Spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

AI bezpochyby přináší do našich životů obrovskou změnu. Mění se kreativní průmysl, povaha práce, vzdělávání nebo způsob vyhledávání informací. Jenže tenhle vývoj má svoji cenu: generativní AI je výpočtově, a tedy i energeticky mimořádně náročné. Představíme problémy, které jsou s ekologickou stránkou AI spjaty a etické dilema, které s nasazením této technologie přímo souvisí: přispěje aktivně k ochraně klimatu a záchraně planety, nebo naopak situaci ještě zhorší?
Jak bychom měli my sami a my jako stát a planeta přistoupit k těmto výzvám?

Autorka: Josefína Topolová

Anotace:

Co když se volby konají, ale nejsou fér? Někdo má víc peněz, někdo lepší přístup k médiím, někdo může měnit pravidla – a rázem se z „demokracie“ stává jen její stín.
Podíváme se na Indii – údajnou největší demokracii světa, kde se právě nerovnost v přístupu k médiím, financím nebo k informacím ukazuje v plné síle. Rozbor tohoto stavu použijeme jako zrcadlo pro Česko: uvidíme, co z indických příkladů se u nás může opakovat, a kde naopak máme pojistky, které demokracii chrání.
Žáci budou pracovat s konkrétními případy: anonymní financování kampaní v Indii, zákon zvýhodňující některá vyznání, tlak na média i centralizaci moci. Vedle toho postavíme české příklady – od zákona o právu na informace přes dohled nad financováním stran až po nezávislá veřejnoprávní média. Společně vyplníme do tabulky signálů a budeme sledovat, co demokracii oslabuje a co ji naopak posiluje.
Nakonec nahlédneme i do tří mezinárodních indexů (EIU, V-Dem, Freedom House) a uvidíme, proč se jejich výsledky liší. Každý žák pak vše shrne jedinou větou: Jeden signál eroze demokracie, který dokážu už zítra rozpoznat v novinách, a jedna pojistka, kterou bych bránil/a zuby nehty.

Anotace:

V této aktivitě se žáci stanou jazykovými detektivy, kteří zachytili záhadnou zprávu z neznámého zdroje – umělé inteligence (jazykového modelu). Jejich úkolem je odhalit skutečný význam zprávy, prověřit její spolehlivost a rozhodnout, zda se podle ní dá jednat. Během vyšetřování projdou třemi stanovišti, na kterých zažijí klíčové principy fungování jazyka, filozofie jazyka a práce s jazykovými modely.

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s technikami politické mobilizace a polarizace v kampaních (slogany, symboly, nepřítel, cherry-picking, whataboutism). Součástí je i srovnání se současnou praxí v Indii, kde vládní strana využívá kulturní a náboženské rámce (hindutva) k oslovování voličů a mobilizuje masy na základě náboženství.
Žáci analyzují příklady sloganů, připravují férovou kampaň a hodnotí práci vrstevníků. Cílem je posílit mediální a občanskou gramotnost, etické uvažování a tříbit schopnost cílit na změnu kvality života, nikoli pouze posilovat emoce nepřátelství.

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Anotace:

V přednášce rozebírá paní doktorka Věra Schifferová (spolupráce s Filosofickým ústavem AV) z filosofické perspektivy úvahy o válce a míru v díle Jana Amose Komenského. Jde o vysoce erudovanou přednášku nabitou citáty, odkazy a interpretacemi. Může být využita ve specializovaných filosofických seminářích nebo dána k dispozici individuálně, především ale slouží pedagogovi. Metodika obsahuje tři různě zaměřené pracovní listy, které lze použít dohromady i zvlášť. Všechny obsahují práci s Komenského texty a vztahují se jednak k vytvoření představy o dobovém kontextu Komenského života, jednak k jeho myšlenkám o válce a míru a jejich aktuálnosti v současném světě. Může být využita v ZSV, českém jazyce, dějepise a etické výchově.

Anotace:

Metodika doplňuje přednášku Martina Nitscheho (spolupráce s Filosofickým ústavem AV), v níž odpovídá na otázku, co je filosofie umění a čím se zabývá, a zaměřuje se na otázku pojímání talentu. Tři pracovní listy lze použít v rámci jedné vyučovací jednotky nebo jednotlivě. V PL1 se žáci pokusí vymezit pole estetiky a pole filosofie umění, PL2 je věnován významovému posunu slova talent od starověku do současnosti a v PL3 žáci srovnávají Kantův a Nietzscheho přístup k tématu a reflektují vlastní zkušenost. Přednáška je nabitá inspirativními tématy a doplněná stručnou a strukturovanou prezentací, která výborně umožňuje téma uchopit. Pro rozvíjení témat je možné využít též metodiku Skandál!, která se zabývá kontroverzním uměním (viz Odkazy a doporučení na konci.)

Autorka: Monika Stehlíková 

Naši milí učitelé a učitelky,
otevřeli jste další balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd České republiky. Balíček si klade za cíl propojit svět odborníků se školou a poskytnout vám praktické nástroje pro výuku, které kombinují hlubší poznatky s kvalitním pedagogickým zpracováním.
Třetí edice těchto materiálů je výsledkem naší snahy vytvořit srozumitelné a zábavné lekce, které můžete ihned použít ve třídě. Vznikají na základě přednášek předních odborníků, které jsme pro vás zpracovali. Lekce následně prošly odbornou zpětnou vazbou, abyste měli garanci kvality a mohli své žáky zaujmout nejen obsahem, ale třeba i aktuálností. Tentokrát opět saháme napříč různými vzdělávacími oblastmi, takže si každý může najít téma, které nejlépe vyhovuje jeho výuce.
Doufáme, že vám tento balíček přinese mnoho inspirace a že lekce, které obsahuje, přispějí ke zkvalitnění vaší výuky a podpoří vaše žáky v rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti i odpovědného přístupu k veřejným otázkám.