situaci (demonstrace na Václavském náměstí 4. 9.). Otevíráme i článek, jehož přečtení doporučujeme. (Jan Charvát: „Lidé na náměstí nechtějí ani Babiše, nechtějí nikoho. Oni se bojí.“:
https://denikn.cz/953458/vlada-nezvlada-komunikaci-ted-dostala-velmi-silny-signal-hodnoti-politolog-desetitisice-lidi-na-namesti/?cst=55eeedc28435d3fb87cab45352a5bf8ea90769a0

Referendum

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: Seznámíme se s druhy referend, úkoly vedou k zamyšlení, které referendum je využitelné v rámci zastupitelské demokracie v její prospěch a které ji může ohrožovat a z jakých důvodů. Vnímáme, že tlak některých politiků k přímé demokracii není provázen dostatečnou znalostí souvisejících pojmů. U některých politiků je tento tlak patrně i projevem populismu.
Žáci si osahají fakt, že politická volba by měla obsahovat i základní znalosti: komu a proč na základě znalosti politického systému.

Argumentační fauly pohledem současné analytické filosofie jazyka

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: 
Nebaví Vás hodiny, kdy musíte mluvit pouze vy? Máme pro vás lekci, která je celá postavená tak, že diskutují pouze žáci mezi sebou. Učí se zásady dialogu, který není dobré brát jako souboj, ačkoli i tento prvek je v něm přítomen. Důraz je kladen na schopnost ujasnit si, proč zastávám stanovisko, které zastávám, a zároveň snaha pochopit argumenty protistrany, se kterými ovšem nemusím souhlasit. Nesouhlas ale vyjadřuji pomocí argumentu, nikoli argumentačního faulu. Lekce žáky učí diskutovat, což může být prevence proti šikaně i různým druhům nenávistných projevů. Pracovní list je vytvořen na základě přednášky (viz výše), když si ji pustíte, budete krásně vědět, jak reagovat na dotazy žáků. Pokud máte málo času, můžete použít pouze pracovní list, ale doporučujeme změnit otázky, aby byly pro žáky jednodušší. Např. Je lepší Sparta, nebo Slávie? Havel, nebo Klaus? Nějaké jasně konfrontační otázky, u kterých předpokládáme, že i části třídy budou jedno. Vy znáte svou třídu, víte, které otázky v ní rezonují. Důležitá je role rozhodčího, můžete ho nazvat i jako mediátora. Od učitelů jsme dostali zpětnou vazbu, že by mohlo být zajímavé, kdyby si žáci rozhovor nahrávali a mohli si ho následně analyzovat i doma v klidu.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky