Posledních 5 míst - přednsot mají platící členové Aosciace: https://www.obcankari.cz/chci-se-stat-clenem-asociace

Témata:
1. den - Ústavnost
2. den - Ekonomické výzvy
Certifikáty budou na místě
Místo: Praha
Termín: 1. a 2. 7. 2025
Akce je ZDARMA (přednost mají platící členové Asociace, popřípadě ti, kteří se přihlásí na oba dny)
Občerstvení zajištěno

PŘIHLÁŠKA

Předběžný program (změna programu vyhrazena)

DEN I. – ÚSTAVNOST
1. Jan Hornát: Spojené státy v éře Trumpismu: rozklad ústavnosti a nová geopolitická vize?
Anotace:
Přednáška by se zaměřila na vývoj americké ústavnosti v kontextu proměny republikánské strany, nástupu hnutí MAGA a druhé vlny trumpismu, kde se demokratické nástroje využívají k systematickému upevnění moci a rozkladu tradiční dělby. Jak se mění vnímání moci v zemi, která je dlouhodobě považována za symbol moderní ústavnosti, když prezident stále častěji využívá exekutivní příkazy jako hlavní nástroj vládnutí?
Klíčové body přednášky :

    Dekrety jako mocenský nástroj: Exekutivní příkazy nahrazují legislativní proces – trend posílený od éry studené války.
    Politizace institucí: Justice, školství, zdravotnictví jako nástroje kulturního boje (např. vliv R. F. Kennedyho Jr.).
    Druhé prezidentské období: Systematické kroky k přestavbě správy – kontrola federálních agentur, obsazování úřadů, oslabování soudní moci.
    Ústavní systém pod tlakem: Demontáž demokracie prostřednictvím zákonných nástrojů – co zůstává z pojistek?
    MAGA fantazie a geopolitika: Expanzivní rétorika (Grónsko), nacionalismus, imperiální jazyk inspirovaný 19. stoletím.
    Transatlantické vztahy: Evropská unie jako dekadentní protivník v rámci nové „bezhodnotové“ zahraniční politiky.
    Elon Musk jako nevolený aktér: Technologická moc bez kontroly – posun vlivu za hranice ústavního rámce.

Jan Hornát:
Působí jakou vedoucí Katedry severoamerických studií FSV UK. V současnosti se zaměřuje zejména na americkou zahraniční politiku, transatlantické vztahy a obchodní politiku USA. Je současně výzkumným pracovníkem při univerzitním centru Peace Research Center Prague a v minulosti působil jako hostující výzkumník na School of Public and International Affairs při North Carolina State University a na Univerzitě v Regensburgu. Před vstupem do akademické sféry byl vedoucím oddělení na odboru evropských programů Ministerstva spravedlnosti ČR.
------------------------------------

2. Jan Kysela: Odolnost ústavních systémů: Ústava, politická kultura a limity demokracie

Odolnost ústavních a demokratických systémů nelze vysvětlit pouze textem samotné ústavy. Jak ukazuje historická i současná zkušenost, klíčovou roli hrají také politická kultura, chování politických stran, kulturní návyky a širší společenské prostředí, v němž instituce fungují.
Přednáška se zaměří na:

    jaké faktory společně s ústavou ovlivňují odolnost demokracie vůči vnějším i vnitřním tlakům,v čem spočívá síla ústavních institucí a jak velkou roli hraje chování politických aktérů,
    jak v různých případech ústavní systémy odolaly pokusům o destabilizaci demokracie– a kde naopak selhaly.

Přednáška nebude hledat jednoduché odpovědi, ale nabídne kritickou reflexi toho, jak lze přemýšlet o stabilitě demokracie v různých kulturních a historických kontextech.

prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
Jan Kysela je český ústavní právník, státovědec a vysokoškolský učitel. Patří mezi přední odborníky na ústavní právo a státovědu v České republice. Dlouhodobě působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde vede Katedru politologie a sociologie.
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1998 získal titul magistra. V roce 2001 úspěšně zakončil doktorské studium, v roce 2006 se habilitoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v roce 2017 byl jmenován profesorem v oboru ústavního práva a státovědy.
Vedle pedagogické a vědecké činnosti se angažuje i v praktických otázkách ústavního práva – je členem Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, podílí se na práci Legislativní rady vlády i Ministerstva školství. V roce 2015 získal ocenění Právník roku v kategorii občanských, lidských práv a práva ústavního. Od roku 2023 působí rovněž jako poradce prezidenta České republiky pro oblast ústavního práva.
Jan Kysela je ceněn nejen pro svou odbornou erudici, ale i pro schopnost srozumitelně přibližovat složitá právní témata širší veřejnosti.
-------------------------------------------------

