Osobnost, psychologie

Za devatero horami existovali žáci, kteří se naučili psát asertivní emaily. Ať za to mohl kouzelný prsten nebo metodika hyeno nenavidim tě zdechni, pokud se tak stalo, je to malý zázrak a nastal čas přejít k těžší disciplíně, k asertivním dialogům.

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry. Líbí se mi výrok Jana Koháka, že extrému lze zabránit hýčkáním si svých kritiků i o něm lekce je.

Jednou mi přišel od velmi milého žáka e-mail, který byl sice napsaný bez vulgarit, ale poselství by se dalo shrnout tak, jak jsem napsala v názvu této lekce. Koncentrovaná nenávist. Dostal dvojku, měl dostat jedničku. Spletla jsem se. Ale on svou žádost o opravu známky naformuloval tak, že si tento e-mail pamatuji roky. Když jsem se ho ptala, proč e-mail napsal tak, jak ho  napsal, netušil, o čem je řeč. Od té doby v rámci psychologie dělám komunikaci.

Jaké je správné řešení? Utéct, nebo zůstat?

Ponořte se do silného příběhu o odvaze, strachu a rozhodnutích, která mohou změnit život. Dvě varianty interaktivní lekce – s filmovou projekcí nebo bez – vám umožní prozkoumat téma útěku z různých úhlů pohledu.

Anotace:
Tato metodika propojuje filmovou projekci, literární rozbor a interaktivní aktivity k tématu útěku, všímavosti a společenské odpovědnosti. Žáci nejprve projdou reflexí na téma útěku, poté individuálně absolvují gamebook simulující rozhodování pod tlakem (opravdu jen vzdáleně). Po zhlédnutí filmu analyzují jeho dopady a srovnávají je s literární předlohou. V navazující lekci se zaměří na rozvoj všímavosti a aktivní zapojení do situací vyžadujících reakci.

Anotace:

Aktivita je časově náročnější, ale vytváří souvislosti mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi, rodinné právo a vývojová psychologie. Cílem aktivity je propojení teorie attachementu s právními a ekonomickými aspekty náhradní rodinné péče, čímž se rozšíří rozhled žáků v interdisciplinárním pojetí.

Cíle:

• Porozumět důvodům zrušení kojeneckých ústavů v ČR a jejich nahrazení náhradní rodinnou péčí.
• Vysvětlit teorii attachementu a její význam pro zdravý vývoj dětí.
• Analyzovat dopady rané péče na vývoj mozku.
• Diskutovat o ekonomických přínosech investic do rané dětské péče.
• Podporovat kritické myšlení a schopnost žáků formulovat vlastní názory na téma

Nabízíme aktivitu vhodnou k zařazení na začátek nového roku.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na vliv sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí, přičemž se žáci zapojují do modelových situací, které jim ukazují, jak může interakce na sociálních sítích ovlivňovat jejich pocity úzkosti a neustálého stresu. Prostřednictvím těchto scénářů se učí rozpoznávat, jak různé faktory, jako je porovnávání s ostatními nebo čekání na zpětnou vazbu, mohou ovlivňovat jejich náladu a sebevědomí. V závěru žáci pracují s aplikací vytvořenou odborníky na duševní zdraví, která jim může pomoci v orientaci v prostoru džungle sociálních sítí.

Anotace:

Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.

Cíle:

• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.

Psychologie ani sociologie nemusí zajímat každého. Schopnost srozumitelně a zajímavě předat, co chcete říct, je však dovednost, kterou je dobré rozvíjet u všech.

Nabízíme seznam témat pro řečnické cvičení na sociologická a psychologická témata.