Vzdělávací materiály

Lobbista vs Kmotr (Balíček Korupce)

Anotace:

Lekce začíná otázkou, kterou položíme žákům: Co je veřejný zájem? Protože tím se dělí kmotrovství od odpovědného lobbingu, hranice mezi tím nevede podle pravítka, ale spousty oblastí se topí tzv. šedi. I o tomto bude lekce, kterou držíte v rukou. Často jsme ovládání pocity, nikoli fakty.
Pojďme se společně s žáky vydat na cestu, kde zjistíme, proč by Tonda Blaník mohl být více považován za kmotra (ten, který kupčí s vlivem) než za lobbistu.

Proč potřebujeme odpovědné lobbisty? (Balíček Korupce)

Anotace:

Lekce žáky provede Průvodcem lobbování od Rekonstrukce státu, v rámci lekce si přiblížíme důvody vzniku i fungování parlamentu a potřebu lobbistů, kteří rozhodovatelům rozvíjejí jejich obzory před samotnou volbou. S pojmem lobbista pracujeme jako neutrálním pojmem. V rámci dalších lekcí si ukážeme rozdíl mezi lobbistou a někým, kdo jen kupčí s vlivem. Lekce, kterou jste si otevřeli vaším žákům prohloubí znalosti o státní správě pomocí simulace.

Filosof jazyka a filosof života a jejich pojetí normy

Anotace:

Lekce se zaměřuje na srovnání dvou významných filosofických přístupů k otázkám pravidel, morálních norem a jejich proměn v čase – Bergsonova dynamického pojetí morálky a Wittgensteinovy filosofie jazykových her. V kontextu aktuální debaty o manželství se žáci seznámí s tím, jakým způsobem se pravidla a normy formují a mění v průběhu času, a proč je důležité chápat jazyk i morální normy jako živé a vyvíjející se. Lekce propojuje otázky filosofie, sociologie a současné společenské debaty o manželství pro všechny. Lekce vychází z přednášky Dr. Pavla Arazima. 

Vyloučená lokalita aneb Kudy vede Cesta ven?

Anotace:

Držíte v ruce lekci, ve které žáci zhlédnou film Petra Václava – Cesta ven, který rozeberou pomocí tabulky v pracovním listě. Film lze zadat za domácí úkol, možnost projekce je zde: https://aerovod.cz/katalog/cesta-ven, následně pracují s dokumentem Narušené dítě a literárním textem Warrena Millera: Prezydent Krokadýlů. Lekce je zaměřena na přiblížení prostředí sociálně vyloučené lokality.

Globální téma chudoby lze učit v rámci mezinárodních vztahů, ale i sociologie, popřípadě literatury.

Lekce je součástí vzdělávacího balíčku Chudoba: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-vzdelavaci-balicek-chudoba, který vznikl ve spolupráci s Diakonií a se Zastoupením Evropské komise v Praze.

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky