Základní škola

Agent Vian

Prostřednictvím aktivity demonstrujeme nadčasovost díla Božská komedie, žáci si prochází Dantovým Peklem a názory a postoje v díle obsažené vztahují k době normalizace, aktivita pracuje s dílem Příběhy 20. stol.: Agent Vian.

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Jak volit v evropských volbách?

Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy

Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.

Lobbing

Anotace:

Žáci se během aktivity dozví, jak může v ideálním případě fungovat lobbing. Nejprve pracujeme s mediálním obrazem lobbistů jako polomafiánů, který se snažíme vyvrátit podobou lobbingu, který může politikům pomáhat, nikoli je ovládat. Navažte lekcí: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-simulace-legislativniho-procesu

Vzdělávací balíček Írán (geopolitika, kultura a zkušenost - mezinárodní vztahy)

Milí učitelé,
představte si, že se chystáte na dobrodružství do země, kde historie a modernita tancují v rytmu tisíciletých tradic a kde každý kousek vypráví příběh. A ne, nemusíte balit kufry, ani vyhledávat nejbližší letenky. Vaše cesta začíná tady a teď, v pohodlí vaší třídy či obýváku, díky našemu vzdělávacímu balíčku o Íránu.

Vzdělávací balíček - Vězeňství (Trestní právo)

Vážení pedagogové,
připravili jsme pro vás nový vzdělávací balíček, který se zaměřuje na témata trestního práva, vězeňství a procesu návratu lidí z vězení zpět do společnosti. Zabývá se i pomoci obětem trestných činů. Naším cílem je poskytnout vám přístupné a praktické zdroje, které můžete využít při výuce.

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Nejdelší válka 20. stol.

Anotace:

Žákům je přiblížen průběh války mezi Íránem a Irákem. Pracují s publicistickým textem
Petrušky Šustrové a komiksem Persepolis 2. Komiksem je přiblížená situace ztraceného dětství a dospívání jedné generace. Žáci získávají přehled, který jim bude sloužit k lepší orientaci v současném mezinárodním prostředí.

Se šátkem, či bez? Írán

Anotace:

V jedné přednášce se Zuzana Kříhová (v odkazu samostudia) zabývala rolí žen v náboženské revoluci v roce 1979, poté co bylo v roce 1936 Rézou Chánem nařízeno povinné sejmutí šátků a Iránky se měly začít oblékat evropsky, tak se část jedné celé generace zavřela doma a odmítala vyjít ven. Možná právě dcery těchto žen se pak staly jedním z nejnosnějších (symbolických) pilířů íránské revoluce v roce 1979, frustrované povinností nějak se oblékat. Mohu si o tom myslet svoje, ale právě jejich frustrace nakonec spoluposloužila k legitimizaci současného totalitního režimu v Íránu. Pro mě je oblékání otázkou vkusu, nemá žádnou symbolickou hodnotu, ale pro současné Íránky je to věc osobní integrity. Nyní se role vyměnily a frustraci a bezpráví cítí ty, které chtějí šátek sejmout, ráda bych jim svojí lekcí vyjádřila podporou, protože si myslím, že stát ani církev nemají diktovat, co mohu nosit.  Zamýšlím se nad formou. Napadlo mě využít část dokumentu, který je volně dostupný na https://www.jedensvetonline.cz/movies/bud-muj-hlas_78812, kde hlavní hrdinka z emigrace podporuje občanské protesty žen, které se projevují sejmutím šátku na veřejných místech, vyfocením se a sdílením na sociálních sítích. Aktivistka cítí největší příkoří ve chvíli, kdy ženská část švédské delegace při oficiální návštěvě Íránu a setkání s prezidentem Hasanem Rúháním si do jedné vezme šátek. Masíh, íránská exilová novinářka, má pocit, že Západ by měl stát za svými hodnotami a podporovat je (rovnost žen).
Cílem lekce tudíž není žákům něco osekat a předat, ale nechat je zhodnotit celou situaci formou příběhu inspirovaného právě výše zmíněnou státní návštěvou, kdy oni budou onou švédskou delegací a při znalosti mnoha dostupných perspektiv se budou muset rozhodnout, zda si ženská část delegace má šátek vzít či nevzít. Naučí se i mnoho pojmů ze SV (např.volný mandát, teokracie, norma)

Revoluce v Íránu očima dítěte

Anotace:

Aktivita pracuje s ukázkou z filmu Persepolis. Žáci interpretují pocity a postoje postav filmu, popíší, jak se jim žije v nově nastoleném režimu. Režim charakterizují. Hodnotí obtížnost situace pro dospívající dívku.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky