Prezentace

Hodina seznamuje žáky s pojmem netolismus – závislostí na tzv. virtuálních drogách (internet, sociální sítě, online hry). Pomocí diskusí, storytellingu a skupinových aktivit žáci postupně objevují hlavní příznaky vznikající nelátkové závislosti, učí se odlišovat zdravé a rizikové používání internetu a zamýšlejí se nad vlastními návyky. Cílem je posílit digitální gramotnost, duševní hygienu a schopnost regulovat vlastní online chování.

Hodina seznamuje žáky s příběhem Patrika, kterému se z jedné jízdy bez lístku stal dluh přes deset tisíc korun. Pomocí obrázků, příběhu a strukturovaného pracovního listu žáci postupně objevují, kde mohl Patrik svůj příběh zastavit, jaké kroky ignoroval a jak fungují pojmy jako předžalobní výzva, platební rozkaz, exekuce, srážky ze mzdy či promlčení.
Cílem je posílit finanční gramotnost, schopnost práce s úředními dopisy a odvahu vyhledat pomoc.

Anotace:
Lekce nabízí učitelům bezpečný prostor pro sdílení, nácvik postupů a získání jistoty v situacích, kdy do výuky nebo života třídy vstoupí téma návykového chování – u žáka nebo v jeho rodině.
Nejde o to z učitele dělat terapeuta.

Cílem je, aby pedagog:
• věděl, jak bezpečně reagovat v prvním kontaktu,
• uměl rozpoznat hranici ohrožení dítěte,
• dokázal předat situaci dál a nebyl na ni sám.
Lekce pomáhá posílit taky jednu důležitou myšlenku z praxe: zdánlivě malá, lidská reakce učitele může být pro žáka klíčová.

Anotace:
Lekce nabízí žákům možnost podívat se na závislosti méně jako na „chybu jednotlivce“ a více jako na jev, který ovlivňuje vztahy, rodiny i společnost.
Mnoho lidí nehledá látku – hledá úlevu, zapadnutí nebo cestu ven z tlaku, který neumí jinak zvládat nebo únik před nudou. Lekce pomáhá žákům pochopit souvislosti, rozpoznat předsudky a uvažovat nad tím, jakou roli může hrát každý člověk – kamarád, soused i občan.
Lekce není moralizující. Neříká „neber drogy“ – nabízí příležitost vidět celkový obraz, naučit se mluvit o těžkých tématech a zjistit, že pomoc existuje a má mnoho podob.

Cyklus „Jak se chránit v digitálním světě“ pomáhá žákům pochopit, jak funguje digitální prostředí, sociální sítě a data, která o sobě každý den sdílíme.
Ve 3 blocích žáci poznávají, jak mohou být technologie užitečné, ale i nebezpečné, pokud se používají bez rozmyslu. Cílem je rozvíjet zodpovědnost, kritické myšlení a schopnost chránit sebe i druhé v online světě.
V první lekci „Data – kdo je má a k čemu?“ se žáci učí, že data nejsou jen čísla, ale informace, které mají ekonomickou, politickou i osobní hodnotu. Porovnávají, jak se data využívají a jak mohou být zneužívána – ve světě byznysu, při volbách nebo státem.
Druhá lekce „Rizika sociálních sítí“ přináší příběhy ze života, v nichž se objevují témata kyberšikany, sextingu, groomingu nebo falešných profilů. Žáci se učí rozeznat rizikové situace, reagovat na ně a přemýšlet o dopadech vlastního chování.
V třetí lekci „Jak se chránit – digitální hygiena a prevence“ si žáci sestavují vlastní plán bezpečného online chování. Přemýšlejí, jaké mají zvyky, kolik času tráví online, a hledají rovnováhu mezi soukromím a sdílením.

Následující lekce je první vlaštovkou v připravovaném tématu krizové komunikace: 

Před pár dny nám do schránky dorazila příručka „72 hodin. Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“ od Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že mi je téměř padesát a podobný materiál jsem dostala poprvé, jsem si ho zodpovědně přečetla.

Překvapilo mě ale, že z celé rodiny jen já. Nevím, jak jsou na tom ostatní lidé, ale pro jistotu jsem připravila několik aktivit k tématu pro žáky základních a středních škol. Jak se to říká? Kdo je připraven, je připraven.

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.