Prezentace

Anotace:

Lekce žákům ukazuje, kdo je etnická menšina a proč má v Listině základních práv a svobod vlastní práva. Úvodní aktivita žáky na chvíli „postaví do role“ lidí, kteří nerozumějí jazyku a podepisují něco, čemu nerozumí. Na tomto zážitku pak stavíme práci s články 24 a 25 Listiny – žáci hledají, jak stát menšiny jednak chrání před znevýhodněním, jednak jim dává specifická práva (jazyk, kultura, účast na rozhodování). Cílem je, aby pochopili, že práva menšin nejsou „výhody navíc“, ale způsob, jak dorovnat šance a chránit důstojnost každého člověka.

Anotace:

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, o co opírají svou osobní „hodnotu“ (výkon, chování, sympatie…) a jak se tato rovina liší od rovnosti v důstojnosti a právech, jak ji formuluje Listina základních práv a svobod. Žáci pracují individuálně i ve dvojicích. Pomocí pracovního listu rozlišují, jaké projevy chování chrání lidskou důstojnost a jaké jí ubližují, a na závěr reflektují, zda je pro ně rovnost v důstojném zacházení snadno nebo hůře akceptovatelná.

Anotace:

Užijí učitelé občanky a ZSV, dějepisu a zeměpisu. Jednoduchá prezentace provede žáky některými olympiádami, které významně poznamenala politika, především střet demokratických a autoritářských či diktátorských režimů, a to od roku 1948 do současnosti. Ukazuje, jak byla tato sportovní událost součástí ideologického boje během studené války, jak fungovala jako legitimizace nedemokratických režimů, jak se Mezinárodní olympijský výbor stavěl k individuálním protestům sportovců a sportovkyň či k politickému aktivismu. Příběh ukrajinského skeletonisty a bojkotu úvodního paralympijského ceremoniálu na ZOH 2026 rekonstruují sami žáci.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s politickými právy podle Listiny základních práv a svobod (čl. 17–23). Žáci pracují ve skupinách s konkrétními kauzami (trest za nenávistný komentář, rozpuštění politické strany, zákaz demonstrace, problematická petice, scénáře eroze demokracie, otázky volebního práva). Cílem není pouze definice práv, ale pochopení jejich smyslu, hranic a vzájemného napětí. Lekce rozvíjí schopnost rozlišovat mezi ochranou demokracie a jejím omezováním. Lekce používá některé materiály (se souhlasem) od COV (Centrum občanského vzdělávaní).

Anotace:

Lekce vede žáky ke kritickému zodpovězení otázky „Platí Češi Ukrajince, nebo Ukrajinci český rozpočet?“ na základě konkrétních ekonomických dat. Žáci pracují s jednoduchými grafy a čísly (humanitární dávka, daně z příjmu, pojistné, DPH, celkové výdaje a příjmy státu) a v rolové debatě vystupují jako politik pro, politik proti, ekonom a moderátor. Učí se rozlišovat mezi krátkodobými náklady a dlouhodobými přínosy, chápat pojem bilance rozpočtu a uvědomit si, že uprchlíci jsou zároveň příjemci podpory i plátci daní. Součástí je i práce s informacemi o tom, v jakých profesích Ukrajinci v ČR typicky pracují (sociální služby, zdravotnictví, úklid, stavebnictví) a jak jejich mzdy a spotřeba ovlivňují ekonomiku. Cílem je rozvoj ekonomické gramotnosti, práce s daty, argumentace a respektující diskuse o citlivém společenském tématu.

Milé učitelky a milí učitelé,

soubor lekcí v tomto balíčku spojuje jedno silné a aktuální téma:
Jak se mladý člověk může bezpečně, zdravě a zodpovědně orientovat ve světě, který je současně plný příležitostí i zátěží, rizik i možností růstu?
Ať už jde o závislosti, duševní zdraví, online prostředí, mezilidské vztahy, komunikaci, krizové situace, finanční potíže, nebo společenské nerovnosti, ve všech těchto tématech je žák postaven před úkol porozumět sobě, druhým i společnosti — a učit se, jak jednat nejen informovaně, ale také s ohledem na vlastní zdraví, bezpečí, hodnoty a odpovědnost.

Anotace:
Způsobů, jak vést obec je mnoho. Mohou býti nefunkční, nebezpečné, extrémní, zastaralé… Lekce se zaměřuje na Temné Osvícenství a jeho ideje anti-demokracie, anti-rovnosti, proti akademické sféře, mediím a ve prospěch autoritářského uspořádání a dává žákům příležitost si uvědomit jejich nebezpečí.
Úvod do Temného osvícenství se v lekci stává nástrojem, pomocí něhož vyučující ukazuje hodnotu demokracie, rovnosti a svobodných médií. 

Lekce vznikla na základě pořadu Vinohradské 12: Extrém - Temné osvícenství - odborník Jan Charvát

Autorka lekce: Josefína Topolová

Anotace:
Co nás vlastně chrání, když se věci začnou kazit?
Většina lidí, silný vůdce, nebo pravidla?
Tato lekce vtahuje žáky do příběhu fiktivní země Frontiera, která čelí zdražování, válce v sousedství a rostoucí nespokojenosti obyvatel. Žáci se v diskuzní hře ocitají v různých rolích v situaci, kdy musí volit mezi rychlými řešeními, nebo ochranou práv – mezi klidem teď hned, nebo jistotou pravidel do budoucna.
Lekce nevede žáky k „správnému názoru“, ale k porozumění základnímu dilematu demokracie: kdo má mít moc a kdo nás chrání, když nejsme silní. Skrze vlastní rozhodování, reflexi emocí a řadou úkolů žáci pochopí rozdíl mezi demokracií založenou na ochraně práv a systémem, kde je moc soustředěna v rukou jednoho či většiny bez pojistek.

Lekce vychází z přednášky ústavního právníka Jana Kysely, kterou realizoval pro Občankáře na Letní škole 2025 (viz níže). 

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky a žákyně s pojmem sociální služby a se základní orientací v systému pomoci dětem a rodinám v náročných životních situacích. Prostřednictvím modelových příběhů se žáci učí rozlišovat formální a neformální sociální podporu, porozumět roli klíčových institucí (OSPOD, SAS, školní poradenské pracoviště, PMS, neziskové organizace) a aplikovat tyto poznatky na konkrétní situace. Lekce klade důraz na praktickou použitelnost, prevenci stigmatizace a posilování důvěry v pomoc.

Hodina seznamuje žáky s pojmem netolismus – závislostí na tzv. virtuálních drogách (internet, sociální sítě, online hry). Pomocí diskusí, storytellingu a skupinových aktivit žáci postupně objevují hlavní příznaky vznikající nelátkové závislosti, učí se odlišovat zdravé a rizikové používání internetu a zamýšlejí se nad vlastními návyky. Cílem je posílit digitální gramotnost, duševní hygienu a schopnost regulovat vlastní online chování.