Etika a filosofie

Anotace
Politologie, sociologie, psychologie, filosofie.
Skupinová aktivita je založená na práci s obrázky protiválečných demonstrantů v Ruské federaci především na jaře 2022. Žáci přemýšlejí nad tématy a osobními motivacemi protestujících i nad svými vlastními motivacemi k případnému vlastnímu podílu na možných občanských protestech. Základní verzi aktivity je možné rozvíjet dalšími otázkami a tématy směřujícími k tématům aktivního občanství a lidských práv.

Klíčová slova
Demonstrace, protesty, Ruská federace, válka, občanská angažovanost

Autorka: Monika Stehlíková

Filosofický ústav Akademie věd ČR:
Cílem přípravy balíčků metodických listů je usnadnit pedagogům občanské výchovy a základů společenských věd zařazování témat, která napomohou kultivaci veřejné debaty, rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a demokratické kultury u studentů středních škol. V současné době, kdy je mediální krajina zaplavena informacemi různé kvality a důvěryhodnosti, je na učitele kladen stále větší tlak, aby byli schopni své žáky vybavit schopnostmi odhalovat manipulaci a lež. Metodické listy, připravené na podkladě přednášek odborníků FLÚ AV ČR, jsou vhodným nástrojem, jak podpořit učitele v jejich snaze komunikovat se studenty nová a aktuální témata a přispívat tak k rozvoji společenské odolnosti.

Občankáři:
Audiovizuální lekce vznikly na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášek jsme pro vás vytvořili lekce, které můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášky zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Milí učitelé, otevřeli jste si balíček, který jsme dávali dohromady přes půl roku. Nápad vznikl z potřeby přiblížit žákům fungování politických systémů v jiných zemích. Stále nám v mediálním prostoru chybí více zahraničního zpravodajství. Tuzemské problémy jsou jistě důležité, ale mají své přes hraniční, popřípadě mezinárodní kontexty. Jak moudře Bible praví: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ (Mt 7,3)... aneb Někdy se příčiny, následky a řešení hledají líp na něčem, co se nás bezprostředně netýká.
Vybrali jsem pro Vás země: Slovensko, Polsko, Bělorusko.
Země, které se od sebe liší historií i současností a v budoucnu je pravděpodobné, že se jejich vývoj bude oddalovat ještě více. Přesto jsou to země, kde můžeme sledovat
jevy, které známe buď z naší minulosti, současnosti a kterým by bylo dobré se vyhnout. Přes příběhy novinářů, novin nebo televizních stanic vám prostřednictvím přednášek a lekcí ukážeme, o které jevy jde. Můžete se těšit na přednášku Petera Bárdyho (šéfa Jána Kuciaka), Andreje Poleščuka, Dany Drábové nebo např. Vítka Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky).
Lekce jsou vytvářené tak, že je zvládne použít i učitel/ka, který/á nemá hluboké politicko-historické znalosti o jednotlivé zemi. A nebojte, v přednášce najdete vše, co byste potřebovali k diskuzi s žáky. K přednáškám, jak již bývá naším dobrým zvykem, jsme pro Vás vytvořili autorské lekce přímo do hodin, které si můžete jakkoliv upravit, popřípadě použít jen část, text,
ukázku, prezentaci. Jedná se vždy o aktuální vstupy do politických situací jednotlivých zemí skrze optiku médií, v přednášce vždy dostanete i historický kontext. Na konci kapitol i publikace
najdete linky na starší lekce, popřípadě přednášky se souvisejícím tématem. Závěr věnujeme starším lekcím a přednáškám týkajících se našeho mediálního
prostoru, balíček obsahuje i lekce k Ukrajině, které vytvořili naši zkušení didaktici, spojujícím motivem budou opět média.
 

Pokud Vám naše činnost dává smysl, prosím podpořte nás:
https://www.obcankari.cz/podporte-nas

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: 
Nebaví Vás hodiny, kdy musíte mluvit pouze vy? Máme pro vás lekci, která je celá postavená tak, že diskutují pouze žáci mezi sebou. Učí se zásady dialogu, který není dobré brát jako souboj, ačkoli i tento prvek je v něm přítomen. Důraz je kladen na schopnost ujasnit si, proč zastávám stanovisko, které zastávám, a zároveň snaha pochopit argumenty protistrany, se kterými ovšem nemusím souhlasit. Nesouhlas ale vyjadřuji pomocí argumentu, nikoli argumentačního faulu. Lekce žáky učí diskutovat, což může být prevence proti šikaně i různým druhům nenávistných projevů. Pracovní list je vytvořen na základě přednášky (viz výše), když si ji pustíte, budete krásně vědět, jak reagovat na dotazy žáků. Pokud máte málo času, můžete použít pouze pracovní list, ale doporučujeme změnit otázky, aby byly pro žáky jednodušší. Např. Je lepší Sparta, nebo Slávie? Havel, nebo Klaus? Nějaké jasně konfrontační otázky, u kterých předpokládáme, že i části třídy budou jedno. Vy znáte svou třídu, víte, které otázky v ní rezonují. Důležitá je role rozhodčího, můžete ho nazvat i jako mediátora. Od učitelů jsme dostali zpětnou vazbu, že by mohlo být zajímavé, kdyby si žáci rozhovor nahrávali a mohli si ho následně analyzovat i doma v klidu.

Je únor 2022, více než půl roku od propuknutí migrační krize, ve které se běženci snaží dostat do Evropy přes litevskou a polskou hranici. Jak víme, nejedná se o spontánní útěk. Lidé jsou k hranicím Evropy organizovaně převáženi za aktivní účasti Lukašenkova režimu. Bělorusko si za převoz nechává platit a navíc migranti plní roli živé munice se skvělou palební silou. Jen málo faktorů jako postoj k migraci dokáže Evropu stejně spolehlivě destabilizovat.

V tyto zimní dny se zdá krize zažehnána. Poslední online článek k tématu, který na mě ve vyhledávači vyskočil, je více než týden starý. V titulku se sice píše o tom, že přes hranici dál létají kameny a polena, což zjevně není znakem pohody a klidu, dedukuji však, že neumírají lidé.

Předmětem metodiky, kterou vám nabízíme, není hodnotová analýza toho, jak jsme migrační krizi zvládli nebo nezvládli, ale uvědomění si role, kterou Evropa sehrála. Pracovní list Co dělá Evropa? určitě poslouží nejen v souvislosti s aktuálním děním. Můžete ho využít i při výuce o Evropské unii pro uvědomění si její role a kompetencí. Pracovní list Co dělají Evropané možná zase povzbudí občanskou angažovanost a výstupem by mohla být "tabule cti",  která se ve třídě vystaví na čestné místo.

Děkujeme Karolíně Kottové a celému týmu ze Zastoupení Evropské komise v ČR za vytvoření a poskytnutí podkladů pro vytvoření tohoto materiálu.