Vzdělávací materiály

BRUSLE ČI KOŽÍŠEK? (Teorie daru aneb K čemu jsou nám sociální vědy?)

Anotace:
Převážně skupinová aktivita na příkladu dávání a přijímání dárků ukazuje, nakolik jsou i běžné a zdánlivě nekomplikované situace zatížené spletitou sítí motivací a významů, a měla by vést k pochopení smyslu společenských věd, resp. toho, jak nám mohou pomoci ve chvíli, kdy nám na výsledku našeho jednání opravdu záleží. Teorie daru je reprezentativním kulturně antropologickým tématem mj. proto, že akt darování zahrnuje rozměr psychologický (např. motivace), sociologický (statut), ekonomický (cena, hodnota, reciprocita), symbolický (prestiž), historický (tradice rodinná i kulturní), filosofický (Komu dáváme, když dáváme? Druhým, nebo sobě?) atd. Žáci pracují samostatně a ve skupinách v základní verzi s otázkami z PL 1 a 2, v náročnější verzi také s krátkými úryvky antropologických a sociologických textů. Aktivita sice vychází z klasických děl Mausse, Benedictové a C.L. Strausse, ale kromě příkladu potlače pracuje pouze se zkušeností našeho kulturního okruhu. Nicméně máme-li ve třídě žáky s jiným kulturním zázemím, je žádoucí v diskuzi využít jejich zkušeností, budou od těch západních lišit formou, nikoli však obsahem.
Otázky a texty z PL lze používat i zcela výběrově, jdou snadno krátit, přizpůsobovat věku a situaci a dále rozvíjet. Níže uvedený postup je vhodný na střední školu, ideálně do dvou posledních ročníků.

Vzdělávací balíček Írán (geopolitika, kultura a zkušenost - mezinárodní vztahy)

Milí učitelé,
představte si, že se chystáte na dobrodružství do země, kde historie a modernita tancují v rytmu tisíciletých tradic a kde každý kousek vypráví příběh. A ne, nemusíte balit kufry, ani vyhledávat nejbližší letenky. Vaše cesta začíná tady a teď, v pohodlí vaší třídy či obýváku, díky našemu vzdělávacímu balíčku o Íránu.

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Hledání Eldoráda

Aktivita pracuje s Voltairovou knihou Candide, zabývá se hledáním nejlepšího z možných světů. Žáci si prochází pracovní list, kde porovnávají představy ideálního světa různých autorů, na závěr si prezentují své vlastní představy, jak by dle nich svět měl ideálně vypadat, vzájemně si je porovnávají a diskutují, zda by ve světě, který si vysnili jejich spolužáci, rádi žili.

Jak na integraci ukrajinských uprchlíků?

Válka se nevede jen na frontových liniích, ale její vedlejší efekty se přesouvají i do okolních států. Jak si poradit s příchodem a následnou integrací ukrajinských uprchlíků? Žáci se stanou experty, kteří začnou řešit tento nelehký úkol, navrhnou krizový scénář a okusí meziresortní spolupráci. Jak komunikovat tento problém s veřejností?

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky