Osobnost, psychologie

Anotace:
Vzdělávací program pro žáky 14+ propojuje film Velký vlastenecký výlet s prací ve třech rolích, které se ve válce skutečně setkávají: váleční novináři, humanitární konvoj a pozorovatelé mezinárodního práva (vyšetřovatelé Mezinárodního trestního soudu spolu s humanitárními právníky). Před filmem třída v týmech plánuje „cestu“ po trase Charkov → Izjum → Donbas: novináři připraví bezpečný a etický sběr svědectví (co točit a jak ověřovat informace), konvoj navrhne spravedlivou distribuci pomoci (menší výdeje, časová okna, prioritní přístup zranitelným) a tým mezinárodního práva vytvoří plán vyšetřovacího místa v Izjumu metodou „tří perimetrů“ (vnitřní – forenzní práce, pracovní – evidence, vnější – rodiny a média) včetně jednosměrné trasy důkazů a jasných pravidel nestrannosti. Žáci přitom pracují s jednoduchými nástroji (slepá mapa, mapa leteckých poplachů pro volbu bezpečných oken přesunů) a srozumitelnými principy ochrany důstojnosti, bezpečí a neutrality.
Po filmu následuje řízená reflexe hodnot, která stojí na postavách příběhu (Ivo, Nikola, Petr a filmaři): žáci nejprve sepíší, v čem se protagonisté shodují a v čem se rozcházejí, a své závěry krátce obhájí. Debata pak vede k otázkám osobní svobody vs. odpovědnosti (např. „zákazy EU“ a realita regulací nových výrobků), k hranicím dialogu („máme se bavit za všech okolností?“) a k nepřekročitelným normám: sexuální násilí ve válce není „pochopitelné“ – je to zločin, který právo i etika jednoznačně odsuzují. Pro lepší porozumění svobodě projevu žáci srovnají otevřenou demokratickou debatu v EU s praxí represivních zákonů v dnešním Rusku, které trestají „diskreditaci armády“ a „nepravdivé informace o válce“ – a uvažují, co by se dělo s protagonistou, kdyby tam veřejně mluvil stejně kriticky jako ve filmu. Cílem není „přesvědčit“, ale umět pracovat s fakty, rozlišit názor od ověřitelného tvrzení a vést bezpečnou, důstojnou diskusi.
Během jedné 45minutové hodiny (s volitelným rozšířením na 2×45 min) vzniknou konkrétní výstupy: mapa trasy s bezpečnými okny a body krytu, plán vyšetřovacího místa (tři perimetry), návrh spravedlivé distribuce pomoci a krátký novinářský výstup (3 ověřená zjištění + 1 citace). Program pěstuje mediální gramotnost, kritické myšlení, empatii a občanské dovednosti (práce s pravidly, rolemi a odpovědností).

Anotace:

Metodika doplňuje přednášku Martina Nitscheho (spolupráce s Filosofickým ústavem AV), v níž odpovídá na otázku, co je filosofie umění a čím se zabývá, a zaměřuje se na otázku pojímání talentu. Tři pracovní listy lze použít v rámci jedné vyučovací jednotky nebo jednotlivě. V PL1 se žáci pokusí vymezit pole estetiky a pole filosofie umění, PL2 je věnován významovému posunu slova talent od starověku do současnosti a v PL3 žáci srovnávají Kantův a Nietzscheho přístup k tématu a reflektují vlastní zkušenost. Přednáška je nabitá inspirativními tématy a doplněná stručnou a strukturovanou prezentací, která výborně umožňuje téma uchopit. Pro rozvíjení témat je možné využít též metodiku Skandál!, která se zabývá kontroverzním uměním (viz Odkazy a doporučení na konci.)

Autorka: Monika Stehlíková 

Anotace:
Tato lekce žákům představí myšlenku Marshalla McLuhana „Medium is the message“ a její význam pro dnešní svět médií a influencerů. Společně budeme zkoumat, jak forma média (např. TikTok vs. kniha) mění naše přemýšlení, pozornost a vnímání pravdy.
Pomocí mýtu o Narcisovi si ukážeme, jak se ve světě digitálních obrazů a obsahu často ztrácíme ve vlastním odrazu. Stejně jako Narcis nepoznal, že se dívá sám na sebe, i my jsme fascinováni tím, co média ukazují – a zapomínáme, že často jen potvrzují naše vlastní preference, hodnoty a touhy. Tento fenomén McLuhan nazývá narcisovou hypnózou.
Lekce propojí historický vývoj duchovní autority (např. výklad Bible v době reformace) s dnešními „novými proroky“ – influencery, algoritmy a digitálními platformami. Žáci se zamyslí nad tím, kdo dnes určuje, co je pravda, a jakou roli v tom hrajeme my sami jako publikum.
Cílem lekce je rozvíjet mediální gramotnost, kritické myšlení a schopnost vnímat média nejen jako zdroj informací, ale jako zrcadlo naší vlastní společnosti a osobnosti.

