Spolupráce s Americkou ambasádou

Získali jsme grant od Velvyslanectví USA v ČR.

Máme z toho obrovskou radost a děkujeme U.S. Embassy Prague, že do toho jdete s námi.

Čekají nás dva roky plné spolupráce, nová školení, tvorba lekcí k budoucím aktuálním tématům, která ještě neznáme, i práce na tématech, která už známe.

VÝSTUPY - JSOU TÉMATICKÉ BALÍČKY (blokové vyučování, kdy řešíte několik týdnů jedno téma, a naučíte na něm žáky další témata, která máte předepsána v RVP)

  • KORUPCE
  • ekonomické problémy a návrhy řešením,
  • aktuální výzvy, kterým čelí svět (z pohledu mezinárodních organizací) se zaměřením na NATO
  • minority,
  • fenomén pravdy a vědění (Jak chápeme svět? Proč se radikalizujeme? Kde se berou dezinformace? Co požadujeme od seriózních médií?)
  • nové podobám totality a skrze ně i demokratické principy a posílení respektu k dělbě moci

 

Těšíme se!!!

 

 

Zobrazování chudoby 1 - fotka

Pornografie chudoby, bílý spasitel (samaritán), slumová turistika, sociální voyeurismus jsou zjevně negativní pojmy, které se však váží k obecně kladně hodnocené charitativní činnosti.

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Jak volit v evropských volbách?

Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy

Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.

Lobbista vs Kmotr (Balíček Korupce)

Anotace:

Lekce začíná otázkou, kterou položíme žákům: Co je veřejný zájem? Protože tím se dělí kmotrovství od odpovědného lobbingu, hranice mezi tím nevede podle pravítka, ale spousty oblastí se topí tzv. šedi. I o tomto bude lekce, kterou držíte v rukou. Často jsme ovládání pocity, nikoli fakty.
Pojďme se společně s žáky vydat na cestu, kde zjistíme, proč by Tonda Blaník mohl být více považován za kmotra (ten, který kupčí s vlivem) než za lobbistu.

Simulace legislativního procesu aneb Chtějí žáci manželství pro všechny? (Balíček Korupce)

Anotace: Žáci v rámci této aktivity představují jednotlivé aktéry, kteří se podílí na legislativním procesu (členy vlády, poslance, senátory, prezidenta). Aktivitě by měl předcházet výklad o způsobu tvorby zákonů v ČR (lze využít např. přehledné schéma z https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173  které studentům posléze poslouží jako orientační plán při simulaci legislativního procesu). Žáci by měli znát podstatu legislativního procesu. Za prvé základem zdravého státu je silná protikorupční legislativa. Za druhé někdy právě špatné zákony vytváří prostor pro korupci.

Učitel je pouze moderátor, nijak nepředkládá své postoje ani názory. Lekce o lobbingu se snaží pokrýt spektrum názorů a postojů.

Když historie pomáhá radikalizovat aneb Tento stát neexistuje!

Anotace:

Lekce si klade za cíl ukázat žákům manipulativní techniky určité skupiny občanů ve státech USA, Německo i ČR, které neuznávají existenci daného státu. Jejich odpor chvílemi doprovází násilí. Původně zanedbatelná čísla příznivců se nyní rozrůstají díky následkům pandemie Covid a válce na Ukrajině. V Německu byl v roce 2022 uskutečněn zásah proti Říšským občanům, jak se skupina nazývá, kteří se pokusili o státní převrat.
Lekce za zabývá definováním si rozdílu mezi faktem a interpretací /rámováním faktu. Problém, kteří dnešní odborníci pojmenovávají jako palčivý, není nedostatek informací, ale jejich rámování pod vlivem nějaké agendy. Takže pojďme si hrát se slovy. Lekce vznikla díky přednášce Jana Charváta (vysokoškolský pedagog, FF UK).

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky