Prezentace

Stal se zločin. Pachatel jde za mříže. A co oběť? Co rodina a blízké okolí oběti? Nezapomnělo se na ně v procesu sjednávání spravedlnosti?

Tato metodika žáky seznamuje s oblastí pracovního trhu, od které společnost odvrací zrak. Zamyslíme se nad životními a pracovními podmínkami lidí, kteří ve 21. století pobírají minimální mzdu, a pokusíme se jim pomoci založením odborové organizace. Bude ale i sranda.

1. Zamyslíme se nad tím, co očekáváme od práce.

2. Porovnáme to s realitou těch, co pracují za minimální mzdu.

3. Založíme odbory a zahrajeme si to podle tří různých scénářů. Zábava zaručena:)

Filmy má rád snad každý. Proč s jejich pomocí nerozšířit povědomí o emocích například v rámci semináře?

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Ondřeje Lánského,"Majetek a moc v Česku: Politický a sociální vývoj po roce 1989" , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Metodika nabízí sérii cvičení, jejichž společným prvkem jsou změny v našem státě po revoluci z roku 1989. Jedná se o propojení dějepisu, sociologie, politologie a ekonomiky. Studenti často pracují samostatně či ve skupinách, hledají a zpracovávají informace, přemýšlí, argumentují. Cílem metodiky je najít klíčové body dějin po roce 1989 a charakterizovat, jak se změnila politika, ekonomika a společnost. Není nutné postupovat podle metodiky v plné verzi, užitečná mohou být i jednotlivá cvičení.

Anotace:
V ní roste květ i strom, nevidíš ji, když je sníh a mráz. Pevně drží pod nohama tvýma, co je to, co skrývá život v tisících tvarech pod sebou a nade mnou?

Tuto lekci otevírá hádanka umělé inteligence. Když si na ni odpovíte, vyvstane vám možná hádanka nová. Proč se zabývat zemědělskou půdou v občance?

Zemědělská půda hraje zásadní roli v ekologických, ekonomických a sociálních aspektech společnosti. Samozřejmě. Pochází z ní přece většina naší potravy. Nemá ale jen ekonomický význam. Vlastnictví půdy a její degradace jsou často spojeny s politickými a sociálními otázkami. Také problémy, jako je ztráta biologické rozmanitosti, změna klimatu a potravinová bezpečnost, jsou globálními výzvami. I proto bychom o půdě měli něco vědět.

Žáci se dozví o výrobních faktorech. Pak trochu obecných informací o zemědělské půdě (zábavně). Důležitější ale je, že zjistí, jak je to se stavem půdy v České republice a jak to souvisí s vlastnickou strukturou. A cíl toho všeho je zamyšlení nad rolí státu a osobní odpovědnosti. Dejte této lekci šanci:)

Lekce vychází z přednášky: Karolína Menclová: Podívej se pod nohy

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Hany Fořtové, Politická filosofie: je nezbytná donucující moc, aby něco bylo skutečně „mé"? , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Žáci v rámci hry sestavují pravidla/zákony, které jim pomohou ochránit, co je jejich vlastnictví. V závěru se seznamují s pojetím vlastnictví u Locka a Rousseaua v rámci teorie společenské smlouvy. Následně dle vzoru jednoho z filosofů vytvoří vlastní svět se svými pravidly. Lekce je vhodná do hodin filosofie, ale i literatury k tématu osvícenství.

Anotace:

Aktivita vychází z přednášky Davida Stulíka: https://www.youtube.com/watch?v=xGR2J5YQagc, která je o způsobech, jak Ruská federace vede své vlivové operace, popřípadě jak současné války využívají populističtí politici. Aktivita pracuje s dezinformacemi cílené na ústavní činitele, novináře a další vlivné osobnosti. Žáci se mohou seznámit s výsledky výzkumu Českého rozhlasu Společnost nedůvěry aneb Zjištění, že největší tendenci tíhnutí k dezinformacím mají lidé, kteří nevěří v systém jako takový. V pracovním listu žákům představíme výzkum Splečnost nedůvěry od Českého rozhlasu.

Je součástí připravovaného balíčku Šepoty a výkřiky.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. doc. Ritter, Člověk a technologie: nepřátelství, či symbióza?, kterou naleznete v odkazu

Umělá inteligence, environmentální krize, technologie, filosofie…Původně měla tato lekce vést pouze k zamyšlení nad výzvami, které přináší rozvoj moderních technologií. Pak jsem ale jela do Dublinu, kde jsem v MHD zjistila, že přemýšlím nad tím, jak design dublinské městské hromadné dopravy ovlivňuje mé vnímání samotného města. Nový způsob přemýšlení jsem si přenesla z přednášky Martina Rittera  "Člověk a technologie: Nepřátelství, či symbióza?".

Nadační fond pro nezávislou žurnalistiku oslovil Občankáře s nabídkou spolupráce v oblasti rozšířní povědomí o hodnocení médií ve školách. Odborníci z NFNZ sepsali kategorie, které považují za klíčové pro hodnocení důvěryhodnosti českých médií. Lektoři z řad Občankářů ve spolupráci s Tajným učitelem vytvořili vzdělávací projekt určený do vyučovacích hodin, který si klade za cíl kategorie představit žákům, kteří by měli mít možnost o nich diskutovat.

Sborník pracovních listů - V síti (dez)informací

Lekce vznikla na základě poslechu přednášek a debat tří předních odbornílů na dezinformace, radikalizaci, konspirace a populismus (Marie Heřmanová, Jan Charvát, Josef Šlerka):

https://www.youtube.com/watch?v=xOo538VNSsQ (v textu níže je video rozděleno na kapitoly)

Kapitoly:
Populismus (Jan Charvát) 

Konspirační teorie (Marie Heřmanová)

Konspiritualita (Marie Heřmanová)

QAnon (Jan Charvát)

Atlas konspirací (Josef Šlerka)

Radikalizace (Jan Charvát)

Debata k tématu radikalizace (Josef Šlerka a Jan Charvát)

Dehumanizace jako dezinformační taktika - Příklad uprchlické krize (Marie Heřmanová)

Závěrečná debata - shrnutí podstatného (Marie Heřmanová, Jan Charvát, Josef Šlerka)

Anotace lekcí:

Připravili jsem pro vás sborník pracovních listů, které vycházejí z knihy Jiřího Táborského V síti (dez) informací. Jedná se jednoduché aktivity formou pracovních listů, které rozebírají knihu člověka, který se profesně zabývá manipulací a lží v mediích. Ideální do hodin ZSV, OV, ČJ nebo mediální výchovy. Témata pracovních listů jsou různá a nenavazují na sebe, můžete s žáky projít jen některé a na přeskáčku. Úkoly vychází z publikace, z části pojmenované Jak měnit realitu. Sborník vždy obsahuje vyplněný a komentovaný pracovní list pro učitele. Komentář v pracovním listu pro učitele je výtažek z knihy, který dává jev do souvislostí s různými experimenty, popřípadě mediálními kauzami.