3. David Machek: Ústavnost v antice: Jak přemýšlet o moci, zákoně a obci dnes s Platónem a Aristotelem
Anotace:
Přednáška se vrací ke kořenům evropského politického myšlení, do doby, kdy pojmy jako občan, zákon, spravedlnost nebo obec (polis) teprve vznikaly. Antická filosofie nám v podání Platóna a Aristotela zanechala nejen ideály, ale i varování: před tyranií, nestabilitou demokracie nebo rozkladem morálky v obci. Přednáška se zaměří na otázky: Jak Platón ve své Ústavě a Aristoteles v Politice uvažovali o spravedlivém uspořádání moci? Proč se antické pojetí ctností vládce i občana stává opět aktuálním? Je ústavnost pouze otázkou psaných pravidel, nebo i etického řádu? Jak lze s antickými texty mluvit se studenty o dnešních problémech světa – a proč by je to mělo zajímat? Cílem přednášky bude ukázat, že antická politická filosofie není historickou kuriozitou, ale živým zdrojem inspirace pro porozumění dnešku – zvláště v časech, kdy důvěra v instituce a pravidla slábne. Zaměříme se také na to, jak lze o těchto otázkách mluvit se studenty: jak překládat Platónova slova do současného jazyka, jak diskutovat o ideálech a realitě, jak přemýšlet o svobodě, odpovědnosti a mezích moci.

David Machek je filozof se specializací na antickou filozofii, kterou zkoumá v širším, globálním kontextu. Zabývá se nejen řecko-římskou filozofií, ale také čínským myšlením a usiluje o propojení tradic Východu a Západu při studiu starověkých konceptů lidského života, etiky a sebezdokonalování.
Je autorem monografie The Life Worth Living in Ancient Greek and Roman Philosophy (Cambridge University Press, 2023), kde se zaměřuje na antické představy o hodnotě lidského života – včetně těch, které reflektují životy považované za méně hodnotné. Jeho připravovaná kniha (Bloomsbury Press) srovnává teorie etického sebezdokonalování v antickém Řecku a v čínském myšlení.
Od září 2024 působí David Machek jako profesor na Université Catholique de Louvain, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti řecké a římské filozofie, zejména myšlení helénistického a římského císařství. Je součástí Centra De Wulf-Mansion při Institut supérieur de philosophie a Fakulty filozofie, umění a literatury (FIAL). Jeho akademická dráha na UCLouvain tak pokračuje s ambicí dlouhodobého působení v mezinárodním výzkumném a pedagogickém prostředí.
Ve svých textech i veřejných vystoupeních klade důraz na to, že filozofie má nejen akademický, ale i hluboký praktický význam pro pochopení lidské identity, hodnoty života a smyslu etického jednání v současném světě.
--------------------------------------------------------------

4. Prezentace lekcí k tématu (Občankáři + COV)

II. DEN - Ekonomické výzvy:
1. Vojtěch Bahenský: Kolik stojí válka? Bezpečnost, rozpočty a mezinárodní vztahy v době trvajícího konfliktu
Anotace: Válka na Ukrajině proměnila Evropu i svět – nejen politicky a vojensky, ale i ekonomicky.
Tato přednáška se zaměřuje na klíčové dopady války z pohledu mezinárodních vztahů, veřejných financí a strategické bezpečnosti, především v kontextu vztahů mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Evropskou unií.
Zaměříme se na:

    roli Spojených států v evropské bezpečnosti, a jak konflikt přiblížil nebo naopak odhalil rozpory mezi USA a EU,
    význam obranných výdajů – jak se měří, porovnávají a co skutečně znamenají pro sílu států a aliancí,
    základní otázky kolem tzv. ekonomické války: sankce, zmrazení aktiv, embarga – co mají za cíl a jaká je jejich reálná účinnost,
    metaforu „ceny války“ – jak se dá vůbec uvažovat o tom, co stojí obrana, solidarita, odstrašování i ztracená důvěra,
    a především o tom, kdo na válce skutečně vydělává – ať už politicky, strategicky nebo ekonomicky. Včetně debaty o tom, jaké zájmy sledují státy, které pomoc poskytují, a jakou roli hraje obranný průmysl.

Namísto pouhého ekonomického rozboru nabídne přednáška hlubší vhled do politického rozhodování, hodnotových dilemat a bezpečnostních strategií, které se válkou výrazně proměnily. Otevře otázky, které by měly zaznívat i ve vzdělávání: Kolik stojí bezpečí? Kolik stojí spojenectví? A co znamená válka pro země, které v ní přímo nebo nepřímo participují?
V druhé části přednášky představíme možnosti, jak o těchto tématech mluvit se studenty – jak využít aktuální příklady, jak podpořit kritické myšlení a jak tematizovat vztah mezi svobodou, odpovědností a geopolitickou realitou.

