Fotky z Letní školy 2020

Fotky z Letní škola 2020

Hosté:
a) Josef Šlerka: Jakou roli sehrály sociální sítě během prezidentské kampaně v USA a jakou u nás? Poučili jsme se z nich? Nebo nás čeká i naše domácí vlna plná postaviček à la Pepe the Frog? A kudy z toho ven?
Josef Šlerka je zběhlý divadelník, vystudovaný estetik, doktorand informační vědy, působil jako vedoucí výzkumu společnosti Socialbakers a vede Studia nových médií na Univerzitě Karlově. Je také ředitelem Nadační nezávislé žurnalistiky.

b) Jan Kubíček (učitel a lektor JSNS): představil vzdělávací lekci Mediální vzdělávání a demokracie

c) Roman Chytilek: Politika v laboratoři
Roman Chytilek je proděkan na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a docent politologie. Vede magisterskou specializaci věnující se volbám a politickému marketingu. Je jedním z průkopníků experimentální politologie v České republice. Přednáší například o významu teorie her pro politologii.

d) Behavio (Jiří Boudal): Volby jako téma behaviorálních věd
https://behaviolabs.com/

e) Michal Kaderka: představil vzdělávací lekci Svět médií a politiků: V lekci Svět médií a politiků jsou čtyři dvouhodinové bloky, které by měly pomoci pochopit, jak se vytváří politické kampaně a jak se hodnoty strany zviditelňují v politických heslech, jednotné vizualitě strany či prezentaci politiků.

 

Den druhý (1. 7.)

2. Téma: Svět po pandemii

Zařazení v rámci RVP
ZV: MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT; ČLOVĚK, STÁT A PRÁVO; MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
G + OV: OBČAN VE STÁTĚ; MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT; MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Hosté:
a) Role médií v pandemii
doc. MgA. Jan Motal, Ph.D.
Média jako strážci demokracie v časech globálních krizí

Jakou roli hrají a mají hrát média v krizových situacích, při nouzových stavech, ve zvládání katastrof a globálních krizích? Čím se média sama podílí na rozpoutávání krizí a jak je naopak mohou pomáhat zvládat? Kde je hranice mezi žurnalistikou a informačním servisem? Jaké úkoly média postindustriální společnosti mají ve chvíli, kdy utichnou školy, kavárny a náměstí? Ve světle výzev rizikové společnosti 21. století (globální zdravotní výzvy, uprchlická katastrofa, environmentální krize, terorismus) musí být dnes žurnalistika připravena reagovat pohotově, odvážně a v souladu s hodnotovými východisky mediální etiky. Přednáška vymezí povinnosti demokratických médií v globální rizikové společnosti a na příkladu pandemie COVID-19 z letošního jara analyticky představí, v čem novináři obvykle selhávají a jaké jsou jejich možnosti naopak přispívat k řešení globálních krizí. Pozornost bude věnována srovnání s tzv. uprchlickou krizí z roku 2015 i výzvami environmentální krize, jíž čelíme.
O přednášejícím:
doc. MgA. Jan Motal, Ph.D. se systematicky věnuje etice médií a umění jako pedagog a teoretik od roku 2012, kdy začal etiku vyučovat na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Marcel Mahdal (zkušený metodik) příspěvek Jana Motala zpracoval jako vzdělávací lekci přímo do hodin.

b)  Karolína Kottová, vedoucí politické sekce Zastoupení Evropské komise v ČR
EU a pandemie koronaviru
Anotace:
- Spolupráce a pomoc EU během pandemie
- Nové výzvy a hrozby pro EU po pandemii.
- Situace v některých zemích: Maďarsko/Polsko a ohýbání demokracie
- Ekonomická obnova a budoucnost EU
- Mediální obraz EU a fake news během pandemie

Oblast zdravotní péče, civilní ochrany a epidemiologická opatření jsou výhradně v rukou vlád národních států. EU má v oblasti veřejného zdraví pouze doplňkové a podpůrné kompetence. Přestože pandemie koronaviru bezprecedentně ovlivnila životy a běžné fungování všech občanů, firem i veřejných institucí napříč Evropou, jednotlivá opatření v členských státech EU se od sebe zásadně lišila. EU se snaží postup zemí koordinovat a zároveň podniká kroky, aby výjimečná opatření měla co nejmenší negativní dopad na ekonomiku vnitřního trhu EU.
Objevila se také řada dezinformací a lživých obvinění na adresu EU.
V řadě evropských států byl vyhlášen bezprecedentní nouzový stav, který značně omezil běžné občanské svobody, možnost volného pohybu a v některých případech i oslabil nástroje standardní demokratické kontroly. Evropská komise monitorovala při zavádění těchto opatření možné zneužití základních práv a svobod v některých státech EU, např. ochranu osobních údajů, svobodu projevu, principy právního státu atd. 
Současná pandemie bude mít také zásadní dlouhodobé hospodářské a finanční dopady, jak v Evropě, tak i v samotné ČR. Jaké kroky již EU učinila v podpoře jednotlivých států a co dalšího by bylo potřeba na evropské úrovni dělat k řešení negativních dopadů? Máme očekávat, že se státy v řešení ekonomické krize více semknou, nebo budou řešit její dopady nekoordinovaně? Jak současná krize může u nás ovlivnit diskuzi o euru?

c) Svoboda jako odpovědnost
JUDr. Ondřej Dostál
„Kdo říká, že jediný člověk nemůže změnit svět, nikdy nejedl nedovařeného netopýra."
V roce 2020 nás postihla epidemie COVID-19 – viru neznámého původu, který se rychle šíří, způsobil tisíce úmrtí a dosud na něj není lék. Neohrozil ale jen zdraví a životy; ukázal také, jak křehká je ekonomická prosperita založená na mezinárodním obchodu; jak málo stačí k uzavření hranic a vybudování nových „železných opon“; a jak blízko má část politiků ke zneužití strachu lidí pro posílení své moci.
Lektorem je právník, který napadl krizová opatření státu u správního soudu a zčásti uspěl. Ve své přednášce by rád ukázal, jak může občan ochránit svá práva a udělat něco málo pro svobodu a právní stát; co to obnáší z hlediska vzdělání, nákladů, úsilí a nepříjemností; a jak důležitá pro demokracii je soudní moc.

Josef Märc (zkušený metodik): příspěvek Ondřeje Dostála zpracoval jako vzdělávací lekci přímo do hodin.

Den třetí (2. 7.)
3. Téma: Čína

Zařazení v rámci RVP
ZV: MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT; MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
G + OV: MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT; MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Hosté:

1) Olga Lomová s příspěvkem: Čína včera a dnes

2) Lukáš Valášek (Aktuálně.cz)
Působí jako hlavní investigativní reportér deníku Aktuálně.cz. Zkoumal manipulace zakázek v prezidentském sídle v Lánech, napojení sponzorů Miloše Zemana na Rusko, toky peněz z čínské ambasády na Karlovu univerzitu či tajnou kampaň společnosti Home Credit, nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, která vylepšovala obraz komunistické Číny v Česku. Držitel Novinářské ceny 2016 za kauzu neexistující mluvčí Michala Haška.

3) Magdalena Slezáková (Deník N): Je od nás Čína daleko přes půlku světa, nebo stojí před naším prahem? Na co si máme dát pozor, když o ní čteme? Proč je důležité o ní psát a jaké překážky při tom musí novinář překonat? A existuje v Číně svoboda slova?

4) Vzdělávací lekci k tématu připravil zkušený metodik a influencer: Daniel Pražák

5) Vzdělávací program DOXU

Den čtvrtý (3. 7.)
4. Téma: Inspirace do hodiny

Hosté:
a) Jana Šindlerová
Jak můžu efektivně využít digitální technologie ve své výuce? A musím? V rámci workshopu představíme několik praktických příkladů využití digitechnologií (nejen) v občanské výchově a zároveň se dotkneme problematiky různých postojů k technologiím ve vzdělávání.
Jana Šindlerová je lingvistka a učitelka českého jazyka. Od roku 2017 se věnuje didaktice češtiny a moderním vyučovacím metodám. Od roku 2019 vyučuje v rámci Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK předmět Rozvíjení digitálních kompetencí, ve kterém se studenti učitelství napříč obory seznamují s teorií i praxí využívání digitechnologií ve výuce. V letech 2018-2020 působila jako oborový didaktik českého jazyka v projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti. Jako členka Učitelské platformy se podílí na metodické podpoře učitelů ve virtuálním prostoru.

