Vzdělávací materiály

Podpora podnikavosti aneb Cesta z města

Lekce vznikla na základě přednášky ekonoma Aleše Roda. Klade si za cíl rozšířit obzory žáků zejména v ekonomicky slabších oblastech ČR či v regionech, kde se tradičně nedostává určité profese, služby, jako možnosti, jak podporovat podnikavost v žácích. Nápad vznikl ve chvíli, kdy moje neteř vytvářela na základní škole projekt na rozvoj podnikavosti. Vymyslely se spolužačkami létající kartáček, když jsem se ptala proč, řekla, radši se ani neptej. Nemohla s námi slavit narozeniny, než projekt dokončí. Vše probíhalo způsobem: cenu si vymyslím, koncového zákazníka už dávno mám.

V součtu se jednalo o kumulování nesmyslnosti. Nikomu nic nevyčítám, neslyšela jsem ani zpětnou vazbu paní učitelky a chápu, že při plném úvazku člověk někdy zadá ne vždy úplně smysluplnou práci. Lekce má sloužit jako podpora pro popsané situace. Víme, že podnikavost je v mnohých školách podchycena v rámci filosofie školy. V případě, že do takové školy nepatříte, budeme rádi, když v naší lekci naleznete inspiraci. Díky lekci máte možnost do světa podnikání spíše jen nakouknout, určitě netvoří komplexní způsob, jak začít podnikat. Je totiž důležité uvědomit si, že podpora podnikavosti vede žáky k vyšší sebedůvěře, ke schopnosti logicky myslet a řešit problémy, k inovacím a vyšší osobní odpovědnosti. Ne náhodou jsou právě tyto faktory charakteristické pro nejbohatší státy světa.

Proč se zrušily kojenecké ústavy aneb Co je teorie attachementu (mezi vývojovou psychologií a právem)

Anotace:

Aktivita je časově náročnější, ale vytváří souvislosti mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi, rodinné právo a vývojová psychologie. Cílem aktivity je propojení teorie attachementu s právními a ekonomickými aspekty náhradní rodinné péče, čímž se rozšíří rozhled žáků v interdisciplinárním pojetí.

Cíle:

• Porozumět důvodům zrušení kojeneckých ústavů v ČR a jejich nahrazení náhradní rodinnou péčí.
• Vysvětlit teorii attachementu a její význam pro zdravý vývoj dětí.
• Analyzovat dopady rané péče na vývoj mozku.
• Diskutovat o ekonomických přínosech investic do rané dětské péče.
• Podporovat kritické myšlení a schopnost žáků formulovat vlastní názory na téma

Trestní právo: Jak trestáme?

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky:
Jak jsou školeni soudci při ukládání trestů?
Proč jsou u nás tak velké rozdíly v rozsudcích za stejné trestné činy mezi jednotlivými soudci? Proč se někdy uděluje za stejný trestný čin podmíněný a jindy nepodmíněný trest? Jak pracovat s trestní minulostí? Jak pracovat s vězni ve výkonu trestu? Jaké mít nároky na bachaře? Jak systémově efektivně pomáhat vězňům (ve vězení i po propuštění), aby se nám nevraceli do výkonu trestu? Jak uvažovat o účelu trestu? Jak získávat data k měření efektivity trestu?

Role veřejnoprávních médií a Slast

Kdybyste mohli zvolit, jestli budete učit o důležitosti románu Ivanhoe nebo o důležitosti médií veřejné služby... Zkrátka si tady jen povzdychávám nad tím, že priority vzdělávání podle mého soudu stále ještě nejsou tam, kde bychom je měli mít. Nabízíme sérii aktivit, které na příkladu jednoho podcastu přináší příležitost se zamyslet nad rolí veřejnoprávních médií.

Geopolitika a Írán

Lekce si klade za cíl seznámit žáky s geopolitickou situací Blízkého východu se zaměřením na Írán. Lekce vychází z přednášky Ireny Kalhousové: https://youtu.be/agR9bBo1jAk, v příloze najedete i PPT k přednášce

Přednáška analyzuje íránskou bezpečnostní strategii. Vysvětluje, že při prosazování svých cílů využívá Írán hybridní způsob boje, při němž jsou, často najednou, používány konvenční i nekonvenční nástroje a otevřené i skryté aktivity, které jsou prováděny vojenskými jednotkami i nestátními ozbrojenými skupinami. Cílem je odstrašení, nátlak i podvratná činnost. Důležitým úkolem íránské hybridní kampaně je možnost popřít odpovědnost
za přípravu a účast na dané aktivitě a díky tomu minimalizovat pravděpodobnost odvety protivníka a přímé vojenské konfrontace s ním.


Irena Kalhousová
Je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, kde také přednáší na Fakultě sociálních věd. Dříve působila jako výzkumnice v Institute for National Security Studies v Tel Avivu a jako hlavní analytička v pražském Institutu bezpečnostních studií.
Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě. V současnosti se zájem jejího výzkumu přenesl více do střední Evropy. Ve své doktorandské práci se věnovala vztahům Polska, České republiky, a Maďarska k Izraeli. Vystudovala doktorát na London School of Economics & Political Science, magistra na univerzitě v Cambridge a bakalářský titul má z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky