Střední škola

Co drží českou společnost pohromadě?

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji. Nemusíte lekci využívat v celku, obsahuje PPT, PL i odborné články, lze využít jen časti.

Anotace samotné lekce:
Žáci si definují pojem hodnota, společnost a společenská smlouva.
Lekce pracuje s autostereotypy a mýty ohledně české společnosti, na závěr řešíme, co je našim společným cílem, proč držet pohromadě. Lekce je aktualizovaná k současné situaci (demonstrace na Václavském náměstí 4. 9.). Otevíráme i článek, jehož přečtení doporučujeme. (Jan Charvát: „Lidé na náměstí nechtějí ani Babiše, nechtějí nikoho. Oni se bojí.“:
https://denikn.cz/953458/vlada-nezvlada-komunikaci-ted-dostala-velmi-silny-signal-hodnoti-politolog-desetitisice-lidi-na-namesti/?cst=55eeedc28435d3fb87cab45352a5bf8ea90769a0

Referendum

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: Seznámíme se s druhy referend, úkoly vedou k zamyšlení, které referendum je využitelné v rámci zastupitelské demokracie v její prospěch a které ji může ohrožovat a z jakých důvodů. Vnímáme, že tlak některých politiků k přímé demokracii není provázen dostatečnou znalostí souvisejících pojmů. U některých politiků je tento tlak patrně i projevem populismu.
Žáci si osahají fakt, že politická volba by měla obsahovat i základní znalosti: komu a proč na základě znalosti politického systému.

Argumentační fauly pohledem současné analytické filosofie jazyka

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: 
Nebaví Vás hodiny, kdy musíte mluvit pouze vy? Máme pro vás lekci, která je celá postavená tak, že diskutují pouze žáci mezi sebou. Učí se zásady dialogu, který není dobré brát jako souboj, ačkoli i tento prvek je v něm přítomen. Důraz je kladen na schopnost ujasnit si, proč zastávám stanovisko, které zastávám, a zároveň snaha pochopit argumenty protistrany, se kterými ovšem nemusím souhlasit. Nesouhlas ale vyjadřuji pomocí argumentu, nikoli argumentačního faulu. Lekce žáky učí diskutovat, což může být prevence proti šikaně i různým druhům nenávistných projevů. Pracovní list je vytvořen na základě přednášky (viz výše), když si ji pustíte, budete krásně vědět, jak reagovat na dotazy žáků. Pokud máte málo času, můžete použít pouze pracovní list, ale doporučujeme změnit otázky, aby byly pro žáky jednodušší. Např. Je lepší Sparta, nebo Slávie? Havel, nebo Klaus? Nějaké jasně konfrontační otázky, u kterých předpokládáme, že i části třídy budou jedno. Vy znáte svou třídu, víte, které otázky v ní rezonují. Důležitá je role rozhodčího, můžete ho nazvat i jako mediátora. Od učitelů jsme dostali zpětnou vazbu, že by mohlo být zajímavé, kdyby si žáci rozhovor nahrávali a mohli si ho následně analyzovat i doma v klidu.

Jak na integraci ukrajinských uprchlíků?

Válka se nevede jen na frontových liniích, ale její vedlejší efekty se přesouvají i do okolních států. Jak si poradit s příchodem a následnou integrací ukrajinských uprchlíků? Žáci se stanou experty, kteří začnou řešit tento nelehký úkol, navrhnou krizový scénář a okusí meziresortní spolupráci. Jak komunikovat tento problém s veřejností?

Polsko-běloruská hranice: Jak pomáháme

Je únor 2022, více než půl roku od propuknutí migrační krize, ve které se běženci snaží dostat do Evropy přes litevskou a polskou hranici. Jak víme, nejedná se o spontánní útěk. Lidé jsou k hranicím Evropy organizovaně převáženi za aktivní účasti Lukašenkova režimu. Bělorusko si za převoz nechává platit a navíc migranti plní roli živé munice se skvělou palební silou. Jen málo faktorů jako postoj k migraci dokáže Evropu stejně spolehlivě destabilizovat.

V tyto zimní dny se zdá krize zažehnána. Poslední online článek k tématu, který na mě ve vyhledávači vyskočil, je více než týden starý. V titulku se sice píše o tom, že přes hranici dál létají kameny a polena, což zjevně není znakem pohody a klidu, dedukuji však, že neumírají lidé.

Předmětem metodiky, kterou vám nabízíme, není hodnotová analýza toho, jak jsme migrační krizi zvládli nebo nezvládli, ale uvědomění si role, kterou Evropa sehrála. Pracovní list Co dělá Evropa? určitě poslouží nejen v souvislosti s aktuálním děním. Můžete ho využít i při výuce o Evropské unii pro uvědomění si její role a kompetencí. Pracovní list Co dělají Evropané možná zase povzbudí občanskou angažovanost a výstupem by mohla být "tabule cti",  která se ve třídě vystaví na čestné místo.

Děkujeme Karolíně Kottové a celému týmu ze Zastoupení Evropské komise v ČR za vytvoření a poskytnutí podkladů pro vytvoření tohoto materiálu.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky