Anotace:
Co nás vlastně chrání, když se věci začnou kazit?
Většina lidí, silný vůdce, nebo pravidla?
Tato lekce vtahuje žáky do příběhu fiktivní země Frontiera, která čelí zdražování, válce v sousedství a rostoucí nespokojenosti obyvatel. Žáci se v diskuzní hře ocitají v různých rolích v situaci, kdy musí volit mezi rychlými řešeními, nebo ochranou práv – mezi klidem teď hned, nebo jistotou pravidel do budoucna.
Lekce nevede žáky k „správnému názoru“, ale k porozumění základnímu dilematu demokracie: kdo má mít moc a kdo nás chrání, když nejsme silní. Skrze vlastní rozhodování, reflexi emocí a řadou úkolů žáci pochopí rozdíl mezi demokracií založenou na ochraně práv a systémem, kde je moc soustředěna v rukou jednoho či většiny bez pojistek.
Lekce vychází z přednášky ústavního právníka Jana Kysely, kterou realizoval pro Občankáře na Letní škole 2025 (viz níže).
RVP
• Člověk a společnost:
• tematický okruh: Principy demokracie, právní stát
• očekávané výstupy (zjednodušeně):
– žák rozlišuje roli pravidel, institucí a moci
– chápe význam ochrany práv jednotlivce
Cíle:
• dokáže vysvětlit, kdo ho v demokracii chrání a před čím
• rozpozná rozdíl mezi rozhodováním většiny a ochranou práv jednotlivce
• pojmenuje rizika, která vznikají, když má někdo příliš velkou, nekontrolovanou moc
• dokáže se rozhodnout mezi různými řešeními a vysvětlit jejich důsledky
• pochopí, že demokracie není jen o volbách, ale o pravidlech, která chrání i slabší
Samostudium pro učitele:
Jan Kysela: Odolnost ústavních systémů: Ústava, politická kultura a limity demokracie
https://youtu.be/wN9n9BW4d1M
Odolnost ústavních a demokratických systémů nelze vysvětlit pouze textem samotné ústavy. Jak ukazuje historická i současná zkušenost, klíčovou roli hrají také politická kultura, chování politických stran, kulturní návyky a širší společenské prostředí, v němž instituce fungují. Přednáška se zaměří na:
• jaké faktory společně s ústavou ovlivňují odolnost demokracie vůči vnějším i vnitřním tlakům, v čem spočívá síla ústavních institucí a jak velkou roli hraje chování politických aktérů,
• jak v různých případech ústavní systémy odolaly pokusům o destabilizaci demokracie– a kde naopak selhaly.
Přednáška nebude hledat jednoduché odpovědi, ale nabídne kritickou reflexi toho, jak lze přemýšlet o stabilitě demokracie v různých kulturních a historických kontextech.
prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
Jan Kysela je český ústavní právník, státovědec a vysokoškolský učitel. Patří mezi přední odborníky na ústavní právo a státovědu v České republice. Dlouhodobě působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde vede Katedru politologie a sociologie. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1998 získal titul magistra. V roce 2001 úspěšně zakončil doktorské studium, v roce 2006 se habilitoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v roce 2017 byl jmenován profesorem v oboru ústavního práva a státovědy. Vedle pedagogické a vědecké činnosti se angažuje i v praktických otázkách ústavního práva – je členem Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, podílí se na práci Legislativní rady vlády i Ministerstva školství. V roce 2015 získal ocenění Právník roku v kategorii občanských, lidských práv a práva ústavního. Od roku 2023 působí rovněž jako poradce prezidenta České republiky pro oblast ústavního práva. Jan Kysela je ceněn nejen pro svou odbornou erudici, ale i pro schopnost srozumitelně přibližovat složitá právní témata širší veřejnosti.
Klíčová slova:
demokracie, ochrana práv, moc, většina a menšina, svoboda, autorita, právní stát, dělba moci, odpovědnost – liberální a neliberální demokracie
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| 403.14 KB | |
| 234.27 KB | |
| 298.55 KB | |
| 231.28 KB | |
| 268.81 KB | |
| 6.59 MB | |
| 6.54 MB | |
| 193.93 KB | |
| 979.8 KB |
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.


