Vzdělávací materiály

Anotace: Dokumentární seriál Holocaust (Příběhy 20. století) dostupný na ivysílání České televize má z mnoha důvodů mimořádný vzdělávací potenciál. V osmi dílech, z nichž žádný nepřekračuje 30 minut, podává především skrze výpovědi pamětníků natočených lidmi z Post Bellum celkový obraz genocidy českých a moravských židů od třicátých let až do poválečného období. Je historicky přesný, věcný, neupadá do nemístné lyrizace, nezavaluje diváky faktografií, jednotlivé fáze a podoby pronásledování vnímáme přes různorodé pamětnické zkušenosti. Přinášíme jednoduché doporučení, jak jej jednoduše využít v občance, dějepisu či češtině. Základním předpokladem je však ochota vyučujícího věnovat tématu dostatečný čas a prostor. Lze pracovat s celým cyklem nebo s jednotlivými díly, může být náplní projektového dne nebo týdne nebo celoročního projektu. V každém případě však téma od učitele vyžaduje alespoň základní orientaci. Jde výborně využít jako příprava na návštěvu některého z míst paměti (Terezín, Osvětim, Flossenbürg atd.)

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky:
Jak jsou školeni soudci při ukládání trestů?
Proč jsou u nás tak velké rozdíly v rozsudcích za stejné trestné činy mezi jednotlivými soudci? Proč se někdy uděluje za stejný trestný čin podmíněný a jindy nepodmíněný trest? Jak pracovat s trestní minulostí? Jak pracovat s vězni ve výkonu trestu? Jaké mít nároky na bachaře? Jak systémově efektivně pomáhat vězňům (ve vězení i po propuštění), aby se nám nevraceli do výkonu trestu? Jak uvažovat o účelu trestu? Jak získávat data k měření efektivity trestu?