Čeština

I kdyby se bohatý svět uskrovnil na nejvyšší míru, stále je tady svět chudý. Abychom zajistili důstojné podmínky k životu strádajícím, potřebujeme hospodářský růst. Protože každý si zaslouží důstojné přístřeší, důstojné materiální zázemí a přiměřenou zdravotní péči. V ekonomii tvorbu těchto statků nazýváme hospodářský růst.

Chceme-li vyrábět věci, potřebujeme energie. Spousta lidí toho bohužel moc nemá, takže potřebuje hodně věcí, hodně energie. Válkou sužované země se nemohou dočkat, až začnou stavět domy, cesty.
K výrobě věcí potřebujeme energie. Hospodářský růst stojí převážně na energiích, jejichž přeměna však způsobuje stále další a další produkci CO2, tedy příčinu dalšího a dalšího oteplování planety.
Populace planety roste. Každý potřebuje jíst, bydlet. Každé auto, každý zubní kartáček i rohlík znamená přeměnu energie, tedy další  CO2. A další vytěžování zdrojů půdy, další kontaminaci zdrojů vody, další odpad.

Lze růst a zároveň jako lidstvo na Zemi přežít?

V lekci se seznámíme se základními pojmy, které bychom měli dobře znát: co je hospodářský růst, co znamená nerůst, co je hnutí nerůst, co je doughnutová ekonomika, cirkulární ekonomika, decoupling.

Vážení učitelé,
dnešní doba nám přináší nejen výzvy, ale i příležitosti, které mohou změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme a budujeme naši demokratickou společnost. Demokracie, soubor cenných hodnot, který máme tu čest chránit a předávat našim žákům. Digitalizace a umělá inteligence otevírají nové možnosti a otázky, které byly dosud nepředstavitelné. Moderní technologie přinášejí nejen nové formy komunikace, ale také výzvy v oblasti ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti a ekonomického vlivu nadnárodních korporací. Máme povinnost naučit naše žáky, jak těchto nástrojů využívat pro dobro všech, a zároveň, jak se jim bránit v situacích, které by mohly narušit naši demokratickou stabilitu. Při pohledu na nové technologie bychom však neměli ztratit z dohledu to, co jsme
již získali a co tvoří základ naší demokracie. Půda, na které stojíme. Musíme si být vědomi jejího významu a zachovat ji pro budoucí generace. Zároveň bychom neměli opomíjet naši samosprávu, která hraje klíčovou roli v demokratickém rozhodovacím procesu. Je naší povinností chránit a podporovat tuto formu místní správy, která umožňuje občanům ovlivňovat události ve svých komunitách. Stejně tak nesmíme opomenout státní správu, která má významný vliv na naši společnost a spravedlivý chod demokratického systému. Je třeba dbát na transparentnost, efektivitu a odpovědnost ve státní správě, aby demokracie mohla dobře fungovat.
Sborník lekcí a videí, který máte v rukou, vám má sloužit jako nástroj, jak téma přiblížit vašim žákům. Demokracie není statickým systémem; je to živý proces, který
vyžaduje neustálou pozornost a úsilí.

Věděli jste, že Machiavelli v roce 2024 vydal světoznámý bestseller Dlouhá vláda, který obratem naše vydavatelství Obcankari nechalo přeložit do češtiny? Problém je, že se části textu někam ztratily. Vašim žákům tak vznikla lákavá příležitost přivýdělku. Ti, kteří chybějící text nejlépe doplní, dostanou lukrativní zakázku na překlad další Machiavelliho knihy, která vyjde v roce 2025. Prý se bude jmenovat Tyran. Netflix už podle ní natočil dokument.

Anotace:

Lekce si klade za cíl ukázat žákům manipulativní techniky určité skupiny občanů ve státech USA, Německo i ČR, které neuznávají existenci daného státu. Jejich odpor chvílemi doprovází násilí. Původně zanedbatelná čísla příznivců se nyní rozrůstají díky následkům pandemie Covid a válce na Ukrajině. V Německu byl v roce 2022 uskutečněn zásah proti Říšským občanům, jak se skupina nazývá, kteří se pokusili o státní převrat.
Lekce za zabývá definováním si rozdílu mezi faktem a interpretací /rámováním faktu. Problém, kteří dnešní odborníci pojmenovávají jako palčivý, není nedostatek informací, ale jejich rámování pod vlivem nějaké agendy. Takže pojďme si hrát se slovy. Lekce vznikla díky přednášce Jana Charváta (vysokoškolský pedagog, FF UK).

Anotace:
Jednoduchá aktivita pro skupiny i jednotlivce na dvou příkladech zkoumá, jak může hudba emocionálně spojovat lidi a posilovat, nebo dokonce vytvářet jejich skupinovou identitu, a to v dobrém i ve špatném.
Pracuje s flashmobem z Katalánska (Óda na radost) a písní z muzikálu Cabaret (Tomorrow belongs to me) a měla by vést k zamyšlení nad tím, nakolik nás i v občanském či politickém rozhodování může podvědomě ovlivňovat emoce spojená s pocitem sounáležitosti.

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Být, bydlit, obyvatel, byt...kognitivní zkreslení jsou pro mě novodobá vyjmenovaná slova. Možná i víc. Z kontextu přece poznám, jestli se jedná o bít, být nebo beat, ale o nástrahách klamů vlastního myšlení se musím dozvědět zvenčí.