Vojtěch Bahenský:
Vojtěch působí jako výzkumný pracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde je zároveň členem Peace Research Center Prague a přidružený výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. V roce 2022 získal titul Ph.D. v oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy za disertační práci věnující se teorizaci projekce vojenské moci.
S AMO spolupracuje od roku 2011, členem AMO je od roku 2013. Dva roky působil jako zástupce hlavního koordinátora Pražského studentského summitu. Od roku 2017 byl místopředsedou Správní rady AMO, od podzimu 2023 je jejím předsedou. Do roku 2024 v AMO působil i jako analytik.
--------------------------------------------------------------

2. Jan Bittner: Mezi globalizací a izolací: Ekonomika, důvěra a politika mezinárodního obchodu
Anotace:
Přednáška přiblíží, proč země obchodují, jaké výhody přináší specializace a úspory z rozsahu, a kdy se vyplatí výměna zboží mezi státy. Vysvětlíme, co jsou cla – jako nástroj ochrany trhu, zdroj příjmů i politický signál – a proč obchodní deficit nemusí být problém, ale přirozený důsledek otevřeného trhu.
Podíváme se na rozdíl mezi globalizací a současným návratem výroby „domů“, na příklad Trumpových cel a jejich dopadů – včetně toho, proč největším rizikem není samotné clo, ale ztráta důvěry mezi státy.
Budeme mluvit o tom, jak důvěra ovlivňuje investice, inovace i bezpečnost, jak se svět rozděluje na ekonomické bloky, a proč populistická hesla jako „Great America“ nebo „Silné Česko“ mohou být pastí pro malé ekonomiky.
V závěru se zaměříme na hledání spravedlivější obchodní politiky vůči Číně a na to, jak do ní promítnout otázky lidských práv.
Druhá část přednášky nabídne inspiraci, jak o těchto tématech srozumitelně a kriticky diskutovat s žáky?

Ing. Jan Bittner, Ph.D. je ekonom, který se věnuje tématům trhu práce, ekonomie veřejného sektoru a hospodářské politiky. Působí na Katedře manažerské ekonomie Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v roce 2025 úspěšně obhájil disertační práci na téma „Wages, Minimum Wage, and Trade Unions: A Czech Perspective“. Jako analytik trhu práce působí i na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.
Vedle akademické činnosti se věnuje popularizaci ekonomie a hledá způsoby, jak složitá ekonomická témata přibližovat veřejnosti ve srozumitelných souvislostech, které propojují trh, společnost a hodnoty. Je autorem zábavně-ekonomického podcastu Škrty a pravidelně vystupuje na veřejných fórech i v médiích, kde komentuje aktuální ekonomické dění.

--------------------------------------------------------------

Praktické
3. Česká spořitelna/ Skoala:
Anotace:
Státní finance a hospodářská politika jsou na portále Skoala propsané v několika metodikách. V současné době navíc vznikají nové. Ukážeme si je a probereme, jak je ve výuce využít.
Sami si budete moci zvolit, jestli se chcete do většího detailu pobavit o současném hospodaření státu a obcí, daních nebo jak na osobě Rašína ukázat, jak fungují nástroje měnové a finanční politiky.
Anna Dvořáková, Nadace České spořitelny / Skoala
Anna Dvořáková řídí tvorbu obsahu pro finanční vzdělávání na portálu Skoala. Vystudovala ekonomii na Fakultě sociálních věd UK, kde získala v tomto oboru i doktorát. Přes dvacet let působila v bankovním sektoru v ČR i zahraničí. V České spořitelně vedla útvary řízení investičního portfolia banky, likvidity, kapitálu, regulatorního a finančního reportingu a tým finančních partnerů. Působila i v transformačním týmu banky.
Od roku 2019 se věnuje finančnímu vzdělávání. Pro Nadaci České spořitelny vytvořila po konzultaci s řadou českých i zahraničních expertů kompetenční rámec a strategii pro finanční vzdělávání, která se otiskla do nového portálu Skoala.
--------------------------------------------------------------

4. Nekrachni + STEM

Nekrachni: Jak učit finanční gramotnost Generaci Z
Anotace (aneb dva v jednom):
Přednáška představí projekt Nekrachni, který spojuje moderní technologie, aktuální výzkumy a potřeby mladých lidí v oblasti finančního vzdělávání. Na základě unikátního výzkumu STEM mezi žáky základních a středních škol, který jsme si zadali jako vývojáři aplikace Nekrachni, ukážeme, jak Generace Z vnímá učení, jaké metody preferuje a jaké technologie využívá při přípravě do školy.
Seznámíme účastníky s aplikací Nekrachni, která formou připomínek, úkolů a interaktivních výzev pomáhá mladým lidem rozvíjet finanční gramotnost a odpovědný přístup k hospodaření s penězi a zároveň pracuje s výstupy výzkumu.
Výzkum Jak se učíme my, výzkum učících návyků Generace Z, který realizoval STEM pro projekt Nekrachni, přináší unikátní vhled do vzdělávacích návyků a potřeb Generace Z.

Představení
Nekrachni: Jakub Rychlý
STEM: Klára Zajíčková
Klára Zajíčková je analytička STEM a podílí se zde na přípravě a realizaci výzkumů pro veřejnou správu a neziskové organizace. Zaměřuje se na témata spojená se životem mladé a nejmladší generace, vzdělávání a výzkumy postojů lidí v regionech. Společně s Martinem Buchtíkem připravuje podcast Zákulisí sociologie, který se skrze data snaží posluchačstvu přiblížit aktuální společenská témata.

Zdroj Obrázku