Vzdělávací materiály

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Alkohol je taky DROGA!

Anotace:

Lekce si klade za cíl zamyslet se společně s žáky nad rozdělením na drogy legální a nelegální. Zda výše uvedené dělení odráží škodlivost následků jednotlivých drog. Nejvíce se zaměříme na alkohol, který je přirozenou součástí lidské kultury již po 1000 let. Je společensky tolerován, přestože způsobuje stejné psychické onemocnění závislostí jako drogy nelegální. Co vlastně hranice mezi legalitou a nelegalitou odráží? Lekce si neklade za cíl legalizovat jakoukoli návykovou látku, spíše vede k zamyšlení, zda fakt, že je něco povolené znamená, že je to bezpečnější.

Doporučujeme si do školy na program prevence objednat odborníky. Lekce neslouží jako náhražka preventivního programu, pouze se snaží téma otevřít. Účinná prevence je dlouhodobá a promyšlená prevence.

Co se stalo na Ovčaře?

Metodika vznikla za laskavé podpory (konzultace) autora knihy Vyšetřovatel Vladimíra Dzuro a projektu Brain and Breakfast. Pracuje s metodou Crime Board, jak ji popsal Tajný učitel.

Anotace:

Aktivita se snaží žákům přiblížit situaci rozpadu bývalé Jugoslávie. Eskalace násilí, etnické čistky a vliv fake news na průběh bitvy u Vukovaru a masakru na Ovčaře. Lekce pracuje s fenoménem nacionalismu, který byl jednou z příčin konfliktů mezi národy na území bývalé Jugoslávie. Využívá metody Crime Board (viz Tajný učitel). Žáci jsou v roli vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Musí případ zrekonstruovat, pojmenovat příčiny (bitvy i masakru) a analyzovat, jak šly události za sebou. Mají k ruce řadu textů (učitel si může vybrat jen některé), fotografií a karikatur. Po celou dobu aktivity mohou využívat mobilní telefony a informace si ověřovat.
Žáci by měli z dřívějších hodin znát pojmy: národ, etnikum, etnická čistka (v příloze je pro učitele slovníček pojmů).

Systém našeho člověka

Lekce si klade za cíl skrze příběh zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové představit systém, který dlouhodobě fungoval na Slovensku, kdy struktury připomínající mafii vytvořily tzv. stát ve státě, čímž ho ukradli svým občanům,  kořeny systému sahají až do dob minulého režimu. Lekci uvede rozhovor s Peterem Bárdym, který je určen učitelům, ale ti link klidně mohou zaslat i svým žákům.

Šéfredaktor Aktualit sk., bývalý zaměstnavatel Jána Kuciaka Peter Bárdy pro Občankáře natočil rozhovor, kde vás seznámí se systémem, který na Slovensku dlouho fungoval, i se způsobem práce Jána Kuciaka. Rozhovor a lekce jsou součást vzdělávacího balíčku Být novinářem v.... ZDE

Rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=QPGen1Bn-mA

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky