Umění, kultura a estetika

Patologie moderní společnosti. Člověk a zlo: dědičnost nebo prostředí?

Anotace:

Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.

Cíle:

• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.

Téma politické svobody nejen v myšlení novověkých filosofů

Anotace:

Žijeme ve svobodě? Co svoboda je? Tato lekce má za cíl podnítit u žáků zamyšlení nad podobou politické svobody, tak aby je nasměrovala k odpovědnosti za její uchování. Lekce vychází z přednášky  “Politická filosofie - spravedlnost, svoboda, rovnost” Hany Fořtové z Filosofického ústavu AV ČR.

Cíl:
Proč by měli žáci mít zájem účastnit se této lekce:
● uvědomíme si, odkud pramení naše představa politických svobod
● budeme umět reagovat na názor, že žijeme v novodobé totalitě
● možná přijmeme větší odpovědnost za svou svobodu
● bude písnička

Počátky politického divadla

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s rolí nimésis, parrésie a cenzury v počátcích politického divadla. Ničeho se nebojte, s termíny se pracuje se znalostí cílové skupiny (od 7.- 8. třídy ZŠ). Prostřednictvím komentářů dvou významných antických filosofů, Platóna a Aristotela, žáci diskutují, jaký význam mohlo mít divadlo ve starověkém Řecku a jak se vliv politického divadla promítá i do současnosti, včetně moderní kinematografie. Debata o roli umění ve společnosti, o jeho schopnosti vzdělávat i manipulovat, se vede dodnes, což činí tyto otázky stále aktuálními. Lekce vznikla na základě přednášky Dr. Aleny Sarkissian z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, oddělení antické kultury a její recepce.

JINÁ TAKOVÁ ZEMĚ NENÍ (Sovětský a ruský imperialismus v propagandistických kresbách Borise Jefimova)

Anotace:
Aktivita využívá unikátní webovou galerii vytvořenou badatelem a dokumentaristou Martinem Šmokem (https://ahabend.wixsite.com/plnejedu). Sovětský kreslíř Boris Jefimov více než šedesát let sloužil kremelské propagandě, takže v jeho díle můžeme sledovat proměňující se propagandistický narativ včetně veletočů typu hodný/zlý Trocký nebo hodný/zlý Izrael a dobře poslouží např. i pro účelovost, s níž Moskva používala a i nadále používá slovo fašismus, či jak zobrazovala a i nadále zobrazuje své vazaly, případně západ včetně NATO. Na Jefimovovy kresby navazuje práce s novodobou putinskou propagandou.
Vhodné do politologie, sociologie, psychologie, filosofie či mediální výchovy.

Autorka: Monika Stehlíková 

Pořádek v hlavě aneb Wittgensteinovy jazykové hry

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky Martina Poliačika pro pořad Brain and Breakfast a jeho knihy Pořádek v hlavě. Klade si za cíl obeznámit žáky s Wittgensteinovým konceptem jazykových her, které mají praktické užití v rámci naší každodenní konverzace. Schopnost se dorozumět i s někým, s kým nesouhlasím, je celoživotní dovednost, která nám ušetří mnoho negativních emocí…

 

Vzdělávací balíček Írán (geopolitika, kultura a zkušenost - mezinárodní vztahy)

Milí učitelé,
představte si, že se chystáte na dobrodružství do země, kde historie a modernita tancují v rytmu tisíciletých tradic a kde každý kousek vypráví příběh. A ne, nemusíte balit kufry, ani vyhledávat nejbližší letenky. Vaše cesta začíná tady a teď, v pohodlí vaší třídy či obýváku, díky našemu vzdělávacímu balíčku o Íránu.

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Emoce ve filmu

Filmy má rád snad každý. Proč s jejich pomocí nerozšířit povědomí o emocích například v rámci semináře?

MODLITBA KE DNI DÍKŮVZDÁNÍ

Anotace: Aktivita založená na sarkastické básni Williama Burroughse ukazuje, jak může být umění, konkrétně poezie způsobem politického vyjádření a take způsobem, jak formulovat a uvolnit frustraci. Žáci báseň interpretují a poté píší svou vlastní variant, mohou se inspirovat také Ferlinghettiho Svět je báječné místo k narození nebo Ginsbergovým Ano, a je to beznadějné. Výsledné texty mohou být osobně velmi naléhavé, doporučujeme proto věnovat pozornost případným znepokojivým signálům, jež mohou obsahovat.

R.U.R. WELCOME aneb AI a politický boj

Anotace:

Tzv. umělá inteligence a její využití se dříve či později stane předmětem politických debat i politického boje. V aktivitě vhodné do hodin politologie, ale i literatury žáci pracují s veřejnou sebeprezentací politických stran (aktuální parlamentní a tři mimoparlamentní, ale výrazně profilované) a na jejím základě přemýšlejí o tam, jak deklarované principy a hodnoty plus snaha o získání a udržení voličských hlasů ovlivní v budoucnu reakce politiků na zásadní technologickou změnu. A je to dost legrace.

Lekce vznikla na základě přednášky Davida Grudla: Kdopak by se AI bál?

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky