Vzdělávací materiály

Dělba moci - systém brzd a protivah v ČR (Balíček Ústava)

Anotace: 
Lekce, která vychází z přednášky Jana Kysely, se zaměřuje na porozumění principu dělby moci a systému brzd a protivah v České republice. Žáci pracují s modelovými situacemi inspirovanými reálným děním v České republice v posledních dvou dekádách a s vybranými články Ústavy ČR. Cílem není memorování pojmů, ale pochopení mechanismů kontroly moci, schopnost je rozpoznat v praxi a vysvětlit jejich význam pro fungování demokracie.

Kdo řídí stát? (Balíček Ústava)

Anotace:

Lekce se zaměřuje na pochopení role vlády České republiky jako vrcholného orgánu výkonné moci. Prostřednictvím myšlenkového experimentu, práce s krizovými situacemi a analýzy činnosti jednotlivých ministerstev žáci zkoumají, co znamená „řídit stát“ v praxi. Důraz je kladen na propojení teoretických poznatků s reálnými situacemi, aktivní zapojení žáků a rozvoj kritického myšlení.
Zmíníme i roli předsedy vlády, který vládu neřídí jako nadřízený, ale koordinuje její činnost, propojuje práci jednotlivých ministerstev a zajišťuje, aby stát dokázal jednat jednotně a efektivně, zejména v krizových situacích.

 

Kdo je menšina a proč ji chrání LZPS? (Balíček Ústava)

Anotace:

Lekce žákům ukazuje, kdo je etnická menšina a proč má v Listině základních práv a svobod vlastní práva. Úvodní aktivita žáky na chvíli „postaví do role“ lidí, kteří nerozumějí jazyku a podepisují něco, čemu nerozumí. Na tomto zážitku pak stavíme práci s články 24 a 25 Listiny – žáci hledají, jak stát menšiny jednak chrání před znevýhodněním, jednak jim dává specifická práva (jazyk, kultura, účast na rozhodování). Cílem je, aby pochopili, že práva menšin nejsou „výhody navíc“, ale způsob, jak dorovnat šance a chránit důstojnost každého člověka.

 

Důstojnost a základní práva (Balíček Ústava)

Anotace:

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, o co opírají svou osobní „hodnotu“ (výkon, chování, sympatie…) a jak se tato rovina liší od rovnosti v důstojnosti a právech, jak ji formuluje Listina základních práv a svobod. Žáci pracují individuálně i ve dvojicích. Pomocí pracovního listu rozlišují, jaké projevy chování chrání lidskou důstojnost a jaké jí ubližují, a na závěr reflektují, zda je pro ně rovnost v důstojném zacházení snadno nebo hůře akceptovatelná.

 

POLITIKA NA OLYMPIÁDĚ A OLYMPIÁDA V POLITICE

Anotace:

Užijí učitelé občanky a ZSV, dějepisu a zeměpisu. Jednoduchá prezentace provede žáky některými olympiádami, které významně poznamenala politika, především střet demokratických a autoritářských či diktátorských režimů, a to od roku 1948 do současnosti. Ukazuje, jak byla tato sportovní událost součástí ideologického boje během studené války, jak fungovala jako legitimizace nedemokratických režimů, jak se Mezinárodní olympijský výbor stavěl k individuálním protestům sportovců a sportovkyň či k politickému aktivismu. Příběh ukrajinského skeletonisty a bojkotu úvodního paralympijského ceremoniálu na ZOH 2026 rekonstruují sami žáci.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky