Základní škola

Následující lekce je první vlaštovkou v připravovaném tématu krizové komunikace: 

Před pár dny nám do schránky dorazila příručka „72 hodin. Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“ od Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že mi je téměř padesát a podobný materiál jsem dostala poprvé, jsem si ho zodpovědně přečetla.

Překvapilo mě ale, že z celé rodiny jen já. Nevím, jak jsou na tom ostatní lidé, ale pro jistotu jsem připravila několik aktivit k tématu pro žáky základních a středních škol. Jak se to říká? Kdo je připraven, je připraven.

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Projev prezidenta 28. října není jen slavnostní řeč – je to hlavní státnický proslov roku, který vyjadřuje, jak si země připomíná své kořeny a kam směřuje. Kolik žáků vaší třídy projev slyšelo? V mých třídách o třiceti žácích mezi nulou až pěti. Má jen 11 minut, co s ním pracovat v rámci výuky?

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.

Tato devadesátiminutová lekce je úvodem ke vzdělávání studentů v oblasti ústavního práva.
V rámci této lekce je kladen důraz na identifikaci a porozumění hodnotám obsaženým v ústavních dokumentech. Studenti se učí, jaké základní hodnoty jsou zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod a proč jsou tyto hodnoty klíčové pro fungování demokratického právního státu. Studenti porozumí Ústavě jako základnímu právnímu předpisu a zaměří se na fungování dělby moci v České republice.
Lekce využívá skupinové práce, poznávání obsahu na základě obrázků, sdílení řešení pomocí řeky, nákres diagramu.

Lekci vytvořilo Centrum občanského vzdělávání v roce 2024
Autorka lekce: Zuzana Vanýsková
Koordinace výroby: Ondřej Horák
Odborná recenze: Vendula Menšíková, Irena Eibenová
Další podobné lekce najdete na metodickém portále: www.vychovakobcanstvi.cz

V této lekci se studenti seznamují s principem lidské důstojnosti jako se základní hodnotou, na které je vystaven systém lidských práv a svobod. Prvním tématem je úcta ke každému člověku z důvodu jeho lidství nehledě na jeho původ, minulost nebo schopnosti. Hodnotu lidské důstojnosti studenti prověří na konkrétních příkladech lidí v nelehkých životních situacích. Následuje diskuze o absolutním zákazu mučení a ve zbývající části studenti řeší střet základních práv a jiných zájmů. Během celé lekce studenti pracují s Listinou základních práv a svobod.

Lekci vytvořilo Centrum občanského vzdělávání v roce 2024
Autorka lekce:  Zuzana Ambrozková
Koordinace výroby: Ondřej Horák
Odborná recenze: Vendula Menšíková, Irena Eibenová
Další podobné lekce najdete na metodickém portále: www.vychovakobcanstvi.cz
 

Anotace:

Lekce se zaměřuje na to, jak jazykové výrazy označující pravděpodobnost (např. „možná“, „asi“, „pravděpodobně“) vnímáme odlišně, přestože je běžně používáme. Pomocí praktických cvičení a reálných příkladů si žáci uvědomí, jak může jazyková nepřesnost ovlivnit porozumění, rozhodování a vnímanou důvěryhodnost informací. Zkusí si převádět vágní výrazy do číselného vyjádření pravděpodobnosti a chápat riziko zkreslení v různých sděleních.

Lekci může, ale nemusí předcházet: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-kouzlo-pravdepodobnosti-aneb-mozny-lek-na-dezinformace

Anotace:
Tato lekce propojuje témata psychologie proces poznávání s praktickým využitím pravděpodobnostního myšlení při vyhodnocování informací (takže se dá použít i v hodině mediální výchově). Žáci si osvojí rozdíl mezi „kontextem“ a „pravděpodobností“ a pochopí, jak nás může emoční nebo příběhové pozadí – byť v dobré víře – zavádět k nesprávným závěrům.
Na konkrétních případech, jako je omyl forenzního experta v případu Mayfield, nebo příběh „kočky a sovy“, žáci odhalují rizika konfirmačního zkreslení – tendence vnímat svět tak, aby potvrdil naše očekávání. V závěrečné části si vyzkouší, jak zcela odlišné dojmy může vyvolat jedna zpráva – pokud se vynechá kontext, pokud se kontext nadsadí, nebo pokud se zapojí pravděpodobnostní uvažování.
Ukazuje se, že absence znalosti pravděpodobnosti je živnou půdou pro manipulaci, dezinformace i populistická sdělení. Dovednost číst zprávy i důkazy s vědomím statistických pravidel je dnes klíčovým nástrojem duševní hygieny i občanské odpovědnosti.

Lekce je rozvíjena ještě jednou aktivitou: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-jak-hodne-je-hodne-jak-malo-je-malo

Anotace:
Od Ježíše po Harryho Pottera – co spojuje hrdiny všech časů?
Ponořte se s žáky do lekce, která propojuje staré mýty s moderními filmy. Proč se tolik příběhů – od Matrixu přes Hvězdné války až po Lvího krále – řídí stejným vypravěčským vzorcem? Jakou roli v tom hraje psychoanalýza, archetypy a mytologie?
Joseph Campbell, Otto Rank i C. G. Jung ukazují, že cesta hrdiny není jen dobrodružství, ale i hluboká proměna ega a symbolický návrat k sobě. A co víc – nechybí ani téma hrdinky nebo selhávajícího hrdiny.
Lekce nabízí originální pracovní listy, skupinovou práci, kreativní výzvy i prostor pro srovnání hrdinů napříč kulturami.
Skvělý způsob, jak probudit v žácích otázky o světě, kultuře – i o nich samých.