Vzdělávací materiály

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Humanitární organizace

Prostřednictvím aktivity žáci proniknou do činnosti jedné z humanitárních organizací. Aktivita vznikla za přispění projektu: https://www.brainbreakfast.cz/

RVP: MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT, mezinárodní spolupráce – důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a společenství

Příklady žákovských prací: https://www.youtube.com/watch?v=1Q2i3IQvmGY

Státní zastupitelství aneb Stala se vražda (orgány činné v trestním řízení)

Lekce pracuje se skutečným případem, k němuž autorka lekce má přístup díky zákonu o svobodném přístupu k informacím. Na kauzu byla upozorněna vrchní státní zástupkyní JUDr. Lenkou Bradáčovou, Ph.D. a s vypracováním jí pomáhal Mgr. Radim Kadlček, krajský státní zástupce v Ústí nad Labem (oběma tímto děkujeme). Lekce si klade za cíl přiblížit roli státního zastupitelství v trestním řízení. Aktivita simuluje přípravu obžaloby a proces trestního řízení, žáci pracují s mustry dokumentu pro tvorbu obžaloby. Seznamují se s trestním zákoníkem a typy zavinění. V rámci simulace si žáci projdou celým trestním řízením: (přípravné řízení, řízení před soudem, odvolací řízení, vykonávací řízení).

Simulace legislativního procesu aneb Chtějí žáci manželství pro všechny?

Anotace: Žáci v rámci této aktivity představují jednotlivé aktéry, kteří se podílí na legislativním procesu (členy vlády, poslance, senátory, prezidenta). Aktivitě by měl předcházet výklad o způsobu tvorby zákonů v ČR (lze využít např. přehledné schéma z https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173  které studentům posléze poslouží jako orientační plán při simulaci legislativního procesu). Lekce navazuje na lekci o lobbingu.

Učitel je pouze moderátor, nijak nepředkládá své postoje ani názory. Lekce o lobbingu se snaží pokrýt spektrum názorů a postojů.

KDYŽ TI SEDNE SAZE NA NOS (Využití dokumentárního cyklu Holocaust ve výuce)

Anotace: Dokumentární seriál Holocaust (Příběhy 20. století) dostupný na ivysílání České televize má z mnoha důvodů mimořádný vzdělávací potenciál. V osmi dílech, z nichž žádný nepřekračuje 30 minut, podává především skrze výpovědi pamětníků natočených lidmi z Post Bellum celkový obraz genocidy českých a moravských židů od třicátých let až do poválečného období. Je historicky přesný, věcný, neupadá do nemístné lyrizace, nezavaluje diváky faktografií, jednotlivé fáze a podoby pronásledování vnímáme přes různorodé pamětnické zkušenosti. Přinášíme jednoduché doporučení, jak jej jednoduše využít v občance, dějepisu či češtině. Základním předpokladem je však ochota vyučujícího věnovat tématu dostatečný čas a prostor. Lze pracovat s celým cyklem nebo s jednotlivými díly, může být náplní projektového dne nebo týdne nebo celoročního projektu. V každém případě však téma od učitele vyžaduje alespoň základní orientaci. Jde výborně využít jako příprava na návštěvu některého z míst paměti (Terezín, Osvětim, Flossenbürg atd.)

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky