Vzdělávací materiály

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Humanitární organizace

Prostřednictvím aktivity žáci proniknou do činnosti jedné z humanitárních organizací. Aktivita vznikla za přispění projektu: https://www.brainbreakfast.cz/

RVP: MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT, mezinárodní spolupráce – důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a společenství

Příklady žákovských prací: https://www.youtube.com/watch?v=1Q2i3IQvmGY

Co se stalo na Ovčaře?

Metodika vznikla za laskavé podpory (konzultace) autora knihy Vyšetřovatel Vladimíra Dzuro a projektu Brain and Breakfast. Pracuje s metodou Crime Board, jak ji popsal Tajný učitel.

Anotace:

Aktivita se snaží žákům přiblížit situaci rozpadu bývalé Jugoslávie. Eskalace násilí, etnické čistky a vliv fake news na průběh bitvy u Vukovaru a masakru na Ovčaře. Lekce pracuje s fenoménem nacionalismu, který byl jednou z příčin konfliktů mezi národy na území bývalé Jugoslávie. Využívá metody Crime Board (viz Tajný učitel). Žáci jsou v roli vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Musí případ zrekonstruovat, pojmenovat příčiny (bitvy i masakru) a analyzovat, jak šly události za sebou. Mají k ruce řadu textů (učitel si může vybrat jen některé), fotografií a karikatur. Po celou dobu aktivity mohou využívat mobilní telefony a informace si ověřovat.
Žáci by měli z dřívějších hodin znát pojmy: národ, etnikum, etnická čistka (v příloze je pro učitele slovníček pojmů).

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky