Vzdělávací materiály

Indie jako laboratoř demokracie (Spolupráce s Filosofickým ústavem AV)

Anotace:

Co když se volby konají, ale nejsou fér? Někdo má víc peněz, někdo lepší přístup k médiím, někdo může měnit pravidla – a rázem se z „demokracie“ stává jen její stín.
Podíváme se na Indii – údajnou největší demokracii světa, kde se právě nerovnost v přístupu k médiím, financím nebo k informacím ukazuje v plné síle. Rozbor tohoto stavu použijeme jako zrcadlo pro Česko: uvidíme, co z indických příkladů se u nás může opakovat, a kde naopak máme pojistky, které demokracii chrání.
Žáci budou pracovat s konkrétními případy: anonymní financování kampaní v Indii, zákon zvýhodňující některá vyznání, tlak na média i centralizaci moci. Vedle toho postavíme české příklady – od zákona o právu na informace přes dohled nad financováním stran až po nezávislá veřejnoprávní média. Společně vyplníme do tabulky signálů a budeme sledovat, co demokracii oslabuje a co ji naopak posiluje.
Nakonec nahlédneme i do tří mezinárodních indexů (EIU, V-Dem, Freedom House) a uvidíme, proč se jejich výsledky liší. Každý žák pak vše shrne jedinou větou: Jeden signál eroze demokracie, který dokážu už zítra rozpoznat v novinách, a jedna pojistka, kterou bych bránil/a zuby nehty.

 

Rasismus je Touha být vysoký, jen když je někdo na kolenou…

Více nežli o lekci se jedná projekt, který spojuje témata z dějepisu, literatury a zsv. Lze jej zadat žákům v době distanční výuky jako pololetní práci, kdy si prochází PPT, kde mají úkoly a odkazy. Doporučujeme zhlédnout i přednášku Jana Beneše (Letní škola Občankářů 2021): Sonda do současné americké společnosti: https://www.youtube.com/watch?v=f6OrJxUThLM - v příloze je i PPT k přednášce, úzce souvisí s tématem lekce/projektu.

Na aktivitu lze navázat:

1) https://www.obcankari.cz/edukacni-material-media-slepe-skvrny

2) https://www.obcankari.cz/edukacni-material-modrooci-versus-hnedooci

Digitální sebeprezentace

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

 

Mise: Jazykoví detektivové zkoumají jazykové modely (Spolupráce s Filosofickým ústavem AV)

Anotace:

V této aktivitě se žáci stanou jazykovými detektivy, kteří zachytili záhadnou zprávu z neznámého zdroje – umělé inteligence (jazykového modelu). Jejich úkolem je odhalit skutečný význam zprávy, prověřit její spolehlivost a rozhodnout, zda se podle ní dá jednat. Během vyšetřování projdou třemi stanovišti, na kterých zažijí klíčové principy fungování jazyka, filozofie jazyka a práce s jazykovými modely.

 

Trestní právo ve 21. století - restorativní justice

Stal se zločin. Pachatel jde za mříže. A co oběť? Co rodina a blízké okolí oběti? Nezapomnělo se na ně v procesu sjednávání spravedlnosti?

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky