Státní správa, politologie

Tato devadesátiminutová lekce je úvodem ke vzdělávání studentů v oblasti ústavního práva.
V rámci této lekce je kladen důraz na identifikaci a porozumění hodnotám obsaženým v ústavních dokumentech. Studenti se učí, jaké základní hodnoty jsou zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod a proč jsou tyto hodnoty klíčové pro fungování demokratického právního státu. Studenti porozumí Ústavě jako základnímu právnímu předpisu a zaměří se na fungování dělby moci v České republice.
Lekce využívá skupinové práce, poznávání obsahu na základě obrázků, sdílení řešení pomocí řeky, nákres diagramu.

Lekci vytvořilo Centrum občanského vzdělávání v roce 2024
Autorka lekce: Zuzana Vanýsková
Koordinace výroby: Ondřej Horák
Odborná recenze: Vendula Menšíková, Irena Eibenová
Další podobné lekce najdete na metodickém portále: www.vychovakobcanstvi.cz

V této lekci se studenti seznamují s principem lidské důstojnosti jako se základní hodnotou, na které je vystaven systém lidských práv a svobod. Prvním tématem je úcta ke každému člověku z důvodu jeho lidství nehledě na jeho původ, minulost nebo schopnosti. Hodnotu lidské důstojnosti studenti prověří na konkrétních příkladech lidí v nelehkých životních situacích. Následuje diskuze o absolutním zákazu mučení a ve zbývající části studenti řeší střet základních práv a jiných zájmů. Během celé lekce studenti pracují s Listinou základních práv a svobod.

Lekci vytvořilo Centrum občanského vzdělávání v roce 2024
Autorka lekce:  Zuzana Ambrozková
Koordinace výroby: Ondřej Horák
Odborná recenze: Vendula Menšíková, Irena Eibenová
Další podobné lekce najdete na metodickém portále: www.vychovakobcanstvi.cz
 

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).
V této lekci se podíváme na to, k čemu ústava vlastně slouží a proč je pro stát důležitá. Nejde jen o nudný dokument – ústava je základní plán hry, podle kterého funguje vláda, parlament nebo prezident. Říká, kdo co smí a nesmí, ale hlavně nastavuje pravidla, která mají chránit svobodu a spravedlnost.
Zjistíme také, že ústava není jen popis reality, ale hlavně plán, jak by měla fungovat spravedlivá společnost. Může tak pomáhat napravovat chyby a předcházet tomu, aby se moc dostala do rukou jednoho člověka nebo skupiny.
Na příkladu Německa a jeho vývoje ústavnosti si ukážeme, jak důležité je poučit se z minulosti.
Na lekci navazuje lekce: Ta naše Ústava česká

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).

Lekce je určena žákům 8.–9. tříd a středních škol. Na základě přednášky profesora Jana Kysely a digitálního výukového nástroje „Digihavel“ si žáci ujasní, k čemu slouží ústava, jak vznikla česká ústava a proč je důležité, aby byla dodržována. Pomocí skupinových úkolů a diskuze porozumí tomu, že ústava není jen text, ale i nástroj ochrany demokracie. Vysvětlí si také, proč pravidla sama o sobě nestačí, pokud neexistuje vůle je dodržovat. Lekci k ústavám obecně najdete ZDE.

Co je DigiHavel naleznete zde: https://odpovedneobcanstvi.cz/digihavel/

Jaké vůdce potřebujeme? A jaké chceme?

V posledních letech vidíme, jak se politické osobnosti jako Donald Trump nebo další pravicoví lídři profilují jako ochránci společnosti a tvůrci silného a stabilního vedení. Ale jaký je skutečný dopad těchto obrazů na naši společnost?

V rámci naší nové lekce se zaměříme na kritickou analýzu politických vůdců a jejich charismatického stylu vedení. Budeme zkoumat nejen to, jak tyto figury manipulují s emocemi veřejnosti, ale i jak reálně ovlivňují naše hodnoty a politickou orientaci. Kdy je obraz silného ochránce manipulační a kdy je pro společnost nezbytný? Jaké jsou výhody a rizika spojené s charismatickým vůdcovstvím? Tato lekce není o aktivismu, ale o výzvě k zamyšlení, jaký typ vůdce vlastně chceme. 

V prezenatci Typologie vůdců se zaměříme i na vůdce z fiktivních příběhů.

Anotace:

Lekce propojuje dějepis, literaturu a politologii v souladu s novými požadavky RVP (zatím jen v rámci probíhajících příprav), které podporují integraci mezioborových přístupů. Žáci budou analyzovat dobové texty, konkrétně Manifest futurismu a Manifest fašismu, aby porozuměli historickým kontextům a způsobům, jakým autoři těchto textů ovlivňovali své publikum. Oba texty budou zkoumány odděleně: futurismus jako umělecký směr, který reagoval na modernizaci a technologický pokrok, a fašismus jako politické hnutí, které ve 20. století formovalo evropskou historii.

Lekce rozvíjí schopnost analyzovat texty, porozumět historickým souvislostem a vnímat ideové konstrukce v širším kontextu. Zároveň posiluje schopnost formulovat vlastní myšlenky, diskutovat a tvořivě přistupovat k aktuálním společenským výzvám. Tato aktivita umožňuje žákům lépe pochopit ideologii fašismu, v čem mohla být pro tehdejší svět přitažlivá, což by mohla být cesta, jak se účinně bránit jejímu možnému opakování.

Jaké jsou hranice svobody slova? Může demokracie omezovat projevy, které ji ohrožují? A kde leží tenká linie mezi ochranou demokratických hodnot a cenzurou? Viz aktuální: Policie žádá o vydání Okamury. Útok na svobodu slova, prohlásil šéf SPD

Anotace:

Tato lekce se dotýká jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejdiskutovanějších témat moderní společnosti – svobody slova. Zaměřujeme se na osvětlení konceptu obranyschopné demokracie, který v Evropě vznikl jako reakce na zkušenosti z 20. století, zejména po hrůzách druhé světové války. Nejde nám o to, něco žákům podsouvat, zakazovat nebo říkat, co si mají myslet. Cílem je spíše ukázat, jak a proč se demokratické státy rozhodly svobodu projevu někdy omezit, aby mohly ochránit samotné základy svobody a rovnosti. Společně budeme diskutovat, analyzovat konkrétní příklady a hledat odpovědi na otázky, kde leží hranice mezi svobodou projevu a ochranou demokratických hodnot. Tato lekce je příležitostí vzdělat žáky o historických souvislostech a naučit je přemýšlet kriticky o tomto stále aktuálním tématu. Součástí je i vhled do legislativy ČR, SR, EU.

Anotace:

Aktivita je časově náročnější, ale vytváří souvislosti mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi, rodinné právo a vývojová psychologie. Cílem aktivity je propojení teorie attachementu s právními a ekonomickými aspekty náhradní rodinné péče, čímž se rozšíří rozhled žáků v interdisciplinárním pojetí.

Cíle:

• Porozumět důvodům zrušení kojeneckých ústavů v ČR a jejich nahrazení náhradní rodinnou péčí.
• Vysvětlit teorii attachementu a její význam pro zdravý vývoj dětí.
• Analyzovat dopady rané péče na vývoj mozku.
• Diskutovat o ekonomických přínosech investic do rané dětské péče.
• Podporovat kritické myšlení a schopnost žáků formulovat vlastní názory na téma

Anotace:

Lekce poskytuje učitelům metody a nástroje, jak efektivně učit o tématu klimatické neutrality. Zabývá se klíčovými pojmy, jako jsou emise, dekarbonizace a emisní povolenky, a propojuje je s aktuálními politickými a ekologickými výzvami, jako je Zelená dohoda pro Evropu. Žáci získají dovednosti potřebné k analýze dezinformací a hlubší porozumění ekologickým výzvám. Zároveň se žáci o ekologických výzvách učí mluvit pro ně blízkým jazykem, výše zmíněné pojmy si překládají.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
představujeme vám nový vzdělávací balíček, který se věnuje korupci a jejímu vlivu na náš život, a to prostřednictvím konkrétních případů a analýz. V rámci balíčku jsme pro Vás připravili lekce doplněné odbornými přednáškami několika významných specialistů v oblasti protikorupčních opatření, whistleblowingu a lobbingu. Vzdělávací aktivity, které mají žákům ukázat reálné příklady, jak korupce ovlivňuje naši společnost, jsou dělené do 11 kapitol (Od nejednodušího k nejsložitějším tématům, VIVA Komenský!). Každá kapitola navíc obsahuje test, který usnadní ověřování znalostí žáků.
Když se v médiích mluví o korupci, co si představíte? Častokrát jsou to složité procesy, které ovlivňují nejen ekonomiku, ale i důvěru občanů ve státní správu. Tento balíček nabízí řadu nástrojů, jak toto téma přiblížit žákům a zapojit je do kritického přemýšlení o tom, jakou roli hrají zákony, lobbisté a aktivní občané v prevenci a odhalování korupce.