Vzdělávací materiály

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry. Líbí se mi výrok Jana Koháka, že extrému lze zabránit hýčkáním si svých kritiků i o něm lekce je.

Anotace:
Tato lekce propojuje témata psychologie proces poznávání s praktickým využitím pravděpodobnostního myšlení při vyhodnocování informací (takže se dá použít i v hodině mediální výchově). Žáci si osvojí rozdíl mezi „kontextem“ a „pravděpodobností“ a pochopí, jak nás může emoční nebo příběhové pozadí – byť v dobré víře – zavádět k nesprávným závěrům.
Na konkrétních případech, jako je omyl forenzního experta v případu Mayfield, nebo příběh „kočky a sovy“, žáci odhalují rizika konfirmačního zkreslení – tendence vnímat svět tak, aby potvrdil naše očekávání. V závěrečné části si vyzkouší, jak zcela odlišné dojmy může vyvolat jedna zpráva – pokud se vynechá kontext, pokud se kontext nadsadí, nebo pokud se zapojí pravděpodobnostní uvažování.
Ukazuje se, že absence znalosti pravděpodobnosti je živnou půdou pro manipulaci, dezinformace i populistická sdělení. Dovednost číst zprávy i důkazy s vědomím statistických pravidel je dnes klíčovým nástrojem duševní hygieny i občanské odpovědnosti.

Lekce je rozvíjena ještě jednou aktivitou: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-jak-hodne-je-hodne-jak-malo-je-malo