Distanční vzdělávání

Anotace:

Lekce se zaměřuje na pochopení role vlády České republiky jako vrcholného orgánu výkonné moci. Prostřednictvím myšlenkového experimentu, práce s krizovými situacemi a analýzy činnosti jednotlivých ministerstev žáci zkoumají, co znamená „řídit stát“ v praxi. Důraz je kladen na propojení teoretických poznatků s reálnými situacemi, aktivní zapojení žáků a rozvoj kritického myšlení.
Zmíníme i roli předsedy vlády, který vládu neřídí jako nadřízený, ale koordinuje její činnost, propojuje práci jednotlivých ministerstev a zajišťuje, aby stát dokázal jednat jednotně a efektivně, zejména v krizových situacích.

Anotace: 
Lekce, která vychází z přednášky Jana Kysely, se zaměřuje na porozumění principu dělby moci a systému brzd a protivah v České republice. Žáci pracují s modelovými situacemi inspirovanými reálným děním v České republice v posledních dvou dekádách a s vybranými články Ústavy ČR. Cílem není memorování pojmů, ale pochopení mechanismů kontroly moci, schopnost je rozpoznat v praxi a vysvětlit jejich význam pro fungování demokracie.

Anotace:

Aktivitu doporučujeme realizovat ve vyšších ročnících střední školy a v kolektivu, kde víme, že žáky téma nerozhodí. Lekce je o dětech, které zůstávají doma, když jeden z rodičů nastupuje do výkonu trestu. Přesná čísla nemáme, ale podle Gabriely Slovákové (viz níže) by se mohlo jednat o 30 – 40 000 dětí. Jak se děti cítí? Co jim může pomoc? Opět téma, na kterém se lze naučit mnoho klíčových pojmů psychologie a sociologie.
Žáci vytváří informační plakát pro rodiče i děti, kterých se problém týká.

Lekce je součástí balíčku: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-vzdelavaci-balicek-vezenstvi-trestni-pravo

Anotace:

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, o co opírají svou osobní „hodnotu“ (výkon, chování, sympatie…) a jak se tato rovina liší od rovnosti v důstojnosti a právech, jak ji formuluje Listina základních práv a svobod. Žáci pracují individuálně i ve dvojicích. Pomocí pracovního listu rozlišují, jaké projevy chování chrání lidskou důstojnost a jaké jí ubližují, a na závěr reflektují, zda je pro ně rovnost v důstojném zacházení snadno nebo hůře akceptovatelná.

Anotace:

Užijí učitelé občanky a ZSV, dějepisu a zeměpisu. Jednoduchá prezentace provede žáky některými olympiádami, které významně poznamenala politika, především střet demokratických a autoritářských či diktátorských režimů, a to od roku 1948 do současnosti. Ukazuje, jak byla tato sportovní událost součástí ideologického boje během studené války, jak fungovala jako legitimizace nedemokratických režimů, jak se Mezinárodní olympijský výbor stavěl k individuálním protestům sportovců a sportovkyň či k politickému aktivismu. Příběh ukrajinského skeletonisty a bojkotu úvodního paralympijského ceremoniálu na ZOH 2026 rekonstruují sami žáci.

Milé učitelky a milí učitelé,

soubor lekcí v tomto balíčku spojuje jedno silné a aktuální téma:
Jak se mladý člověk může bezpečně, zdravě a zodpovědně orientovat ve světě, který je současně plný příležitostí i zátěží, rizik i možností růstu?
Ať už jde o závislosti, duševní zdraví, online prostředí, mezilidské vztahy, komunikaci, krizové situace, finanční potíže, nebo společenské nerovnosti, ve všech těchto tématech je žák postaven před úkol porozumět sobě, druhým i společnosti — a učit se, jak jednat nejen informovaně, ale také s ohledem na vlastní zdraví, bezpečí, hodnoty a odpovědnost.

Anotace:
Způsobů, jak vést obec je mnoho. Mohou býti nefunkční, nebezpečné, extrémní, zastaralé… Lekce se zaměřuje na Temné Osvícenství a jeho ideje anti-demokracie, anti-rovnosti, proti akademické sféře, mediím a ve prospěch autoritářského uspořádání a dává žákům příležitost si uvědomit jejich nebezpečí.
Úvod do Temného osvícenství se v lekci stává nástrojem, pomocí něhož vyučující ukazuje hodnotu demokracie, rovnosti a svobodných médií. 

Lekce vznikla na základě pořadu Vinohradské 12: Extrém - Temné osvícenství - odborník Jan Charvát

Autorka lekce: Josefína Topolová

Anotace:
Co nás vlastně chrání, když se věci začnou kazit?
Většina lidí, silný vůdce, nebo pravidla?
Tato lekce vtahuje žáky do příběhu fiktivní země Frontiera, která čelí zdražování, válce v sousedství a rostoucí nespokojenosti obyvatel. Žáci se v diskuzní hře ocitají v různých rolích v situaci, kdy musí volit mezi rychlými řešeními, nebo ochranou práv – mezi klidem teď hned, nebo jistotou pravidel do budoucna.
Lekce nevede žáky k „správnému názoru“, ale k porozumění základnímu dilematu demokracie: kdo má mít moc a kdo nás chrání, když nejsme silní. Skrze vlastní rozhodování, reflexi emocí a řadou úkolů žáci pochopí rozdíl mezi demokracií založenou na ochraně práv a systémem, kde je moc soustředěna v rukou jednoho či většiny bez pojistek.

Lekce vychází z přednášky ústavního právníka Jana Kysely, kterou realizoval pro Občankáře na Letní škole 2025 (viz níže). 

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky a žákyně s pojmem sociální služby a se základní orientací v systému pomoci dětem a rodinám v náročných životních situacích. Prostřednictvím modelových příběhů se žáci učí rozlišovat formální a neformální sociální podporu, porozumět roli klíčových institucí (OSPOD, SAS, školní poradenské pracoviště, PMS, neziskové organizace) a aplikovat tyto poznatky na konkrétní situace. Lekce klade důraz na praktickou použitelnost, prevenci stigmatizace a posilování důvěry v pomoc.

Hodina seznamuje žáky s pojmem netolismus – závislostí na tzv. virtuálních drogách (internet, sociální sítě, online hry). Pomocí diskusí, storytellingu a skupinových aktivit žáci postupně objevují hlavní příznaky vznikající nelátkové závislosti, učí se odlišovat zdravé a rizikové používání internetu a zamýšlejí se nad vlastními návyky. Cílem je posílit digitální gramotnost, duševní hygienu a schopnost regulovat vlastní online chování.