Prezentace

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Anotace:

V přednášce rozebírá paní doktorka Věra Schifferová (spolupráce s Filosofickým ústavem AV) z filosofické perspektivy úvahy o válce a míru v díle Jana Amose Komenského. Jde o vysoce erudovanou přednášku nabitou citáty, odkazy a interpretacemi. Může být využita ve specializovaných filosofických seminářích nebo dána k dispozici individuálně, především ale slouží pedagogovi. Metodika obsahuje tři různě zaměřené pracovní listy, které lze použít dohromady i zvlášť. Všechny obsahují práci s Komenského texty a vztahují se jednak k vytvoření představy o dobovém kontextu Komenského života, jednak k jeho myšlenkám o válce a míru a jejich aktuálnosti v současném světě. Může být využita v ZSV, českém jazyce, dějepise a etické výchově.

Anotace:
Tato lekce žákům představí myšlenku Marshalla McLuhana „Medium is the message“ a její význam pro dnešní svět médií a influencerů. Společně budeme zkoumat, jak forma média (např. TikTok vs. kniha) mění naše přemýšlení, pozornost a vnímání pravdy.
Pomocí mýtu o Narcisovi si ukážeme, jak se ve světě digitálních obrazů a obsahu často ztrácíme ve vlastním odrazu. Stejně jako Narcis nepoznal, že se dívá sám na sebe, i my jsme fascinováni tím, co média ukazují – a zapomínáme, že často jen potvrzují naše vlastní preference, hodnoty a touhy. Tento fenomén McLuhan nazývá narcisovou hypnózou.
Lekce propojí historický vývoj duchovní autority (např. výklad Bible v době reformace) s dnešními „novými proroky“ – influencery, algoritmy a digitálními platformami. Žáci se zamyslí nad tím, kdo dnes určuje, co je pravda, a jakou roli v tom hrajeme my sami jako publikum.
Cílem lekce je rozvíjet mediální gramotnost, kritické myšlení a schopnost vnímat média nejen jako zdroj informací, ale jako zrcadlo naší vlastní společnosti a osobnosti.

Anotace:

Lekce pomáhá žákům pochopit, jak mohou být duchovní symboly, alternativní spiritualita a apokalyptická proroctví zneužívány k manipulaci a propagandě. Pomocí imaginativní tvorby tzv. „svatého obrázku nové doby“ si vyzkouší, jak snadné je vytvořit poutavý, ale zjednodušený a polarizovaný obraz světa. Inspirací je i případ proruského hnutí AllatRa (7.díl seriálu Sekty od 5:59), které propojuje duchovno, politickou propagandu a konspirační narativy.

Anotace:

Tato lekce nabízí bezpečný prostor pro diskusi o tom, jaké formy může mít duchovní hledání mimo tradiční náboženství – a zároveň upozorňuje na rizika, která se s tím mohou pojit. Vychází ze současného českého kontextu, kde alternativní spiritualita tvoří významnou součást „neviditelného náboženství“. Žáci se seznámí se základními pojmy jako energie, karma či sebeléčení a následně pomocí videa z pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem kriticky analyzují způsoby, jak lze důvěru ve spirituální přístupy zneužít k manipulaci, obohacení či k šíření dezinformací.
Poznámka: Video obsahuje expresivní jazyk – zvažte jeho promítnutí, nebo pracujte se shrnutím. Lekce obsahuje i podněty ke kritickému zhodnocení samotného stylu Mikýřova vystoupení.

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s fenoménem manosféry – online světem různých skupin, kde se diskutuje o mužství, vztazích a často i o nespokojenosti mladých mužů s dnešní společností. Vycházejí z populárního filmu Matrix, odkud Red Pill komunita přebírá metaforu „červené pilulky“ – tedy probuzení do tvrdé reality. Budeme zkoumat, proč někteří kluci vyhledávají rady koučů a influencerů, co je k tomu vede, a jaké obrazy mužství jim jsou předkládány. Nejde nám o zesměšnění, ale o pochopení: jak se cítí, co hledají.

Zkusíme se podívat na kořeny inklinace k charismatickému vůdcovství mezi dospívajícími mladými muži. Využijeme oceňovaný seriál Adolescent k rozboru situace jednoho kluka, který nakonec sáhne i k násilí. A dostaneme se až Andrew Tatovi, kontroverznímu podnikateli, který si na manosféře postavil svůj byznys. Co děti, mladí muži, dělají za zavřenými dveřmi a jak to souvisí s Mladými motoristy? Se mimo jiné dozvíte z naší lekce.
Dnes bude hodina o klucích, ale holky nepošleme za dveře – naopak nás dost zajímá, co si myslí.

Lekce vznikla díky podcastu V12 - rozhovory Matěje Skalického a Jana Charváta o podobách extrémismu DÍL MANOSFÉRA

Anotace:

Lekce se zaměřuje na to, jak jazykové výrazy označující pravděpodobnost (např. „možná“, „asi“, „pravděpodobně“) vnímáme odlišně, přestože je běžně používáme. Pomocí praktických cvičení a reálných příkladů si žáci uvědomí, jak může jazyková nepřesnost ovlivnit porozumění, rozhodování a vnímanou důvěryhodnost informací. Zkusí si převádět vágní výrazy do číselného vyjádření pravděpodobnosti a chápat riziko zkreslení v různých sděleních.

Lekci může, ale nemusí předcházet: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-kouzlo-pravdepodobnosti-aneb-mozny-lek-na-dezinformace

Anotace:
Tato lekce propojuje témata psychologie proces poznávání s praktickým využitím pravděpodobnostního myšlení při vyhodnocování informací (takže se dá použít i v hodině mediální výchově). Žáci si osvojí rozdíl mezi „kontextem“ a „pravděpodobností“ a pochopí, jak nás může emoční nebo příběhové pozadí – byť v dobré víře – zavádět k nesprávným závěrům.
Na konkrétních případech, jako je omyl forenzního experta v případu Mayfield, nebo příběh „kočky a sovy“, žáci odhalují rizika konfirmačního zkreslení – tendence vnímat svět tak, aby potvrdil naše očekávání. V závěrečné části si vyzkouší, jak zcela odlišné dojmy může vyvolat jedna zpráva – pokud se vynechá kontext, pokud se kontext nadsadí, nebo pokud se zapojí pravděpodobnostní uvažování.
Ukazuje se, že absence znalosti pravděpodobnosti je živnou půdou pro manipulaci, dezinformace i populistická sdělení. Dovednost číst zprávy i důkazy s vědomím statistických pravidel je dnes klíčovým nástrojem duševní hygieny i občanské odpovědnosti.

Lekce je rozvíjena ještě jednou aktivitou: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-jak-hodne-je-hodne-jak-malo-je-malo

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky s pojmem resilience (psychická odolnost) a ukazuje, jak ji lze rozvíjet. Lekce vychází z aktuálních rozhovorů s psychiatrem Jiřím Horáčkem a propojuje je s tématem sociálních sítí, dezinformací, stresu a smyslu života.
Cílem je poskytnout žákům konkrétní nástroje, jak zvládat nejistotu a tlak, jak rozlišovat mezi tím, co mohou a nemohou ovlivnit, a jak hledat oporu ve vztazích a vnitřní stabilitu. Lekce pracuje s ukázkami v angličtině (např. V hlavě 2), ale u každé jde zapnout titulky s automatickým překladem do čj.

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).
V této lekci se podíváme na to, k čemu ústava vlastně slouží a proč je pro stát důležitá. Nejde jen o nudný dokument – ústava je základní plán hry, podle kterého funguje vláda, parlament nebo prezident. Říká, kdo co smí a nesmí, ale hlavně nastavuje pravidla, která mají chránit svobodu a spravedlnost.
Zjistíme také, že ústava není jen popis reality, ale hlavně plán, jak by měla fungovat spravedlivá společnost. Může tak pomáhat napravovat chyby a předcházet tomu, aby se moc dostala do rukou jednoho člověka nebo skupiny.
Na příkladu Německa a jeho vývoje ústavnosti si ukážeme, jak důležité je poučit se z minulosti.
Na lekci navazuje lekce: Ta naše Ústava česká