Vzdělávací materiály

Konspirační teorie jako vyšinutá forma sociální kritiky

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry. Líbí se mi výrok Jana Koháka, že extrému lze zabránit hýčkáním si svých kritiků i o něm lekce je.

Lívia má ráda Slovensko: nacionalismus a hatespeech

Link na video aktualizován 2.4.2025.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace: 45 sekund videa a práce na jednu až dvě vyučovací hodiny. Ušetřete si práci a využijte naše pracovní listy, díky kterým se žáci základních i středních škol seznámí v hodinách věnovaných politologii a nauce o státu s nacionalismem a hatespeech! Co se žáci dozví a naučí? Uvědomí si, jaký je rozdíl mezi občanem a příslušníkem národa, seznámí se s myšlenkami soudobého nacionalismu, naučí se definovat hatespeech a rozeznají jeho různé podoby a důsledky.

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Velké oči: obranyschopnost ČR a NATO

Víte, že máme skvělý vzdělávací balíček o NATO? Já to vím také, ale přesto jsem vytvořila tuto lekci. Potřebovala jsem ventil, v jehož důsledku možná některým žákům otevřu oči. Nemyslím poznáním, tou druhou emocí. Strachem.

Geopolitika a Írán

Lekce si klade za cíl seznámit žáky s geopolitickou situací Blízkého východu se zaměřením na Írán. Lekce vychází z přednášky Ireny Kalhousové: https://youtu.be/agR9bBo1jAk, v příloze najedete i PPT k přednášce

Přednáška analyzuje íránskou bezpečnostní strategii. Vysvětluje, že při prosazování svých cílů využívá Írán hybridní způsob boje, při němž jsou, často najednou, používány konvenční i nekonvenční nástroje a otevřené i skryté aktivity, které jsou prováděny vojenskými jednotkami i nestátními ozbrojenými skupinami. Cílem je odstrašení, nátlak i podvratná činnost. Důležitým úkolem íránské hybridní kampaně je možnost popřít odpovědnost
za přípravu a účast na dané aktivitě a díky tomu minimalizovat pravděpodobnost odvety protivníka a přímé vojenské konfrontace s ním.


Irena Kalhousová
Je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, kde také přednáší na Fakultě sociálních věd. Dříve působila jako výzkumnice v Institute for National Security Studies v Tel Avivu a jako hlavní analytička v pražském Institutu bezpečnostních studií.
Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě. V současnosti se zájem jejího výzkumu přenesl více do střední Evropy. Ve své doktorandské práci se věnovala vztahům Polska, České republiky, a Maďarska k Izraeli. Vystudovala doktorát na London School of Economics & Political Science, magistra na univerzitě v Cambridge a bakalářský titul má z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky