V roce 2014 jsme založili Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. a vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Na jedné straně to bylo zvyšování nároků na náš předmět v tom smyslu, aby byly schopnosti i dovednosti našich žáků co nejlepší. Na druhé straně se však hodinové dotace na výuku našeho předmětu neustále snižovaly. Na řadě škol máme na základy práva, finanční gramotnost, získání politické orientace, porozumění vlastní osobnosti, médiím a mezinárodní situaci jen jednu hodinu týdně, protože důraz je kladen na jiné předměty. Vnímali jsme také kolísavou úroveň připravenosti absolventů pedagogických vysokých škol, které často studium na učitelské povolání dostatečně nepřipraví. Trápila nás téměř neexistující komunikace mezi učiteli našeho předmětu napříč Českem a nedostatečná metodologická podpora v některých výukových oblastech. Hlavním důvodem pro založení naší Asociace však bylo něco, s čím jsme se setkávali u žáků bez ohledu na typ školy, který navštěvují – snižování občanského (sebe)vědomí a schopnosti orientovat se v současném společenském dění. A protože věříme tomu, že občanská výchova a společenské vědy mají děti připravit na život v 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Víme, že musíme začít u sebe, proto se v Asociaci zaměřujeme na podporu učitelů (na znalosti i metody práce) a hledáme cesty, jak podpořit jejich profesní rozvoj a otevřenou spolupráci.
Anotace:
Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.
Cíle:
• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.
Anotace
Skupinová aktivita je inspirovaná přednáškou Martina Nodla (https://www.youtube.com/watch?v=EKMWBILTTeY), který z perspektivy historické antropologie vysvětluje, jak se městská společnost vyrovnávala s různými dobovými výzvami, krizemi a katastrofami. Cílem aktivity je ukázat, že starosti našich předků a ty naše současné se nijak zásadně neliší, měla by vést k vnímavosti vůči obecnímu prostoru a způsobu, jímž je spravován včetně přijetí vlastní spoluzodpovědnosti. Lekce byla pilotována v době voleb do krajských zastupitelstev a lze se od ní odpíchnout při vysvětlování rozdílu mezi státní správou a samosprávou nebo úřednictvem a volenými zástupci a přemýšlet, kdo, co a proč platí či neplatí a kdo za co může.
Anotace:
Lekce se zaměřuje na klíčové instituce, které mají za úkol kontrolovat ty, kdo spravují stát a nakládají s veřejnými financemi. Cílem je představit žákům význam a funkci těchto institucí, jejich roli v zajišťování transparentnosti, odpovědnosti a předcházení zneužívání moci. Lekce se rovněž zaměřuje na praktické příklady, kdy kontrola napomáhá nejen odhalování nesrovnalostí, ale také prevenci chyb a podporu správných postupů.
Anotace:
Žijeme ve svobodě? Co svoboda je? Tato lekce má za cíl podnítit u žáků zamyšlení nad podobou politické svobody, tak aby je nasměrovala k odpovědnosti za její uchování. Lekce vychází z přednášky “Politická filosofie - spravedlnost, svoboda, rovnost” Hany Fořtové z Filosofického ústavu AV ČR.
Cíl:
Proč by měli žáci mít zájem účastnit se této lekce:
● uvědomíme si, odkud pramení naše představa politických svobod
● budeme umět reagovat na názor, že žijeme v novodobé totalitě
● možná přijmeme větší odpovědnost za svou svobodu
● bude písnička
Anotace:
V lekci se žáci seznámí s rolí nimésis, parrésie a cenzury v počátcích politického divadla. Ničeho se nebojte, s termíny se pracuje se znalostí cílové skupiny (od 7.- 8. třídy ZŠ). Prostřednictvím komentářů dvou významných antických filosofů, Platóna a Aristotela, žáci diskutují, jaký význam mohlo mít divadlo ve starověkém Řecku a jak se vliv politického divadla promítá i do současnosti, včetně moderní kinematografie. Debata o roli umění ve společnosti, o jeho schopnosti vzdělávat i manipulovat, se vede dodnes, což činí tyto otázky stále aktuálními. Lekce vznikla na základě přednášky Dr. Aleny Sarkissian z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, oddělení antické kultury a její recepce.