V roce 2014 jsme založili Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. a vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Na jedné straně to bylo zvyšování nároků na náš předmět v tom smyslu, aby byly schopnosti i dovednosti našich žáků co nejlepší. Na druhé straně se však hodinové dotace na výuku našeho předmětu neustále snižovaly. Na řadě škol máme na základy práva, finanční gramotnost, získání politické orientace, porozumění vlastní osobnosti, médiím a mezinárodní situaci jen jednu hodinu týdně, protože důraz je kladen na jiné předměty. Vnímali jsme také kolísavou úroveň připravenosti absolventů pedagogických vysokých škol, které často studium na učitelské povolání dostatečně nepřipraví. Trápila nás téměř neexistující komunikace mezi učiteli našeho předmětu napříč Českem a nedostatečná metodologická podpora v některých výukových oblastech. Hlavním důvodem pro založení naší Asociace však bylo něco, s čím jsme se setkávali u žáků bez ohledu na typ školy, který navštěvují – snižování občanského (sebe)vědomí a schopnosti orientovat se v současném společenském dění. A protože věříme tomu, že občanská výchova a společenské vědy mají děti připravit na život v 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Víme, že musíme začít u sebe, proto se v Asociaci zaměřujeme na podporu učitelů (na znalosti i metody práce) a hledáme cesty, jak podpořit jejich profesní rozvoj a otevřenou spolupráci.
Začněme otázkou. Co je důležitější? Orientace v aktuálním dění, v současném světě a fungování státu, nebo znalost historické perspektivy, tedy jak došlo k současnému stavu?
Odpověď je jasná. Veřejnosti však odpověď jasná není. To, že v naší zemi existuje předmět výchova k občanství, který je postaven na cíleném a aktivním rozvoji demokratických kompetencí, vůbec nereflektuje. Když naše intelektuální elity mluví o kvalitním vzdělávání, mluví o dobře realizované výuce dějepisu. Když média mluví o moderním školství, zmíní výuku dějepisu. Proč?
Vážení učitelé,
ekonomie je věda o způsobech, jakým uspokojujeme naše potřeby. V rámci výuky tak stojíme před žáky s výzvou naučit je nejen základní ekonomické pojmy, ale mohli bychom se pokusit poskytnout i odpovědi na to, jak a proč zatím naše společnost neumožňuje uspokojování potřeb všech.
Soubor přednášek a lekcí, které jsme pro vás připravili, nám v tomto nesnadném úkolu přináší vhled a orientaci. Můžeme se nechat inspirovat přednáškou Aleše Roda Proč je bohatší společnost, kde mladí znají základy ekonomie a nasměrovat své žáky k tomu, aby nečekali, až jejich potřeby uspokojí někdo jiný, ale sami převzali iniciativu. Přednáška Michala Skořepy Otazníky nad ekonomickým růstem nás srozumitelně provede vším, co jste chtěli o ekonomickém růstu vědět, ale báli jste se zeptat. Unikátní je přednáška Elišky Vejchodské Ekonomika a udržitelný rozvoj, protože do běžné výuky ekonomie přináší novou perspektivu udržitelného růstu. Tak jako Kant obohatil slovník nás všech pojmem “a priori”, Eliška Vejchodská nesmazatelně přispěla osvětlením pojmu “decoupling”. Vězte, že pokud se vám rozblikala kontrolka z oblasti redukce učiva místo jeho dalšího rozšiřování, zde rozhodně není na místě.
Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.
Anotace lekce: Seznámíme se s druhy referend, úkoly vedou k zamyšlení, které referendum je využitelné v rámci zastupitelské demokracie v její prospěch a které ji může ohrožovat a z jakých důvodů. Vnímáme, že tlak některých politiků k přímé demokracii není provázen dostatečnou znalostí souvisejících pojmů. U některých politiků je tento tlak patrně i projevem populismu.
Žáci si osahají fakt, že politická volba by měla obsahovat i základní znalosti: komu a proč na základě znalosti politického systému.
Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy
Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.