Anotace:

Lekce pomáhá žákům pochopit, jak mohou být duchovní symboly, alternativní spiritualita a apokalyptická proroctví zneužívány k manipulaci a propagandě. Pomocí imaginativní tvorby tzv. „svatého obrázku nové doby“ si vyzkouší, jak snadné je vytvořit poutavý, ale zjednodušený a polarizovaný obraz světa. Inspirací je i případ proruského hnutí AllatRa (7.díl seriálu Sekty od 5:59), které propojuje duchovno, politickou propagandu a konspirační narativy.

Anotace:

Tato lekce nabízí bezpečný prostor pro diskusi o tom, jaké formy může mít duchovní hledání mimo tradiční náboženství – a zároveň upozorňuje na rizika, která se s tím mohou pojit. Vychází ze současného českého kontextu, kde alternativní spiritualita tvoří významnou součást „neviditelného náboženství“. Žáci se seznámí se základními pojmy jako energie, karma či sebeléčení a následně pomocí videa z pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem kriticky analyzují způsoby, jak lze důvěru ve spirituální přístupy zneužít k manipulaci, obohacení či k šíření dezinformací.
Poznámka: Video obsahuje expresivní jazyk – zvažte jeho promítnutí, nebo pracujte se shrnutím. Lekce obsahuje i podněty ke kritickému zhodnocení samotného stylu Mikýřova vystoupení.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na to, jak jazykové výrazy označující pravděpodobnost (např. „možná“, „asi“, „pravděpodobně“) vnímáme odlišně, přestože je běžně používáme. Pomocí praktických cvičení a reálných příkladů si žáci uvědomí, jak může jazyková nepřesnost ovlivnit porozumění, rozhodování a vnímanou důvěryhodnost informací. Zkusí si převádět vágní výrazy do číselného vyjádření pravděpodobnosti a chápat riziko zkreslení v různých sděleních.

Lekci může, ale nemusí předcházet: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-kouzlo-pravdepodobnosti-aneb-mozny-lek-na-dezinformace

Anotace:
Tato lekce propojuje témata psychologie proces poznávání s praktickým využitím pravděpodobnostního myšlení při vyhodnocování informací (takže se dá použít i v hodině mediální výchově). Žáci si osvojí rozdíl mezi „kontextem“ a „pravděpodobností“ a pochopí, jak nás může emoční nebo příběhové pozadí – byť v dobré víře – zavádět k nesprávným závěrům.
Na konkrétních případech, jako je omyl forenzního experta v případu Mayfield, nebo příběh „kočky a sovy“, žáci odhalují rizika konfirmačního zkreslení – tendence vnímat svět tak, aby potvrdil naše očekávání. V závěrečné části si vyzkouší, jak zcela odlišné dojmy může vyvolat jedna zpráva – pokud se vynechá kontext, pokud se kontext nadsadí, nebo pokud se zapojí pravděpodobnostní uvažování.
Ukazuje se, že absence znalosti pravděpodobnosti je živnou půdou pro manipulaci, dezinformace i populistická sdělení. Dovednost číst zprávy i důkazy s vědomím statistických pravidel je dnes klíčovým nástrojem duševní hygieny i občanské odpovědnosti.

Lekce je rozvíjena ještě jednou aktivitou: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-jak-hodne-je-hodne-jak-malo-je-malo

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky s pojmem resilience (psychická odolnost) a ukazuje, jak ji lze rozvíjet. Lekce vychází z aktuálních rozhovorů s psychiatrem Jiřím Horáčkem a propojuje je s tématem sociálních sítí, dezinformací, stresu a smyslu života.
Cílem je poskytnout žákům konkrétní nástroje, jak zvládat nejistotu a tlak, jak rozlišovat mezi tím, co mohou a nemohou ovlivnit, a jak hledat oporu ve vztazích a vnitřní stabilitu. Lekce pracuje s ukázkami v angličtině (např. V hlavě 2), ale u každé jde zapnout titulky s automatickým překladem do čj.

Anotace:
Od Ježíše po Harryho Pottera – co spojuje hrdiny všech časů?
Ponořte se s žáky do lekce, která propojuje staré mýty s moderními filmy. Proč se tolik příběhů – od Matrixu přes Hvězdné války až po Lvího krále – řídí stejným vypravěčským vzorcem? Jakou roli v tom hraje psychoanalýza, archetypy a mytologie?
Joseph Campbell, Otto Rank i C. G. Jung ukazují, že cesta hrdiny není jen dobrodružství, ale i hluboká proměna ega a symbolický návrat k sobě. A co víc – nechybí ani téma hrdinky nebo selhávajícího hrdiny.
Lekce nabízí originální pracovní listy, skupinovou práci, kreativní výzvy i prostor pro srovnání hrdinů napříč kulturami.
Skvělý způsob, jak probudit v žácích otázky o světě, kultuře – i o nich samých.