Vzdělávací materiály

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Anotace:

Lekce propojuje dějepis, literaturu a politologii v souladu s novými požadavky RVP (zatím jen v rámci probíhajících příprav), které podporují integraci mezioborových přístupů. Žáci budou analyzovat dobové texty, konkrétně Manifest futurismu a Manifest fašismu, aby porozuměli historickým kontextům a způsobům, jakým autoři těchto textů ovlivňovali své publikum. Oba texty budou zkoumány odděleně: futurismus jako umělecký směr, který reagoval na modernizaci a technologický pokrok, a fašismus jako politické hnutí, které ve 20. století formovalo evropskou historii.

Lekce rozvíjí schopnost analyzovat texty, porozumět historickým souvislostem a vnímat ideové konstrukce v širším kontextu. Zároveň posiluje schopnost formulovat vlastní myšlenky, diskutovat a tvořivě přistupovat k aktuálním společenským výzvám. Tato aktivita umožňuje žákům lépe pochopit ideologii fašismu, v čem mohla být pro tehdejší svět přitažlivá, což by mohla být cesta, jak se účinně bránit jejímu možnému opakování.