Náš region a vlast

Následující lekce je první vlaštovkou v připravovaném tématu krizové komunikace: 

Před pár dny nám do schránky dorazila příručka „72 hodin. Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“ od Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že mi je téměř padesát a podobný materiál jsem dostala poprvé, jsem si ho zodpovědně přečetla.

Překvapilo mě ale, že z celé rodiny jen já. Nevím, jak jsou na tom ostatní lidé, ale pro jistotu jsem připravila několik aktivit k tématu pro žáky základních a středních škol. Jak se to říká? Kdo je připraven, je připraven.

Projev prezidenta 28. října není jen slavnostní řeč – je to hlavní státnický proslov roku, který vyjadřuje, jak si země připomíná své kořeny a kam směřuje. Kolik žáků vaší třídy projev slyšelo? V mých třídách o třiceti žácích mezi nulou až pěti. Má jen 11 minut, co s ním pracovat v rámci výuky?

Víte, že máme skvělý vzdělávací balíček o NATO? Já to vím také, ale přesto jsem vytvořila tuto lekci. Potřebovala jsem ventil, v jehož důsledku možná některým žákům otevřu oči. Nemyslím poznáním, tou druhou emocí. Strachem.

Anotace:

Aktivita je časově náročnější, ale vytváří souvislosti mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi, rodinné právo a vývojová psychologie. Cílem aktivity je propojení teorie attachementu s právními a ekonomickými aspekty náhradní rodinné péče, čímž se rozšíří rozhled žáků v interdisciplinárním pojetí.

Cíle:

• Porozumět důvodům zrušení kojeneckých ústavů v ČR a jejich nahrazení náhradní rodinnou péčí.
• Vysvětlit teorii attachementu a její význam pro zdravý vývoj dětí.
• Analyzovat dopady rané péče na vývoj mozku.
• Diskutovat o ekonomických přínosech investic do rané dětské péče.
• Podporovat kritické myšlení a schopnost žáků formulovat vlastní názory na téma

Anotace:

Lekce poskytuje učitelům metody a nástroje, jak efektivně učit o tématu klimatické neutrality. Zabývá se klíčovými pojmy, jako jsou emise, dekarbonizace a emisní povolenky, a propojuje je s aktuálními politickými a ekologickými výzvami, jako je Zelená dohoda pro Evropu. Žáci získají dovednosti potřebné k analýze dezinformací a hlubší porozumění ekologickým výzvám. Zároveň se žáci o ekologických výzvách učí mluvit pro ně blízkým jazykem, výše zmíněné pojmy si překládají.

Anotace
Skupinová aktivita je inspirovaná přednáškou Martina Nodla (https://www.youtube.com/watch?v=EKMWBILTTeY), který z perspektivy historické antropologie vysvětluje, jak se městská společnost vyrovnávala s různými dobovými výzvami, krizemi a katastrofami. Cílem aktivity je ukázat, že starosti našich předků a ty naše současné se nijak zásadně neliší, měla by vést k vnímavosti vůči obecnímu prostoru a způsobu, jímž je spravován včetně přijetí vlastní spoluzodpovědnosti. Lekce byla pilotována v době voleb do krajských zastupitelstev a lze se od ní odpíchnout při vysvětlování rozdílu mezi státní správou a samosprávou nebo úřednictvem a volenými zástupci a přemýšlet, kdo, co a proč platí či neplatí a kdo za co může.

Anotace:
Lekce se zaměřuje na klíčové instituce, které mají za úkol kontrolovat ty, kdo spravují stát a nakládají s veřejnými financemi. Cílem je představit žákům význam a funkci těchto institucí, jejich roli v zajišťování transparentnosti, odpovědnosti a předcházení zneužívání moci. Lekce se rovněž zaměřuje na praktické příklady, kdy kontrola napomáhá nejen odhalování nesrovnalostí, ale také prevenci chyb a podporu správných postupů.

Anotace:

Lekce žáky provede Průvodcem lobbování od Rekonstrukce státu, v rámci lekce si přiblížíme důvody vzniku i fungování parlamentu a potřebu lobbistů, kteří rozhodovatelům rozvíjejí jejich obzory před samotnou volbou. S pojmem lobbista pracujeme jako neutrálním pojmem. V rámci dalších lekcí si ukážeme rozdíl mezi lobbistou a někým, kdo jen kupčí s vlivem. Lekce, kterou jste si otevřeli vaším žákům prohloubí znalosti o státní správě pomocí simulace.