Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Pavla Arazima, Filosofie jazyka a konspirační teorie, kterou naleznete v odkazu.
Anotace (+ cíle):
V rámci lekce si žáci propojí praktiky místní radikalizační scény s mechanismy ve bývalém východním Německu v rámci neonacistické scény, o které vypráví kniha Moje vlast – Proč jsem byl neonacistou (Ch. E. Weißgerber).
Lekce nesleduje českou neonacistickou scénu jako spíše techniky manipulace, které vedou k radikalizaci lidí napříč ideologiemi. Zaměříme se na snahu přizpůsobovat si historii aneb Vždy v historii lze najít sporné místo, které poslouží jako legitimizace nesouhlasných postojů k oficiální politice daného státu, neuznání jeho legitimity a jeho zákonů. V rámci lekce si ukážeme, že lidé, kteří dnes tyto porušují zákon se rádi zaklínají tím, že jsou odsuzováni za své politické přesvědčení, neostýchají se srovnávat s Havlem nebo Horákovou.
Přednáška:
dr. Pavel Arazim, Filosofie jazyka a konspirační teorie
Od konce 19. století věnuje jedno odvětví filosofie velkou pozornost fungování jazyka. Otevírá přitom i otázky ohledně hranic smysluplné výpovědi. Co je ještě neobvyklé a odvážné tvrzení a co už je nesmysl? Kdo je disident a kdo je konspirátor? Přednáška představí jistý myšlenkový rámec, který umožní úvahy na tato témata zasadit do nového a snad důležitého kontextu.
Příloha | Velikost |
---|---|
Metodika - Hněváci | 1.1 MB |
PL 1 - sběr dat | 1.53 MB |
PL 2 – hledání podobností | 1.19 MB |
PL 3 - domácí úkol – ověření cíle | 668.35 KB |
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.