Vzdělávací materiály

Jak volit v evropských volbách?

Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy

Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.

Ekonomický růst ve frontě

Pro wellbeing jsou důležité sociální vztahy. Odborníci doporučují nepromeškat žádnou příležitost k navázání sebemenšího zdvořilostního smalltalku. Pokud nevíte, je to krátký rozhovor o počasí nebo ročním období, které nastalo nečekaně brzy (nebo vůbec nezačalo). Příležitostí je bezpočet. Třeba ve frontě v supermarketu byste měli jásat, jak vhodnou příležitost ke konverzaci máte. A vidíte. Mladí to považují za známku stáří a úpadku! Truhlíci.

BRUSLE ČI KOŽÍŠEK? (Teorie daru aneb K čemu jsou nám sociální vědy?)

Anotace:
Převážně skupinová aktivita na příkladu dávání a přijímání dárků ukazuje, nakolik jsou i běžné a zdánlivě nekomplikované situace zatížené spletitou sítí motivací a významů, a měla by vést k pochopení smyslu společenských věd, resp. toho, jak nám mohou pomoci ve chvíli, kdy nám na výsledku našeho jednání opravdu záleží. Teorie daru je reprezentativním kulturně antropologickým tématem mj. proto, že akt darování zahrnuje rozměr psychologický (např. motivace), sociologický (statut), ekonomický (cena, hodnota, reciprocita), symbolický (prestiž), historický (tradice rodinná i kulturní), filosofický (Komu dáváme, když dáváme? Druhým, nebo sobě?) atd. Žáci pracují samostatně a ve skupinách v základní verzi s otázkami z PL 1 a 2, v náročnější verzi také s krátkými úryvky antropologických a sociologických textů. Aktivita sice vychází z klasických děl Mausse, Benedictové a C.L. Strausse, ale kromě příkladu potlače pracuje pouze se zkušeností našeho kulturního okruhu. Nicméně máme-li ve třídě žáky s jiným kulturním zázemím, je žádoucí v diskuzi využít jejich zkušeností, budou od těch západních lišit formou, nikoli však obsahem.
Otázky a texty z PL lze používat i zcela výběrově, jdou snadno krátit, přizpůsobovat věku a situaci a dále rozvíjet. Níže uvedený postup je vhodný na střední školu, ideálně do dvou posledních ročníků.

Jak na integraci ukrajinských uprchlíků?

Válka se nevede jen na frontových liniích, ale její vedlejší efekty se přesouvají i do okolních států. Jak si poradit s příchodem a následnou integrací ukrajinských uprchlíků? Žáci se stanou experty, kteří začnou řešit tento nelehký úkol, navrhnou krizový scénář a okusí meziresortní spolupráci. Jak komunikovat tento problém s veřejností?

Ekonomické systémy pro 21. století

I kdyby se bohatý svět uskrovnil na nejvyšší míru, stále je tady svět chudý. Abychom zajistili důstojné podmínky k životu strádajícím, potřebujeme hospodářský růst. Protože každý si zaslouží důstojné přístřeší, důstojné materiální zázemí a přiměřenou zdravotní péči. V ekonomii tvorbu těchto statků nazýváme hospodářský růst.

Chceme-li vyrábět věci, potřebujeme energie. Spousta lidí toho bohužel moc nemá, takže potřebuje hodně věcí, hodně energie. Válkou sužované země se nemohou dočkat, až začnou stavět domy, cesty.
K výrobě věcí potřebujeme energie. Hospodářský růst stojí převážně na energiích, jejichž přeměna však způsobuje stále další a další produkci CO2, tedy příčinu dalšího a dalšího oteplování planety.
Populace planety roste. Každý potřebuje jíst, bydlet. Každé auto, každý zubní kartáček i rohlík znamená přeměnu energie, tedy další  CO2. A další vytěžování zdrojů půdy, další kontaminaci zdrojů vody, další odpad.

Lze růst a zároveň jako lidstvo na Zemi přežít?

V lekci se seznámíme se základními pojmy, které bychom měli dobře znát: co je hospodářský růst, co znamená nerůst, co je hnutí nerůst, co je doughnutová ekonomika, cirkulární ekonomika, decoupling.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky