Dělba moci - systém brzd a protivah v ČR (Balíček Ústava)

zdroj: Jan Kysela: Odolnost ústavních systémů: Ústava, politická kultura a limity demokracie
https://youtu.be/wN9n9BW4d1M
Odolnost ústavních a demokratických systémů nelze vysvětlit pouze textem samotné ústavy. Jak ukazuje historická i současná zkušenost, klíčovou roli hrají také politická kultura, chování politických stran, kulturní návyky a širší společenské prostředí, v němž instituce fungují. Přednáška se zaměří na:
• jaké faktory společně s ústavou ovlivňují odolnost demokracie vůči vnějším i vnitřním tlakům, v čem spočívá síla ústavních institucí a jak velkou roli hraje chování politických aktérů,
• jak v různých případech ústavní systémy odolaly pokusům o destabilizaci demokracie– a kde naopak selhaly.
Přednáška nebude hledat jednoduché odpovědi, ale nabídne kritickou reflexi toho, jak lze přemýšlet o stabilitě demokracie v různých kulturních a historických kontextech.
prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
Jan Kysela je český ústavní právník, státovědec a vysokoškolský učitel. Patří mezi přední odborníky na ústavní právo a státovědu v České republice. Dlouhodobě působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde vede Katedru politologie a sociologie. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1998 získal titul magistra. V roce 2001 úspěšně zakončil doktorské studium, v roce 2006 se habilitoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v roce 2017 byl jmenován profesorem v oboru ústavního práva a státovědy.
Vedle pedagogické a vědecké činnosti se angažuje i v praktických otázkách ústavního práva – je členem Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, podílí se na práci Legislativní rady vlády i Ministerstva školství. V roce 2015 získal ocenění Právník roku v kategorii občanských, lidských práv a práva ústavního. Od roku 2023 působí rovněž jako poradce prezidenta České republiky pro oblast ústavního práva. Jan Kysela je ceněn nejen pro svou odbornou erudici, ale i pro schopnost srozumitelně přibližovat složitá právní témata širší veřejnosti.

Cíle:

Žák/yně:
• rozumí tomu, jak vybraná ustanovení Ústavy fungují jako brzdy a protiváhy
– v přiděleném článku Ústavy ČR identifikuje konkrétní „brzdu“ (např. prezidentské veto, důvěru vládě, pravomoc Ústavního soudu) a popíše, kdo koho a v jaké situaci omezuje.
• rozumí tomu, jak se dělba moci a brzdy a protiváhy projevují v konkrétních kauzách
– v modelové kauze určí, které složky moci v ní vystupují, pojmenuje použitou brzdu/protiváhu a vysvětlí, jak tento mechanismus chrání demokracii.
• rozumí významu vybrané brzdy pro fungování demokracie
– dokáže na příkladu (titulek, komiks, krátký text) ukázat, co se díky této brzdě děje a co by se mohlo stát, kdyby neexistovala.

Klíčová slova:

Ústava, ústavnost, dělba moci, zákonodárná moc, výkonná moc, soudní moc, brzdy a protiváhy (checks and balances), prezidentské veto, přehlasování veta, Ústavní soud, kompetenční spor, důvěra a nedůvěra vládě, ústavní většina, demokratický právní stát.

Klíčové kompetence:

• Kompetence k učení: Žák vyhledává, třídí a propojuje informace, reflektuje své učení.
• Kompetence komunikativní: Žák formuluje a obhajuje názor, argumentuje, naslouchá druhým.
• Kompetence k řešení problémů: Žák analyzuje problémové situace, hledá řešení v rámci pravidel demokracie.
• Kompetence sociální a personální: Žák spolupracuje, respektuje různé pohledy, reflektuje svůj přínos.
• Kompetence občanské: Žák rozumí principům demokratického právního státu, dělby moci a kontroly moci.

Doporučený věk:

14 +

Délka:

90 min.