Etika a filosofie

Anotace: Dokumentární seriál Holocaust (Příběhy 20. století) dostupný na ivysílání České televize má z mnoha důvodů mimořádný vzdělávací potenciál. V osmi dílech, z nichž žádný nepřekračuje 30 minut, podává především skrze výpovědi pamětníků natočených lidmi z Post Bellum celkový obraz genocidy českých a moravských židů od třicátých let až do poválečného období. Je historicky přesný, věcný, neupadá do nemístné lyrizace, nezavaluje diváky faktografií, jednotlivé fáze a podoby pronásledování vnímáme přes různorodé pamětnické zkušenosti. Přinášíme jednoduché doporučení, jak jej jednoduše využít v občance, dějepisu či češtině. Základním předpokladem je však ochota vyučujícího věnovat tématu dostatečný čas a prostor. Lze pracovat s celým cyklem nebo s jednotlivými díly, může být náplní projektového dne nebo týdne nebo celoročního projektu. V každém případě však téma od učitele vyžaduje alespoň základní orientaci. Jde výborně využít jako příprava na návštěvu některého z míst paměti (Terezín, Osvětim, Flossenbürg atd.)

Věděli jste, že Machiavelli v roce 2024 vydal světoznámý bestseller Dlouhá vláda, který obratem naše vydavatelství Obcankari nechalo přeložit do češtiny? Problém je, že se části textu někam ztratily. Vašim žákům tak vznikla lákavá příležitost přivýdělku. Ti, kteří chybějící text nejlépe doplní, dostanou lukrativní zakázku na překlad další Machiavelliho knihy, která vyjde v roce 2025. Prý se bude jmenovat Tyran. Netflix už podle ní natočil dokument.

Anotace:
Jednoduchá aktivita pro skupiny i jednotlivce na dvou příkladech zkoumá, jak může hudba emocionálně spojovat lidi a posilovat, nebo dokonce vytvářet jejich skupinovou identitu, a to v dobrém i ve špatném.
Pracuje s flashmobem z Katalánska (Óda na radost) a písní z muzikálu Cabaret (Tomorrow belongs to me) a měla by vést k zamyšlení nad tím, nakolik nás i v občanském či politickém rozhodování může podvědomě ovlivňovat emoce spojená s pocitem sounáležitosti.

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Být, bydlit, obyvatel, byt...kognitivní zkreslení jsou pro mě novodobá vyjmenovaná slova. Možná i víc. Z kontextu přece poznám, jestli se jedná o bít, být nebo beat, ale o nástrahách klamů vlastního myšlení se musím dozvědět zvenčí.

Balíček je komplexní vzdělávací nástroj navržený pro učitele, kteří se zaměřují nebo by se rádi zaměřili na prevenci radikalizace, zejména na sociálních sítích. Ve svých hodinách otevírají nebo by rádi otevírali témata jako dezinformace,  konspirační teorie, populismus, konspiritualita, konstrukt nepřítele, role jazyka v daných fenoménech.  Tento balíček si klade za cíl osvětlit, jaké jevy se spolupodílí na radikalizaci.

Anotace:
Lekce žáky vede k zamyšlení nad hodnotami, které reprezentují vybraní (sledovaní)influenceři. Zároveň žáci pojmenovávají, jaké stavy (emoce) si pořízením nových věcí chtějí navodit a zda jich nejde dosáhnout jinak. Žáci se závěrem baví o tom, co dělá člověka naplněného a spokojeného.

Stal se zločin. Pachatel jde za mříže. A co oběť? Co rodina a blízké okolí oběti? Nezapomnělo se na ně v procesu sjednávání spravedlnosti?

Anotace:

Tzv. umělá inteligence a její využití se dříve či později stane předmětem politických debat i politického boje. V aktivitě vhodné do hodin politologie, ale i literatury žáci pracují s veřejnou sebeprezentací politických stran (aktuální parlamentní a tři mimoparlamentní, ale výrazně profilované) a na jejím základě přemýšlejí o tam, jak deklarované principy a hodnoty plus snaha o získání a udržení voličských hlasů ovlivní v budoucnu reakce politiků na zásadní technologickou změnu. A je to dost legrace.

Lekce vznikla na základě přednášky Davida Grudla: Kdopak by se AI bál?