b) Tajný učitel (Lukáš Havlíček) představil metody, které využívá v hodinách.
https://tajnyucitel.wordpress.com/

c) Mgr. Ing. Dominik Stroukal, Ph.D.
Co učit v ekonomii po pandemii?
Za posledních deset let neměli studenti ekonomie a společenských věd obecně větší štěstí. Něco se děje. Období nudného růstu vystřídala smršť chaotických opatření jak ze strany vlád, tak centrálních bank. Každé jedno téma v učebnici ekonomie se už nemusí abstraktně vysvětlovat, ale dá se ukázat na situacích, které vidíme kolem sebe. Které se nás přímo dotýkají. Co z toho plyne pro učitele? Dává smysl začínat poptávkou a nabídkou? Nebo vlítnout do přímo rozbouřených vod měnové a fiskální politiky a probít se aktualitami ven k základním principům? Pokusím se obhájit druhou možnost.

Mgr. Ing. Dominik Stroukal, Ph.D. je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Vyučuje na VŠ CEVRO institut, je autorem několika knih, provází pořadem Kdo to platí? na MALL.TV, pořadem Dáme to na E15, je šéfredaktorem časopisu Trade-off, managing director odborného časopisu New Perspectives on Political Economy, ekonomickým poradcem SatoshiLabs a vede společnost bit agency. Je autorem první české knihy o Bitcoinu (2015) a dalších kryptoměnách (2018). V roce 2019 mu vyšla kniha Ekonomické bubliny. V roce 2020 vyjde kniha Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny. Má doktorát z ekonomie z Vysoké školy ekonomické, vedle které vystudoval také mediální studia na Univerzitě Karlově. V minulosti byl ředitelem Liberálního institutu a Ludwig von Mises Institutu pro ČR a SK. Vyučoval na Vysoké škole finanční a správní, na Vysoké škole ekonomické a na gymnáziích Porg a Nový Porg.

d) Nikola Křístek
Evaluace demokratické kultury ve škole
Centrum občanského vzdělávání při FHS UK Praha připravuje postup, kterým je možné identifikovat konkrétní příležitosti k rozvoji demokratické kultury na školách. Je postaven na sérii setkání školních aktérů vedených vyškoleným evaluátorem. Během setkání si účastníci odpoví na připravenou sadu otevřených otázek a mohou se kvalifikovaně rozhodnout, jak naloží se svými odpověďmi. Tento přístup postavený na tzv. konstruktivistické evaluaci je inspirován metodikou vyvinutou norskými experty, prošel ale zásadní proměnou při adaptaci na české vzdělávací prostředí.
Během workshopu se účastníci mohou seznámit s koncepcí tohoto evaluačního přístupu, s požadavky kladenými na školu, její konkrétní aktéry i a na evaluátora. Dostanou prostor se zamyslet nad tím, zda by byl tento postup užitečný pro jejich školu, případně se seznámit s podmínkami pro své případné účinkování na pozici evaluátora demokratické kultury školy.
Nikola Křístek se věnuje kvalitativní evaluaci vzdělávacích a rozvojových programů. Působil, či působí, na MŠMT, Úřadu vlády ČR, Ministerstvu pro místní rozvoj, pracoval pro řadu neziskových organizací. Využívá zkušeností získaných v roli učitele, lektora DVPP, metodika vzdělávacích programů a manažera inovačních projektů. Na několika školách působí jako tzv. Průvodce demokratickou kulturou. Je členem České evaluační společnosti.


Akce je akreditovaná MŠMT: Č.j.: MSMT- 11088/2020-4-216

Obrázky: 
   
Galerie

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky

V našich lavicích sedí budoucí premiéři, ministři, zastupitelé, prezidentky, lékaři, lékařky... celá společnost.
V rámci občanky padají ty nejdůležitější a nejpodstatnější otázky.
Řešíme demokracii, politiku, právo, lidská práva, rasismus, xenofobii,...
Záběr občanky je tak velký, že v něm prostě všichni plavou!
Chybí metodiky, kvalitní vzdělávací materiály, spolupráce mezi učiteli...
...chybí protor pro nás, pro občankáře!
Rozhodli jsme se zvýšit prestiž ZSV.
Rozhodli jsme se, že vytvoříme Asociaci, zázemí pro všechny občankáře.
Musíme začít teď hned a pomoc si sami!