Vzdělávací materiály

Indie jako laboratoř demokracie (Spolupráce s Filosofickým ústavem AV)

Anotace:

Co když se volby konají, ale nejsou fér? Někdo má víc peněz, někdo lepší přístup k médiím, někdo může měnit pravidla – a rázem se z „demokracie“ stává jen její stín.
Podíváme se na Indii – údajnou největší demokracii světa, kde se právě nerovnost v přístupu k médiím, financím nebo k informacím ukazuje v plné síle. Rozbor tohoto stavu použijeme jako zrcadlo pro Česko: uvidíme, co z indických příkladů se u nás může opakovat, a kde naopak máme pojistky, které demokracii chrání.
Žáci budou pracovat s konkrétními případy: anonymní financování kampaní v Indii, zákon zvýhodňující některá vyznání, tlak na média i centralizaci moci. Vedle toho postavíme české příklady – od zákona o právu na informace přes dohled nad financováním stran až po nezávislá veřejnoprávní média. Společně vyplníme do tabulky signálů a budeme sledovat, co demokracii oslabuje a co ji naopak posiluje.
Nakonec nahlédneme i do tří mezinárodních indexů (EIU, V-Dem, Freedom House) a uvidíme, proč se jejich výsledky liší. Každý žák pak vše shrne jedinou větou: Jeden signál eroze demokracie, který dokážu už zítra rozpoznat v novinách, a jedna pojistka, kterou bych bránil/a zuby nehty.

 

Rasismus je Touha být vysoký, jen když je někdo na kolenou…

Více nežli o lekci se jedná projekt, který spojuje témata z dějepisu, literatury a zsv. Lze jej zadat žákům v době distanční výuky jako pololetní práci, kdy si prochází PPT, kde mají úkoly a odkazy. Doporučujeme zhlédnout i přednášku Jana Beneše (Letní škola Občankářů 2021): Sonda do současné americké společnosti: https://www.youtube.com/watch?v=f6OrJxUThLM - v příloze je i PPT k přednášce, úzce souvisí s tématem lekce/projektu.

Na aktivitu lze navázat:

1) https://www.obcankari.cz/edukacni-material-media-slepe-skvrny

2) https://www.obcankari.cz/edukacni-material-modrooci-versus-hnedooci

Digitální sebeprezentace

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

 

Teror jako divadlo

Lekce vychází z přednášky Pavla Novotného řečného Pawluschy, jež se zabývá proxy válkami, které podporuje Írán. Vycházíme také z knihy Teror v mysli boží od M. Juergensmeyera. V pracovním listu si představujeme proces radikalizace skrze náboženství a prostřednictvím tvorby nepřítele, který reprezentuje jiné hodnoty. Cílem aktivity je prohloubení znalosti regionu, ve kterém je důležitým aktérem íránský teokratický režim. Íránský režim podporuje zahraniční skupiny, které se někdy uchylují k terorismu jako součásti boje. Pavel Novotný sám v přednášce říká, ať si je nepředstavujeme jako vyslance pekel, že se jedná celkem o normální lidi. Nebudeme tedy řešit jejich původ, inteligenci, ani povahové rysy, naopak se zaměříme na situační okolnosti. Na proces, jež může vyústit v teroristický čin.
 

Od kněze k influencerovi – média jako zrcadlo mě samého/samé (sociologie, mediální výchova)

Anotace:
Tato lekce žákům představí myšlenku Marshalla McLuhana „Medium is the message“ a její význam pro dnešní svět médií a influencerů. Společně budeme zkoumat, jak forma média (např. TikTok vs. kniha) mění naše přemýšlení, pozornost a vnímání pravdy.
Pomocí mýtu o Narcisovi si ukážeme, jak se ve světě digitálních obrazů a obsahu často ztrácíme ve vlastním odrazu. Stejně jako Narcis nepoznal, že se dívá sám na sebe, i my jsme fascinováni tím, co média ukazují – a zapomínáme, že často jen potvrzují naše vlastní preference, hodnoty a touhy. Tento fenomén McLuhan nazývá narcisovou hypnózou.
Lekce propojí historický vývoj duchovní autority (např. výklad Bible v době reformace) s dnešními „novými proroky“ – influencery, algoritmy a digitálními platformami. Žáci se zamyslí nad tím, kdo dnes určuje, co je pravda, a jakou roli v tom hrajeme my sami jako publikum.
Cílem lekce je rozvíjet mediální gramotnost, kritické myšlení a schopnost vnímat média nejen jako zdroj informací, ale jako zrcadlo naší vlastní společnosti a osobnosti.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky