Vzdělávací materiály

Ta naše Ústava česká

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).

Lekce je určena žákům 8.–9. tříd a středních škol. Na základě přednášky profesora Jana Kysely a digitálního výukového nástroje „Digihavelsi žáci ujasní, k čemu slouží ústava, jak vznikla česká ústava a proč je důležité, aby byla dodržována. Pomocí skupinových úkolů a diskuze porozumí tomu, že ústava není jen text, ale i nástroj ochrany demokracie. Vysvětlí si také, proč pravidla sama o sobě nestačí, pokud neexistuje vůle je dodržovat. Lekci k ústavám obecně najdete ZDE.

Co je DigiHavel naleznete zde: https://odpovedneobcanstvi.cz/digihavel/

Proč máme ústavy a co všechno ovlivňují (Ústavní právo)

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).
V této lekci se podíváme na to, k čemu ústava vlastně slouží a proč je pro stát důležitá. Nejde jen o nudný dokument – ústava je základní plán hry, podle kterého funguje vláda, parlament nebo prezident. Říká, kdo co smí a nesmí, ale hlavně nastavuje pravidla, která mají chránit svobodu a spravedlnost.
Zjistíme také, že ústava není jen popis reality, ale hlavně plán, jak by měla fungovat spravedlivá společnost. Může tak pomáhat napravovat chyby a předcházet tomu, aby se moc dostala do rukou jednoho člověka nebo skupiny.
Na příkladu Německa a jeho vývoje ústavnosti si ukážeme, jak důležité je poučit se z minulosti.
Na lekci navazuje lekce: Ta naše Ústava česká

Lívia má ráda Slovensko: nacionalismus a hatespeech

Link na video aktualizován 2.4.2025.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace: 45 sekund videa a práce na jednu až dvě vyučovací hodiny. Ušetřete si práci a využijte naše pracovní listy, díky kterým se žáci základních i středních škol seznámí v hodinách věnovaných politologii a nauce o státu s nacionalismem a hatespeech! Co se žáci dozví a naučí? Uvědomí si, jaký je rozdíl mezi občanem a příslušníkem národa, seznámí se s myšlenkami soudobého nacionalismu, naučí se definovat hatespeech a rozeznají jeho různé podoby a důsledky.

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Jak by vypadal manifest futurismu dnes aneb Svůdnost ideologií (fašismus)

Anotace:

Lekce propojuje dějepis, literaturu a politologii v souladu s novými požadavky RVP (zatím jen v rámci probíhajících příprav), které podporují integraci mezioborových přístupů. Žáci budou analyzovat dobové texty, konkrétně Manifest futurismu a Manifest fašismu, aby porozuměli historickým kontextům a způsobům, jakým autoři těchto textů ovlivňovali své publikum. Oba texty budou zkoumány odděleně: futurismus jako umělecký směr, který reagoval na modernizaci a technologický pokrok, a fašismus jako politické hnutí, které ve 20. století formovalo evropskou historii.

Lekce rozvíjí schopnost analyzovat texty, porozumět historickým souvislostem a vnímat ideové konstrukce v širším kontextu. Zároveň posiluje schopnost formulovat vlastní myšlenky, diskutovat a tvořivě přistupovat k aktuálním společenským výzvám. Tato aktivita umožňuje žákům lépe pochopit ideologii fašismu, v čem mohla být pro tehdejší svět přitažlivá, což by mohla být cesta, jak se účinně bránit jejímu možnému opakování.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky