Vzdělávací materiály

Indie jako laboratoř demokracie (Spolupráce s Filosofickým ústavem AV)

Anotace:

Co když se volby konají, ale nejsou fér? Někdo má víc peněz, někdo lepší přístup k médiím, někdo může měnit pravidla – a rázem se z „demokracie“ stává jen její stín.
Podíváme se na Indii – údajnou největší demokracii světa, kde se právě nerovnost v přístupu k médiím, financím nebo k informacím ukazuje v plné síle. Rozbor tohoto stavu použijeme jako zrcadlo pro Česko: uvidíme, co z indických příkladů se u nás může opakovat, a kde naopak máme pojistky, které demokracii chrání.
Žáci budou pracovat s konkrétními případy: anonymní financování kampaní v Indii, zákon zvýhodňující některá vyznání, tlak na média i centralizaci moci. Vedle toho postavíme české příklady – od zákona o právu na informace přes dohled nad financováním stran až po nezávislá veřejnoprávní média. Společně vyplníme do tabulky signálů a budeme sledovat, co demokracii oslabuje a co ji naopak posiluje.
Nakonec nahlédneme i do tří mezinárodních indexů (EIU, V-Dem, Freedom House) a uvidíme, proč se jejich výsledky liší. Každý žák pak vše shrne jedinou větou: Jeden signál eroze demokracie, který dokážu už zítra rozpoznat v novinách, a jedna pojistka, kterou bych bránil/a zuby nehty.

 

Rasismus je Touha být vysoký, jen když je někdo na kolenou…

Více nežli o lekci se jedná projekt, který spojuje témata z dějepisu, literatury a zsv. Lze jej zadat žákům v době distanční výuky jako pololetní práci, kdy si prochází PPT, kde mají úkoly a odkazy. Doporučujeme zhlédnout i přednášku Jana Beneše (Letní škola Občankářů 2021): Sonda do současné americké společnosti: https://www.youtube.com/watch?v=f6OrJxUThLM - v příloze je i PPT k přednášce, úzce souvisí s tématem lekce/projektu.

Na aktivitu lze navázat:

1) https://www.obcankari.cz/edukacni-material-media-slepe-skvrny

2) https://www.obcankari.cz/edukacni-material-modrooci-versus-hnedooci

Rozpočet pod lupou: komu přidat, komu ubrat – a co to o nás vypovídá?

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.

 

Od plánu k trhu – tři kroky k pochopení transformace po roce 1989

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Obranyschopná demokracie (politologie, právo a mediální výchova). Balíček Ústavnost

Jaké jsou hranice svobody slova? Může demokracie omezovat projevy, které ji ohrožují? A kde leží tenká linie mezi ochranou demokratických hodnot a cenzurou? Viz aktuální: Policie žádá o vydání Okamury. Útok na svobodu slova, prohlásil šéf SPD

Anotace:

Tato lekce se dotýká jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejdiskutovanějších témat moderní společnosti – svobody slova. Zaměřujeme se na osvětlení konceptu obranyschopné demokracie, který v Evropě vznikl jako reakce na zkušenosti z 20. století, zejména po hrůzách druhé světové války. Nejde nám o to, něco žákům podsouvat, zakazovat nebo říkat, co si mají myslet. Cílem je spíše ukázat, jak a proč se demokratické státy rozhodly svobodu projevu někdy omezit, aby mohly ochránit samotné základy svobody a rovnosti. Společně budeme diskutovat, analyzovat konkrétní příklady a hledat odpovědi na otázky, kde leží hranice mezi svobodou projevu a ochranou demokratických hodnot. Tato lekce je příležitostí vzdělat žáky o historických souvislostech a naučit je přemýšlet kriticky o tomto stále aktuálním tématu. Součástí je i vhled do legislativy ČR, SR, EU.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky