Vzdělávací materiály

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Vzdělávací balíček: Ekonomické modely pro 21. století

Vážení učitelé,
ekonomie je věda o způsobech, jakým uspokojujeme naše potřeby. V rámci výuky tak  stojíme před žáky s výzvou naučit je nejen základní ekonomické pojmy, ale mohli bychom se pokusit poskytnout i odpovědi na to, jak a proč zatím naše společnost neumožňuje uspokojování potřeb všech.

Soubor přednášek a lekcí, které jsme pro vás připravili, nám v tomto nesnadném úkolu přináší vhled a orientaci. Můžeme se nechat inspirovat přednáškou Aleše Roda Proč je bohatší společnost, kde mladí znají základy ekonomie  a nasměrovat své žáky k tomu, aby nečekali, až jejich potřeby uspokojí někdo jiný, ale sami převzali iniciativu. Přednáška Michala Skořepy Otazníky nad ekonomickým růstem nás srozumitelně provede vším, co jste chtěli o ekonomickém růstu vědět, ale báli jste se zeptat. Unikátní je přednáška Elišky Vejchodské Ekonomika a udržitelný rozvoj, protože do běžné výuky ekonomie přináší novou perspektivu udržitelného růstu. Tak jako Kant obohatil slovník nás všech pojmem “a priori”, Eliška Vejchodská nesmazatelně přispěla osvětlením pojmu “decoupling”. Vězte, že pokud se vám rozblikala kontrolka z oblasti redukce učiva místo jeho dalšího rozšiřování, zde rozhodně není na místě.

Systém našeho člověka

Lekce si klade za cíl skrze příběh zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové představit systém, který dlouhodobě fungoval na Slovensku, kdy struktury připomínající mafii vytvořily tzv. stát ve státě, čímž ho ukradli svým občanům,  kořeny systému sahají až do dob minulého režimu. Lekci uvede rozhovor s Peterem Bárdym, který je určen učitelům, ale ti link klidně mohou zaslat i svým žákům.

Šéfredaktor Aktualit sk., bývalý zaměstnavatel Jána Kuciaka Peter Bárdy pro Občankáře natočil rozhovor, kde vás seznámí se systémem, který na Slovensku dlouho fungoval, i se způsobem práce Jána Kuciaka. Rozhovor a lekce jsou součást vzdělávacího balíčku Být novinářem v.... ZDE

Rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=QPGen1Bn-mA

Referendum

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: Seznámíme se s druhy referend, úkoly vedou k zamyšlení, které referendum je využitelné v rámci zastupitelské demokracie v její prospěch a které ji může ohrožovat a z jakých důvodů. Vnímáme, že tlak některých politiků k přímé demokracii není provázen dostatečnou znalostí souvisejících pojmů. U některých politiků je tento tlak patrně i projevem populismu.
Žáci si osahají fakt, že politická volba by měla obsahovat i základní znalosti: komu a proč na základě znalosti politického systému.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky