Vzdělávací materiály

Hranice práce

Anotace:

Prostřednictvím aktivity žáky seznámíme s pracovními podmínkami hůře placených profesí, jejich úkolem bude porovnat motivy z dokumentu Apoleny Rychlíkové a Wolkerových balad, metodika je primárně zamřena na přiblížení proletářské poezie, umělecké angažovanosti spisovatelů ve 20. letech 20. století s přesahem k současnosti.

Lekce je součástí vzdělávacího balíčku Chudoba, který vznikl ve spolupráci s Diakonií a se Zastoupením Evropské komise v Praze: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-vzdelavaci-balicek-chudoba

Ivánku, kamaráde… Dyk my jsme jen nosiči ryb…

Na základě analýzy divadelního představení Ivánku, kamaráde… žáci pojmenovávají jednotlivé vrstvy slovní zásoby, zaměřovat se budeme hlavně na argotickou mluvu. Přiblížíme si korupční kauzy z fotbalového prostředí a způsob, jakým ovlivnily slovní zásobu češtiny.
Argot reaguje na povahu zločinu, aktivita ukazuje, že argotická funkce slov jde napříč společenským žebříčkem.

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Co se stalo na Ovčaře?

Metodika vznikla za laskavé podpory (konzultace) autora knihy Vyšetřovatel Vladimíra Dzuro a projektu Brain and Breakfast. Pracuje s metodou Crime Board, jak ji popsal Tajný učitel.

Anotace:

Aktivita se snaží žákům přiblížit situaci rozpadu bývalé Jugoslávie. Eskalace násilí, etnické čistky a vliv fake news na průběh bitvy u Vukovaru a masakru na Ovčaře. Lekce pracuje s fenoménem nacionalismu, který byl jednou z příčin konfliktů mezi národy na území bývalé Jugoslávie. Využívá metody Crime Board (viz Tajný učitel). Žáci jsou v roli vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Musí případ zrekonstruovat, pojmenovat příčiny (bitvy i masakru) a analyzovat, jak šly události za sebou. Mají k ruce řadu textů (učitel si může vybrat jen některé), fotografií a karikatur. Po celou dobu aktivity mohou využívat mobilní telefony a informace si ověřovat.
Žáci by měli z dřívějších hodin znát pojmy: národ, etnikum, etnická čistka (v příloze je pro učitele slovníček pojmů).

Jak volit v evropských volbách?

Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy

Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky